Hradec (okres Plzeň-jih)
| Hradec | |
|---|---|
 Hradec | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Stod |
| Obec s rozšířenou působností | Stod (správní obvod) |
| Okres | Plzeň-jih |
| Kraj | Plzeňský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°38′7″ s. š., 13°7′17″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 620 (2025)[1] |
| Rozloha | 6,73 km²[2] |
| Katastrální území | Hradec u Stoda |
| Nadmořská výška | 348 m n. m. |
| PSČ | 332 11 |
| Počet domů | 214 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Hradec 45 332 11 Hradec u Stoda ouhradec@volny.cz |
| Starosta | Pavel Hlaváč |
| Oficiální web: www | |
  Hradec | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 557731 |
| Kód části obce | 46752 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hradec (německy Hradzen) je obec v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Žije zde 620[1] obyvatel.
Historie
Předchůdcem vesnice bylo od devátého století hradecké hradiště, na kterém byl v jedenáctém století postaven kostel svatého Vavřince.[4] V blízkosti kostela vzniklo sídliště, které se postupně rozrůstalo směrem k východu. Ve dvanáctém a třináctém století dosáhlo rozlohy asi pěti hektarů a na východě přesahovalo zástavbu novodobé vesnice. Jižně od kostela svatého Jiří bývalo od poloviny desátého století pohřebiště, které se přesouvalo směrem k severu a postupně se změnilo ve zdí obehnaný kostelní hřbitov.[5]
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1186 a nachází se ve falzu ze třináctého století, kde je uvedena jako majetek kladrubského kláštera. Později vesnici nebo její část daroval král Václav II. chotěšovskému klášteru, v jehož držení byla zmíněna v letech 1284 a 1298. Ve čtrnáctém století ve vsi vzniklo několik drobných zemanských statků, které roku 1352 patřily bratrům Hrochovi, Pernoltovi a Ivanovi.[6] Hroch s Ivanem měli v erbu rybu s kýtou.[7] Někdy v té době snad byla u kostela svatého Jiří postavena tvrz zmiňovaná až do šestnáctého století.[4] Podle Miloslava Bělohlávka však jediná zmínka o tvrzi pochází z roku 1450, kdy ji jako manství od chotěšovského probošta získal do zástavy Jan z Jindřichovic. Tvrz podle něj zanikla koncem patnáctého století.[6]
V roce 1406 došlo u Hradce k bitvě mezi bavorským vojskem Ruprechta Falckého a sedmi tisíci muži pod vedením chotěšovského probošta Sulka, který své vojsko shromáždil na pokyn krále Václava IV.[4]
Obyvatelstvo
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 402 | 490 | 503 | 537 | 555 | 628 | 714 | 546 | 577 | 520 | 475 | 411 | 422 | 526 | 548 |
| Počet domů | 65 | 69 | 73 | 81 | 91 | 101 | 142 | 153 | 139 | 131 | 129 | 138 | 162 | 174 | 214 |
Obecní správa
V letech 1961–1990 k obci patřil Lisov.[10]
Obecní symboly
Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 17. dubna 2009.[11]
Pamětihodnosti
- Kostel svatého Jiří
- Usedlost čp. 28
- Mohylník, archeologické naleziště
- Rovinné neopevněné sídliště Na Hrobech, archeologické naleziště[zdroj?]
- Fara
- Jihozápadní část obce stojí na ostrožně nad soutokem Radbuzy a Touškovského potoka. V desátém až dvanáctém století v těchto místech stávalo hradecké hradiště s kostelem svatého Vavřince.[12]
Galerie
-
_(01).jpg)
Samoobsluha -
_(03).jpg)
Náves -
_(23).jpg)
Železniční most -
_(35).jpg)
Domy
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b c SOKOL, Petr. Kontinuita sídla a paměť krajiny. Proměny obce Hradec na Plzeňsku. Dějiny a současnost [online]. [cit. 2018-02-21]. Dostupné online.
- ↑ METLIČKA, Milan. Pravěká a raně středověká hradiště v západních Čechách. Praha, 2008 [cit. 2023-08-27]. 220 s. Magisterská práce. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Jan Klápště. s. 97. Dostupné online.
- ↑ a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Hradec – tvrz.
- ↑ SEDLÁČEK, August. Českomoravská heraldika. Svazek II. Praha: Česká akademie věd a umění, 1925. 743 s. Dostupné online. S. 130.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 297.
- ↑ Udělené symboly – Hradec [online]. 2009-04-17 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Hradec u Stoda, s. 91.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hradec na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Hradec (sídla) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Hradec v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
