Jaderné zařízení Natanz

Jaderné zařízení Natanz
Satelitní snímek zařízení
Stát	Írán Írán
Umístění	Natanz, provincie Isfahán
Vlastník	vláda Íránu
Provozovatel	Íránská organizace pro atomovou energii
Elektrická energie
Souřadnice	33°43′30″ s. š., 51°43′30″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaderné zařízení Natanz (persky تأسیسات هسته‌ای نطنز‎), oficiálně jaderné zařízení Šahída Ahmadího Rošana (persky تأسیسات هسته‌ای شهید احمدی روشن‎), je největší jaderné zařízení na obohacování uranu v Íránu.^[1] Jedná se o jedno z center íránského jaderného programu.^[2] Je tvořeno nadzemní a podzemní částí,^[3] která je chráněna betonovým štítem o tloušťce přibližně 7,6 metrů.^[4][5] Nachází se nedaleko Natanzu, 125 km od Isfahánu a 250 km od Teheránu.

Zařízení má kapacitu 50 000 ostředivek;^[6] podle informací z června 2025 je zde nainstalováno přibližně 14 000 odstředivek, z nichž zhruba 11 000 je v provozu.^[5][7] Podle íránských úřadů jsou odstředivky z bezpečnostních důvodů umístěny 40–50 metrů pod zemí.^[8][9][10]

O existenci zařízení poprvé informovali Lidoví mudžáhedíni v roce 2002.^[11] V průběhu izraelsko-íránské války v červnu 2025 Izrael zaútočil na zařízení.^[12] Podle generálního ředitele Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafaela Grossiho byla nadzemní část zařízení zničena.^[13] Dne 22. června 2025 zaútočily na zařízení rovněž Spojené státy americké. Podle USA bylo zařízení zničeno,^[14] zatímco Írán uvedl, že bylo vážně poškozeno.^[15]

V roce 2002 Národní rada odporu Íránu odhalila existenci utajeného zařízení na obohacování uranu v Natanzu, což vyvolalo obavy ohledně íránského jaderného programu.^[16][17][18]

V roce 2003 íránský prezident Muhammad Chátamí přiznal existenci zařízení a dovolil Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (MAAE) provést inspekci zařízení. MAAE nenašla důkazy o vývoji jaderné zbraně, nalezla plutonium a vysoce obohacený uran.^[19] V důsledku těchto objevů a odmítnutí Íránu plně spolupracovat s agenturou eskalovalo napětí mezi Íránem a západními zeměmi.^[16]

V únoru 2003 navštívil generální ředitel MAAE Muhammad al-Barádaj zařízení a oznámil, že 160 odstředivek je připraveno k provozu a dalších 1 000 je ve výstavbě.^[20] V průběhu téhož roku inspektoři MAAE objevili v zařízení částice vysoce obohaceného uranu.^[21] Írán uvedl, že materiál byl kontaminován dodavatelskou zemí, kterou však nejmenoval.^[22]

Obohacování uranu v zařízení bylo zastaveno v červenci 2004.^[23] V roce 2006 Írán oznámil, že obnoví obohacování uranu.^[24] V září 2007 íránská vláda oznámila instalaci tří odstředivek.

Dne 13. června, v první den izraelsko-íránské války, Izrael zničil nadzemní část zařízení.^[25][26] Mezinárodní agentura pro atomovou energii uvedla, že v době útoků se uran v zařízení obohacoval na 60% hodnotu.^[27] Izrael rovněž poškodil nedalekou elektrickou rozvodnu, což způsobilo výpadek proudu v celém areálu a zničení odstředivek v podzemní části.^[28] Poškozena byla také protivzdušná obrana kolem zařízení.^[29]

Dne 22. června americké letectvo a námořnictvo zaútočily na jaderné zařízení Natanz. Zasažen byl také závod na obohacování uranu Fordu a Centrum jaderné technologie v Isfahánu.^[30]

Útok provedly strategické bombardéry Northrop B-2 Spirit letící bez mezipřistání z Whitemanovy letecké základny a ponorky.^[31] Bombardéry svrhly dvě bomby GBU-57A/B MOP na Natanz a dvanáct na závod na obohacování uranu Fordo, zatímco ponorky vystřelily 30 řízených střel BGM-109 Tomahawk na Natanz a Centrum jaderné technologie v Isfahánu.^[32][33] Poprvé v historii byl v boji použit tento typ bomb.^[33]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Natanz Nuclear Facility na anglické Wikipedii a تأسیسات هسته‌ای نطنز‎ na perské Wikipedii.

• Jaderná elektrárna Búšehr
• Jaderná elektrárna Darchovin
• Závod na obohacování uranu Fordo
• Íránský jaderný program

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaderné zařízení v Natanzu na Wikimedia Commons