Ignatievo
Ignatievo Игнатиево | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 43°14′54″ s. š., 27°46′42″ v. d. |
Nadmořská výška | 77 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+02:00 (standardní čas) UTC+03:00 (letní čas) |
Stát | ![]() |
Oblast | Varenská |
Obština | Aksakovo |
![]() ![]() Ignatievo | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 25,84 km² |
Počet obyvatel | 4 328 (2024)[1] |
Hustota zalidnění | 167,5 obyv./km² |
Správa | |
Vznik | 1878 |
Telefonní předvolba | 05119 |
PSČ | 9143 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ignatievo (bulharsky Игнатиево) je město ve východním Bulharsku. Nachází se 2 km západně od města Aksakovo, správního střediska stejnojmenné obštiny a žije v něm přibližně 4 300[1] obyvatel.
Zeměpis
Město se nachází na jižním úpatí Frangenské plošiny, svažující se k Varenskému jezeru. Leží 15 km západně od centra Varny v nadmořské výšce 50–220 metrů. V bezprostřední blízkosti se na sever od něj nachází vesnice Dobrogled. Klima je mírně kontinentální odpovídající oblasti severního pobřeží Černého moře. Město má pouze silniční spojení. Podél jeho jižního okraje prochází dálnice Chemus a poněkud jižněji silnice I-2.
Dějiny
Obec byla založena patrně během osmanské nadvlády a nesla jméno Ruslar.[2][p 1] Během krymské války (1854–55) byly v okolí rozmístěny anglické a francouzské jednotky.[3]
Po rusko-turecké válce v letech 1877–78 se zde usadili uprchlíci z Východní Thrákie a z vesnice Karagöz v Egejské Thrákii.[2] Zpočátku se usazovali v dolní části, blíže k Varenskému jezeru, ale mnoho lidí umíralo na infekční nemoci a později se vesnice přestěhovala do vyšší části. Ještě v roce 1896 zde byly tyto choroby stále rozšířeny.[4] V roce 1883 byla v obci otevřena základní škola a v roce 1890 postaven kostel Svaté Trojice.[5] V roce 1919 byla v obci zřízena nižší střední škola, ale neměla dostatek prostoru, a tak v roce 1924 místní rada postoupila školám obecní budovu s přilehlým pozemkem k výstavbě nové budovy.[6] Nová budova byla dokončena v roce 1930 a obě místní školy se sloučily a přestěhovaly do ní.[2] V roce 1934 byla vesnice přejmenována na Ignatievo na počest ruského diplomata Nikolaje Ignaťjeva.
Za socialismu si velká část místního obyvatelstva našla práci v továrnách ve Varně a v místním zemědělském družstvu nastal nedostatek pracovních sil. Tehdejší starosta přivedl z jiných částí Bulharska (hlavně z Dobrudži a Makedonie) do obce Bojaše.[p 2] Postupem času se jejich počet zvyšoval, protože za práci v družstvu jim byly přiděleny vlastní domy a půda k obdělávání. Velká část z nich se smísila s místním obyvatelstvem, nicméně po jejich usazení vzniklo ve vesnici napětí mezi etnickými skupinami. V důsledku toho stovky lidí prodaly své domy a zahrady a usadily se ve Varně nebo Aksakově.
Nová školní budova byla postavena v roce 1983.[2] Dne 9. března 2011 rada ministrů Bulharské republiky prohlásila Ignatievo městem.[8]
Obyvatelstvo
Níže uvedená tabulka ukazuje vývoj populace města od třicátých let (1934–2021):[9]
Ignatievo | ||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Rok | 1934 | 1946 | 1956 | 1965 | 1975 | 1985 | 1992 | 2001 | 2011 | 2021 | ||||||
Populace | 1 440 | 1 442 | 1 815 | 2 058 | 3 101 | 3 402 | 3 711 | 3 963 | 3 979 | 3 919 |
K 15. červnu 2025 ve městě žilo 4 324 obyvatel a bylo zde trvale hlášeno 4 357 obyvatel.[10] Podle sčítání z 1. února 2011 bylo národnostní složení následující:[11][p 3]
Odkazy
Poznámky
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Игнатиево na bulharské Wikipedii.
- ↑ a b Dostupné online.
- ↑ a b c d Средно училище "Св. Св. Кирил и Методий". СУ "Св. Св. Кирил и Методий" [online]. [cit. 2025-07-31]. Kapitola История.
- ↑ Варненското археологическо дружество. Годишенъ отчетъ на Варненското археологическо дружество за г. 1906. Варна: [s.n.], 1907. 64 s. Dostupné online. Kapitola 14. Кримска или Източна война (1853-56 г.), s. 22. (bulharsky) Ve formátu pdf.
- ↑ РАЙНОВЪ, Божилъ. СЕДМИЧНИ ВѣЛѣЖКИ: ВЪТРѪШНИ. Свободенъ гражданинъ, органъ на Варненското либерално бюро. 13. ноемврий 1896, Година I, Брой 6, s. 3. Dostupné online [pdf]. (bulharsky)
- ↑ ВЕЛИКОВ, Georgi. Храмов празник и отличаване с офикия в храм „Св. Троица“ – гр. Игнатиево. Новини [online]. Варненска и Великопреславска света митрополия, 2024-06-26 [cit. 2025-08-04]. Dostupné online. (bulharsky)
- ↑ РАЙНОВЪ, Божилъ. ХРОНИКА: Вчера. Дневни новини — независимъ информационенъ ежедневникъ. Варна: 5. август 1924, Год. I, Брой 9, s. 2. Dostupné online [pdf]. (bulharsky)
- ↑ POLLÁK, Peter; KAMMEREVERT, Petra; SMERIGLIO, Massimiliano; BLINKEVIČIŪTĖ, Vilija; YENBOU, Salima; KRUK, Elżbieta; FRANZ, Romeo, KIZILYÜREK, Niyazi; GUSMÃO, José; MATIAS, Marisa. Návrh usnesení Evropského parlamentu o segregaci a diskriminaci romských dětí ve vzdělávání [online]. Evropský parlament, 2023-09-29 [cit. 2025-08-01]. S. 2. ve formátu pdf.
- ↑ Решение № 137 от 11 март 2011 г. за обявяване на населеното място село Игнатиево, община Аксаково, област Варна, за град. Държавен Вестник [online]. 2011-03-18 [cit. 2025-08-04]. Roč. 2011, брой 22. Dostupné online. (bulharsky)
- ↑ Nacionalen statističeski institut. Справка за населението на гр. Игнатиево, общ. Аксаково, обл. Варна Код EKATTE - 32278 [online]. Национален статистически институт [cit. 2025-08-04]. Dostupné online. (bulharsky)
- ↑ Таблици на адресно регистрираните по постоянен и по настоящ адрес лица към 15.6.2025 г. (по области, общини и населени места). Обновява се тримесечно. [online]. Sofie: Главна Дирекция, Гражданска Регистрация и Административно Обслужване, 2025-06-15 [cit. 2025-08-04]. Dostupné online. (bulharsky)
- ↑ НАСЕЛЕНИЕ ПО ОБЛАСТИ, ОБЩИНИ, НАСЕЛЕНИ МЕСТА И САМООПРЕДЕЛЕНИЕ ПО ЕТНИЧЕСКА ПРИНАДЛЕЖНОСТ КЪМ 1.02.2011 ГОДИНА [online]. Sofie: Национален статистически институт, 2011 [cit. 2025-05-27]. Řádek 590. soubor ve formátu xls. (bulharsky)