Klementinská hvězdárna

Klementinská hvězdárna
Vznik	1751
Zánik	1939
Sídlo	Klementinum, Česko
Souřadnice	50°5′11,04″ s. š., 14°24′59,04″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klementinská hvězdárna, založená v roce 1751, byla až do roku 1928 nejvýznamnější hvězdárnou v českých zemích. Od počátku se zde prováděla nejen astronomická, ale i meteorologická pozorování. Astronomická věž Klementina, kde sídlila, přestala být využívána k astronomickým potřebám v roce 1939.

Astronomická observatoř byla v Klementinu zřízena v roce 1751 z iniciativy jezuitského profesora fyziky a matematiky Josepha Steplinga, který se stal jejím prvním ředitelem. Byla umístěna do věže, která původně sloužila jako vyhlídková - byla pojmenována Matematická věž, později se pro ni vžil název Astronomická věž. Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 se hvězdárna stala rakouským státním ústavem; měla však úzkou vazbu na univerzitu, jejími řediteli byli obvykle jmenováni profesoři Karlo-Ferdinandovy univerzity. Kromě astronomických a geomagnetických pozorování a bádání se v rámci klementinské hvězdárny sledovaly také meteorologické jevy - byla zde meteorologická stanice.

Hvězdárna byla známa pod názvem Observatorium regium Pragense nebo Königliche Prager Sternwarte. Po rozdělení univerzity na českou a německou část v roce 1882 byla privilegia hvězdárny ze strany Německé univerzity omezována. Místodržitelským výnosem z roku 1897 však bylo potvrzeno, že nejde o ústav německý (ani český), ale ústav říšský (k. k. Sternwarte).^[1] O své činnosti hvězdárna publikovala zprávy Astronomische Beobachtungen an der K. K. Sternwarte zu Prag.

V listopadu 1918 převzala hvězdárnu Československá republika - byla vytvořena Státní hvězdárna Československá. V roce 1928 věnoval Josef Jan Frič státu svou hvězdárnu v Ondřejově a většina pozorování se přesunula tam, ale klementinská hvězdárna zůstala součástí Státní hvězdárny a fungovala až do roku 1939. (Za okupace byli astronomové vystěhováni do Budečské ulice na Vinohradech. V roce 1950 byl ze Státní hvězdárny vytvořen Ústřední ústav astronomický.) ^[2]

Od roku 1842 poskytovala hvězdárna Pražanům pravidelné polední znamení mávnutím praporu z ochozu Astronomické věže. Od roku 1891 po mávnutí následoval výstřel z děla z bašty sv. Máří Magdalény na Pražském hradě. V této podobě byla časová služba provozována až do roku 1928, i když již od roku 1926 dodávala hvězdárna časový signál Radiožurnálu telegraficky.^[3]

Ředitelé hvězdárny byli většinou významnými osobnostmi a po mnoha z nich byly pojmenovány planetky, po dvou též krátery na Měsíci.^[4]