Hlavatce (okres Tábor)

Hlavatce
Kostel svatého Ondřeje
Kostel svatého Ondřeje
Znak obce HlavatceVlajka obce Hlavatce
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecSoběslav
Obec s rozšířenou působnostíSoběslav
(správní obvod)
OkresTábor
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°17′44″ s. š., 14°37′16″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel427 (2025)[1]
Rozloha19,36 km²[2]
Nadmořská výška478 m n. m.
PSČ39173
Počet domů188 (2021)[3]
Počet částí obce3
Počet k. ú.3
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduHlavatce 53
391 73 Hlavatce
obec.hlavatce@tiscali.cz
StarostaPetr Houska
Oficiální web: www.hlavatce.cz
Hlavatce
Hlavatce
Další údaje
Kód obce552321
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hlavatce (německy Hlawatetz) jsou obec v okrese Tábor v Jihočeském kraji. Žije v ní 427[1] obyvatel.

Název

Název obce je odvozen od slova hlavatci, tj. lidé hlavatí, mající velkou hlavu.

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1250 v souvislosti s předáním určitého majetku králem Václavem I. biskupství pražskému, včetně pozemků ve vsi Hlavatce (in villa Glauathci). Již v roce 1354 byla v Hlavatcích obsazena fara. Ve 14. století zde bylo vladycké sídlo, tvrz Roubíků, která byla prý v místech statku "u Dvořáků", čp. 49. Pan Jindřich Roubík z Hlavatec byl známým válečníkem doby Jiřího z Poděbrad. Byl původně spolčený s rožmberskou stranou. Když se však Jan II. z Rožmberka přiklonil k uherskému králi Matyáši, stal se z Jindřicha Roubíka z Hlavatec zarputilý nepřítel rodu Rožmberků a opanoval Netolice. S vymřením rodu Roubíků po roce 1530 byla ves rozdělena na dvě části, které pak přešly do vlastnictví Petra Voka z Rožmberka.

Třicetiletou válkou i Hlavatce patrně hodně utrpěly, tam, kde se nezachoval název domu "po chalupě", byl statek vypálen. První zemský katastr, Berní rula z roku 1653 uvádí, že obec patří pod panství bechyňské paní Lidmily Šternberkové. Část vsi patřila také městu Soběslav. Škola byla založena již v roce 1792 pod patronátem knížete z Lobkoviců, školní vyučování probíhalo však i dříve. Nové školní budovy byly stavěny v letech 1865 a 1900. V roce 1908 se ve vsi ustanovilo hospodářské družstvo, které zakoupilo parní mlátičku. Hospodáři platili mírný hodinový poplatek a vzájemně si vypomáhali.

První světové války se zúčastnilo 116 mužů, 16 z nich padlo. Na jejich památku byl roku 1922 v prostoru před školou odhalen pomník. V roce 1923 bylo rozhodnuto o elektrifikaci Hlavatec. Obecním nákladem byly zřízeny přípojky až k rozvodným deskám jednotlivých domů, občané platili pouze instalaci v domě. V roce 1924 tak byla obec prvně elektricky osvětlena, začaly se plně využívat elektrické motory, hlavně k mlácení a řezání dříví. Roku 1930 bylo v Hlavatcích 95 domů, oproti dnešním 116. Většina obyvatel byla rolníky, žili zde také dva řezníci, pumpař, tři hostinští, kolář, kovář, truhlář, obuvník. Za druhé světové války zahynula v koncentračním táboře jedna židovská rodina a další tři občané.

Po válce odešla část lidí pracovat do továren v okolních městech a také se 15 rodin (také ze Svinků a Vyhnanic) odstěhovalo do pohraničí vylidněného odsunem Němců. Při volbách do Národního shromáždění v roce 1946 obdržela v Hlavatcích nejvíce hlasů Československá strana lidová (54,4 %), dále Komunistická strana Československa (19 %), Sociálně demokratická strana dělnická (13,5 %) a Národně socialistická strana (13,1 %). Po únorových událostech vznikl v obci Akční výbor Národní fronty, ostatní politické strany zanikly.

JZD bylo v Hlavatcích založeno v roce 1955, okolí obce výrazně změnilo svou tvář, zmizely úzké pruhy polí a vznikly družstevní lány. Byly postaveny dvě nové drůbežárny a bylo započato se stavbou kravína. V roce 1955 přestali občané Hlavatec topit borkami z rašeliny, tato byla využívána jiným způsobem. V roce 1956 vznikl v obci poštovní úřad, zdejší škola také zakoupila nový televizor, který byl k dispozici v kabinetu školy. Byl to první televizor v obci, další vlastnil předseda MNV. V roce 1958 byla dokončena přístavba školy, v roce 1959 byla započata stavba kanalizace.

Ze šedesátých, sedmdesátých a osmdesátých let 20. století je v obecní kronice řada záznamů o živém kulturním dění v obci. Proběhla řada oslav MDŽ, dne dětí, také taneční zábavy a událostí všedního dne byly také prodejní výstavy Jednoty - knih, spotřebního zboží, potravin, drogerie. V Hlavatcích se konala ochotnická divadelní představení. Obec se zajímala o provoz školy, která byla rozšiřována o další třídy, kabinety a školní jídelnu. Kronikář zaznamenal také úspěchy a neúspěchy JZD, úrodná a neúrodná léta včetně počasí. Velmi tuhá zima byla například v roce 1963, kdy dlouhotrvající sněhová pokrývka donutila lesní zvěř přicházet až do vsi. Myslivci tak museli zakládat krmení v mnoha místech revíru.

V roce 1964 bylo rozhodnuto o zbourání starého hostince a o stavbě nového, taneční sál byl dán do používání o dva roky později, celý kulturní dům byl však dokončen až v roce 1971. V roce 1970 se první rodiny nastěhovaly do nové bytovky, v roce 1973 byla dokončena kanalizace a další úpravy ve vsi, autobusová čekárna, parkoviště u hřbitova a dokončeno ústřední topení ve škole.Také byla otevřena nová prodejna Jednoty a upraven prostor před ní. Ve vsi také hnízdili čápi, na topole na návsi, kde vyváděli mladé. Byli velmi oblíbeni a obdivováni zvláště turisty v létě.

V roce 1975 přistoupili hlavatečtí k bourání kovárny a k úpravě návsi. Také byla odkoupena parcela na farské zahradě a započato se stavbou mateřské školky. Po důkladném průzkumu vodních zdrojů byla vyměřena trasa vodovodu. U rybníka Rytíře vznikla kolonie chat, rybníky Rytíř, Starý a Vyhnanický byly obleženy rekreanty. Školka byla otevřena v roce 1978. V tomto roce byl také zpovozněn vodovod. V roce 1983 byla dokončena obřadní síň a upraven prostor před hřbitovem.

Rok 1989 přinesl obci i občanům řadu převratných změn. Někteří odešli pracovat do soukromého sektoru, také obci byl vrácen majetek, z jehož výtěžku je obec spravována. Jsou vystavěny chodníky, opraven obecní úřad, kulturní dům a další.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[4][5]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 853 862 894 866 860 804 757 560 546 502 452 410 397 349 405
Počet domů 126 134 140 142 143 142 153 154 144 131 122 162 166 170 188

Obecní správa

Části obce

Obecní symboly

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 21. dubna 2020.[6]

Ekonomika

V obci je minipivovar Transformátor.[7]

Pamětihodnosti

  • Kostel svatého Ondřeje
  • Fara čp. 1

Jižně od obce se nachází přírodní památka Kutiny, která je chráněná pro výskyt vzácného rostlinného společenstva.

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  5. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  6. Udělené symboly – Hlavatce [online]. 2020-04-21 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 
  7. Pivovar Transformátor [online]. [cit. 2022-02-07]. Dostupné online. 

Externí odkazy