Hrdlovka

Hrdlovka
Hrdlovka na počátku 20. století
Hrdlovka na počátku 20. století
Lokalita
Charakterzaniklé sídlo
ObecDuchcov, Osek
OkresTeplice
KrajÚstecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°36′10″ s. š., 13°41′53″ v. d.
Základní informace
Katastrální územíHrdlovka-Nový Dvůr, Hrdlovka (5,34+4,52 km²)
Hrdlovka
Hrdlovka
Další údaje
Zaniklé obce.cz370
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrdlovka (německy Herrlich) je zaniklá vesnice v okrese Teplice v Ústeckém kraji, která zanikla v sedmdesátých letech 20. století z důvodů těžby uhlí.

Historie

Hrdlovka se nacházela asi 2 kilometry na jih od Oseka. Na místě pozdější obce je doloženo osídlení již v mladší době kamenné. První písemná zmínka o Hrdlovce pochází z listiny krále Přemysla Otakara I. datované rokem 1203. Obyvatelé vsi se živili výlučně zemědělstvím.

Důl Alexander

V roce1833 zde žilo 202 obyvatel ve 37 domech. Ves byla cele německá, první Čech se do Hrdlovky přistěhoval v roce 1850. Až do roku 1899 byla obec v majetku cisterciáckého kláštera v blízkém Oseku. Přes obec vedla 6 kilometrů dlouhá poutní cesta, která vycházela z oseckého kláštera a vedla přes rovněž zaniklé Libkovice k poutnímu místu v Mariánských Radčicích.

Ve druhé polovině 19. století došlo, v souvislosti s rozvojem průmyslu, ke změně celkového charakteru života nejen v Hrdlovce, ale i v širokém okolí. Začaly se razit doly na hnědé uhlí. V blízkosti Hrdlovky byl v roce 1876 zaražen důl Nelson,[1]následoval důl Pokrok a v roce 1891 důl Alexander. Do obce přicházeli za prací noví obyvatelé, takže nakonec došlo k faktickému (a posléze i administrativnímu) spojení s blízkou Novou Vsí. Začal být používán název Nová Ves – Hrdlovka. Roku 1919 zde žilo již 3803 obyvatel, většinou Čechů. Roku 1920 byl otevřen Dělnický dům a o šest let později byla dokončena výstavba hornické kolonie. Od roku 1927 se pro obec používal již pouze název Hrdlovka.

Pohled z Hrdlovské ulice na sídliště na úpatí vrchu Stropníku v Oseku

Dne 3. ledna 1934 došlo na dole Nelson k výbuchu, při kterém zahynulo 142 havířů, z nichž řada byla z Hrdlovky. Od roku 1963 začala obec postupně ustupovat těžbě uhlí. Zcela zlikvidována byla v letech 1970–1975 a obyvatelé byli vystěhováni do nově vybudovaného panelového sídliště na úpatí vrchu Stropníku v Oseku. Toto sídliště je dodnes po zaniklé obci pojmenováno. Do nového sídliště se první obyvatelé přestěhovali z Hrdlovky v roce 1972.[2]

Přírodní poměry

Ve vesnici býval jeden ze dvou pramenů sirné vody v severních Čechách s velmi nízkým obsahem sirovodíku.[3]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 2 374 obyvatel (z toho 1 204 mužů), z nichž bylo 1 499 Čechoslováků, 793 Němců, pět příslušníků jiné národnosti a 77 cizinců. Převažovali lidé bez vyznání. Druhou největší skupinou byli římští katolíci (985) a kromě nich zde žilo 74 evangelíků, pět židů a 43 příslušníků jiných církví. V Nové Vsi při témže sčítání žilo 2 576 obyvatel (z toho 1 302 mužů), z nichž bylo 1 598 Čechoslováků, 905 Němců, čtyři Židé, dva příslušníci jiné národnosti a 67 cizinců. Převažovali lidé bez vyznání (1 356 obyvatel). Největší podíl věřících patřil k římskokatolické církvi (1 047 obyvatel), ale žilo tam také 125 evangelíků, čtrnáct členů církve československé, čtyři židé a třicet příslušníků ostatních církví.[4]

Podle sčítání lidu z roku 1930 měla Hrdlovka 5 357 obyvatel: 3 562 Čechoslováků, 1 1676 Němců, jedenáct Rusů, čtyři příslušníky jiné národnosti a 104 cizinců. Stále převažovali lidé bez vyznání, ale počet římských katolíků stoupl na 2 168. Evangelíků bylo 162, 22 lidí patřilo k církve československé, čtyři k izraelské, 33 lidí se hlásilo řeckokatolické církvi a 23 k jiným nezjišťovaným církvím.[5]

Vývoj počtu obyvatel a domů[6]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980
Obyvatelé 224 309 447 1 796 2 373 2 374 5 283 3 301 3 032 2 222 297
Domy 37 44 45 87 110 121 315 371 368 323 72

Doprava

Vesnicí vedla jednokolejná železniční trať Oldřichov u Duchcova – Litvínov – Jirkov – Chomutov (budovaná původně jako součást Duchcovsko-podmokelské dráhy), z Teplic do Litvínova a v obci bývala zastávka. Z nádraží v Oseku pak vedla železniční vlečka na důl Alexander v katastru Hrdlovky.[7]

Sport

V obci existoval místní Sokol, založený v roce 1901. Dne 4. dubna 1948 zde došlo k tzv. sjednocení tělovýchovy – historicky prvnímu v celém Československu.[8] Sokol byl nuceně sloučen s Hornickým sportovním klubem. Na původní organizaci se formálně odvolávala nově založená tzv. Závodní sokolská jednota dolu president Gottwald, která sídlila v původní sokolovně. Samostatný Sokol nebyl již v obci za její existence nikdy obnoven.

Rovněž v Hrdlovce fungoval fotbalový klub TJ Baník Hrdlovka (založen jako Hornický SK Hrdlovka), který v ročníku 1964/65 hrál ve skupině A druhé československé ligy.[9]

Osobnosti

Odkazy

Reference

  1. BOUŠKOVÁ, Pavlína. Aktuality: 90 let od katastrofy na dole Nelson III [online]. Teplice: Regionální muzeum v Teplicích [cit. 2025-07-20]. Dostupné online. 
  2. Historie Oseka – Výstavba sídliště Hrdlovka (dostupné online Archivováno 28. 1. 2015 na Wayback Machine.)
  3. KAČURA, Georgij. Minerální vody Severočeského kraje. 1. vyd. Praha: Ústřední ústav geologický, 1980. 170 s. S. 18. 
  4. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 207. 
  5. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 60. 
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-20]. Kapitola Okres Teplice. Dostupné online. 
  7. ŠŤASTNÝ, Jan. Železnice Osek nádraží-Hrdlovka Alexandr důl. Blogspot.cz. Dostupné online [cit. 2021-04-28]. 
  8. 100 let Sokola v Hrdlovce (dostupné online)
  9. Baník Hrdlovka trápil v šedesátých letech i Slavii – Teplický deník 23. 4. 2011 (dostupné online)

Související články

Externí odkazy