Jaderná elektrárna Š'-tao-wan

Jaderná elektrárna Š'-tao-wan
Chybí zde svobodný obrázek
StátČínaČína Čína
UmístěníŠan-tung, Žung-čcheng
Stavv provozu
Začátek výstavby9. prosince 2012
Zprovoznění6. prosince 2023
VlastníkHuaneng Shandong Shidao Bay Nuclear Power Company
ProvozovatelHuaneng Shandong Shidao Bay Nuclear Power Company
Jaderná elektrárna
Reaktory v provozu1 × 211 MW
1 × 1530 MW
Reaktory ve výstavbě1 × 1530 MW
1 × 1210 MW
Plánované reaktory3 × 1210 MW
Typ reaktorůCAP1400
Hualong One
HTR-PM
PalivoUran 235U
Elektrická energie
Celkový výkon1741 MW
Souřadnice36°58′20″ s. š., 122°31′44″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaderná elektrárna Š'-tao-wan (čínsky znaky tradiční 石岛湾核电站) je provozní jaderná elektrárna v Číně. Nachází se v provincii Šan-tung poblíž města Žung-čcheng. Elektrárnu vlastní a provozuje společnost Huaneng Shandong Shidao Bay Nuclear Power Company.[1]

Historie a technické informace

Počátky

Dne 23. února 2005 oznámil Provinční výbor pro rozvoj a reformy plány na výstavbu jaderné elektrárny Chaj-jang, Jen-tchaj a Žung-čcheng s celkovou možnou kapacitou až 30 GW. Elektrárny si měly být technicky podobné a každá měla stát 40 až 80 miliard juanů (4,8 až 9,6 miliardy dolarů).[2] Všechny bloky elektrárny jsou na stejném místě, ale mají rozdílnou historii a odlišné parametry.

HTR-PM

V roce 2005 bylo stanoveno, že elektrárna bude testovacím místem pro první vysokoteplotní reaktor typu HTR-PM v zemi.[3] Plány počítaly s výstavbou jednoho bloku s kapacitou 200 MW v první fázi za cenu přibližně 3 miliardy juanů (375 milionů amerických dolarů).[4][5] Dne 24. listopadu 2005 byla schválena předběžná bezpečnostní zpráva pro demonstrační blok.[5] Do roku 2007 byl areál z velké části rozvinut v rámci příprav na výstavbu.[6] Během roku 2008 byly provedeny další rozvojové práce, včetně výstavby vodovodu a infrastruktury, výstavby další hlavní přístavní cesty a instalace elektrických přípojek.[7] Dne 8. října 2008 podepsala skupina China Huaneng první smlouvy na dodávku hlavních komponentů.[8][9] Výkop stavební jámy začal 1. září 2008 a byl dokončen 12. června 2009. Mezi 15. a 16. červnem 2009 Národní úřad pro jadernou bezpečnost provedl inspekci výkopové jámy elektrárny a prošel si kontrolu kvality.[10] Základy byly vykopány do hloubky 18,6 metrů a celkem bylo odvezeno 180 000 metrů krychlových zeminy.[11] Dne 20. října 2009 společnost Huaneng Power International, dceřiná společnost skupiny Huaneng, zvýšila fixní kapitál jaderné elektrárny na 5 miliard juanů.[12] Dne 4. března 2011 byla německá společnost SGL Carbon pověřena výrobou 500 000 grafitových koulí pro palivo. Koule měly být vyrobeny do konce roku 2013.[13]

Dne 2. března 2011 schválila Národní komise pro rozvoj a reformy stavební povolení pro blok po dlouhém odkladu, což znamenalo, že výstavba mohla začít.[14] Nicméně 11. března 2011 došlo k zemětřesení v Tóhoku v Japonsku, během kterého byla jaderná elektrárna Fukušima Daiči vážně poškozena tsunami vyvolanou zemětřesením, čímž došlo k její havárii. Dne 16. března 2011 proto Čínská lidová republika bez výjimky zastavila udělování licencí novým jaderným elektrárnám.[15] Představenstvo společnosti Huaneng Power International oznámilo, že elektrárna již byla schválena a že výstavba se proto může očekávat v blízké budoucnosti. Blok tak nebyl ovlivněn a omezením se vyhnul. Zejména bylo zdůrazněno, že blok je reaktorem čtvrté generace, a proto je bezpečnější.[16] Vzhledem k katastrofě v Japonsku však byly pro blok nutné některé vylepšení specifické pro jeho konstrukci, což zpozdilo zahájení výstavby a znamenalo, že se musí vydat nová licence a tedy omezení pro blok také platí.[17] V červenci 2012 však bylo zajištěno, že blok bude první na seznamu a bude mu znovu udělena licence.[18] K 24. říjnu 2012 bylo zmrazení licencí pro jadernou elektrárnu zrušeno a práce byly ihned obnoveny.[19] Dne 21. prosince 2012 Národní úřad pro jaderný dohled znovu schválil stavební licenci pro blok.[20]

Výstavba

Projektovaná doba výstavby reaktoru HTR-PM je 48 měsíců. Podle plánu měla být výstavba bloku zahájena již v roce 2006.[5] Tento termín však nebylo možné dodržet, protože nebyla schválena lokalita elektrárny.[21] V říjnu 2008 se předpokládalo, že výstavba by mohla začít v září 2009.[8] Výstavba bloku oficiálně začala 21. prosince 2012.[22] Dne 28. března 2013 získala společnost COMELEC zakázku na výstavbu systému chlazení plynu pro reaktor. Hodnota zakázky byla stanovena na pět miliard juanů.[23]

Uvedení do provozu

Počáteční plány z roku 2005 naznačovaly, že blok bude v provozu do roku 2010.[5] V dubnu 2008 bylo uvedení do provozu oznámeno na rok 2013. Kvůli katastrofě ve Fukušimě Daiči v březnu 2011 bylo uvedení do provozu podle odhadů odloženo na rok 2014.[17] Blok byl připojen k síti 14. prosince 2021 a do komerčního provozu přešel 6. prosince 2023.[22]

CAP1400

V listopadu 2007 podepsala skupina China Huaneng (CHNG) smlouvu se skupinou China General Nuclear Power Group (CGN) na výstavbu čtyř tlakovodních reaktorů CPR-1000. Krátce poté bylo rozhodnuto o výstavbě dvou CAP1400 založených na AP1000 a předběžné práce na stavbě CPR-1000 byly zrušeny. Bloky mají nechronologické značení a jsou označeny jako SN-1 a SN-2 (State Nuclear).

Výstavba

Ačkoli pro první dva bloky neexistovalo oficiální stavební povolení, výstavba turbínové budovy pro 1. blok začala v dubnu 2015. V březnu 2017 byla dokončena tlaková zkouška reaktoru; tlaková nádoba reaktoru byla dodána společností China First Heavy Machinery Group a váží přibližně 487 tun.[24] Náklady na výstavbu dvou bloků byly v roce 2014 stanoveny na 6,5 miliardy dolarů.

Oba bloky mají hrubý výkon 1530 MW a čistý výkon 1400 MW. Odlévání základové desky první reaktorové budovy začalo 19. června 2019 a veškeré stavební práce na úpravně chladicí vody, turbínové hale a reaktoru byly dokončeny v červenci 2024. Synchronizace sítě proběhla 31. října 2024 a komerční provoz nastal 5. prosince 2024.[25]

Výstavba druhého bloku byla zahájena 21. dubna 2020. Vnitřní a vnější kontejnment byly uzavřeny do července 2024. Uvedení do provozu se očekává v roce 2025.

Hualong One

Původně bylo plánováno postavit na místě čtyři bloky typu CAP1000 o hrubém výkoonu 1250 MW každý.[26] Dne 31. července 2023 však schválila Státní rada Čínské lidové republiky výstavbu dvou bloků HPR1000. Ta byla později rozšířena na čtyři bloky.[27]

Výstavba

Výstavba prvního bloku byla zahájena 8. července 2024 a druhého 8. května 2025.[1] Další bloky jsou plánovány.[28]

Informace o reaktorech

Reaktor Typ reaktoru Výkon Zahájení

výstavby

Připojení k síti Uvedení do provozu Uzavření
Čistý Hrubý
Š'-tao-wan-HTR-PM[22] HTR-PM 200 MW 211 MW 9. 12. 2012 14. 12. 2021 6. 12. 2023
Š'-tao-wan-1[1] Hualong One 1117 MW 1210 MW 8. 7. 2024 2029
Š'-tao-wan-2 Hualong One 1117 MW 1210 MW 8. 5. 2025 2030
Š'-tao-wan-3 Hualong One 1117 MW 1210 MW
Š'-tao-wan-4 Hualong One 1117 MW 1210 MW
Š'-tao-wan-SN-1 CAP1400 1400 MW 1530 MW 19. 6. 2019 5. 11. 2024 5. 12. 2024
Š'-tao-wan-SN-2 CAP1400 1400 MW 1530 MW 21. 4. 2020

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c PRIS - Reactor Details. pris.iaea.org [online]. [cit. 2025-06-26]. Dostupné online. 
  2. ↑ Shandong, Jilin opting for nuclear power plants [online]. Čína: Dynabond Powertech Service [cit. 2025-06-26]. Dostupné online. 
  3. ↑ Strategic and policy issues raised by the transition from thermal to fast nuclear systems. Příprava vydání OECD Nuclear Energy Agency. Paris: Nuclear Energy Agency, Organisation for Economic Co-operation and Development 84 s. (Nuclear development). ISBN 978-92-64-06064-7. 
  4. ↑ China to begin building its first high temperature gas cooled reactor [online]. Čína: Dynabond Powertech Service, 2006 [cit. 2025-06-26]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d The Primary Feasibility Report of the Chinese First HTGR Passed the Examination [online]. Čína: Dynabond Powertech Service, 2005 [cit. 2025-06-26]. Dostupné online. 
  6. ↑ Nuclear power to fuel Shandong's development [online]. Čína: Dynabond Powertech Service, 2007 [cit. 2025-06-26]. Dostupné online. 
  7. ↑ Shidao Bay nuclear power plant starts the project of “Five-accessible and One-leveling [online]. Čína: Dynabond Powertech Service, 2008 [cit. 2025-06-26]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b Huaneng gears up nuke plant [online]. Čína: Dynabond Powertech Service, 2008 [cit. 2025-06-26]. Dostupné online. 
  9. ↑ Huaneng signs purchasing deals for nuclear power plant [online]. Čína: Dynabond Powertech Service, 200á [cit. 2025-06-26]. Dostupné online. 
  10. ↑ The foundation pit of China’s demonstration HTGC power plant has passed NNSA’s qualification check [online]. Čína: Dynabond Powertech Service, 2009 [cit. 2025-06-26]. Dostupné online. 
  11. ↑ Generation IV NPP to be completed in 2013 [online]. Čína: Dynabond Powertech Service, 2009 [cit. 2025-06-26]. Dostupné online. 
  12. ↑ Huaneng to invest in $734 million on Shidaowan nuclear power project [online]. Čína: Dynabond Powertech Service, 2009 [cit. 2025-06-26]. Dostupné online. 
  13. ↑ SGL was awarded contact by Huaneng [online]. Čína: Dynabond Powertech Service, 2010 [cit. 2025-06-26]. Dostupné online. 
  14. ↑ Huaneng to receive approval from NDRC to start Shidaowan HTR-PM [online]. Čína: Dynabond Powertech Service, 2010 [cit. 2025-06-26]. Dostupné online. 
  15. ↑ China Freezes Nuclear Plant Approvals [online]. Čína: Dynabond Powertech Service, 2011 [cit. 2025-06-26]. Dostupné online. 
  16. ↑ Huaneng president said its program will not be affected by Fukushima nuclear crisis [online]. Čína: Dynabond Powertech Service, 2011 [cit. 2025-06-26]. Dostupné online. 
  17. ↑ a b Post Fukushima - Investigations, Recriminations and Squabbling in Tokyo but Cautious Optimism Elsewhere in Asia [online]. Nuclear Energy Insider, 2011 [cit. 2025-06-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-22. 
  18. ↑ China’s nuclear restart to be delayed [online]. Čína: Dynabond Powertech Service, 2012 [cit. 2025-06-26]. Dostupné online. 
  19. ↑ Three Chinese reactor projects underway [online]. World Nuclear News, 2012 [cit. 2025-06-26]. Dostupné online. 
  20. ↑ Shandong gets permit to build nuclear plant [online]. Čína: Dynabond Powertech Service, 2012 [cit. 2025-06-26]. Dostupné online. 
  21. ↑ Worries over nuclear plant unnecessary [online]. Čína: Dynabond Powertech Service, 2006 [cit. 2025-06-26]. Dostupné online. 
  22. ↑ a b c PRIS - Reactor Details. pris.iaea.org [online]. [cit. 2025-06-26]. Dostupné online. 
  23. ↑ COMELEC won bit for Shidaowan hot gas duct [online]. Čína: Dynabond Powertech Service, 2013 [cit. 2025-06-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-09-13. 
  24. ↑ CAP1400 reactor vessel passes pressure tests. World Nuclear News [online]. [cit. 2025-06-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ China's first CAP1400 begins supplying power. World Nuclear News [online]. [cit. 2025-06-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. ↑ Dr. Zheng Mingguang. Overview Of LWR in China [online]. Čína: IAEA, 2012 [cit. 2025-06-26]. Dostupné online. 
  27. ↑ Six reactors approved for construction in China. World Nuclear News [online]. [cit. 2025-06-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ Čína zahájila stavbu nového reaktoru Hualong One v elektrárně Shidaowan. oEnergetice.cz [online]. 20. květen 2025, 06:24 [cit. 2025-06-26]. Dostupné online. 

Související články

  • Jaderná energetika v Číně
This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.