Jan Lenc
| plk. Jan Lenc | |
|---|---|
| Narození | 27. dubna 1916 Komařice  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 18. srpna 1942 (ve věku 26 let) Biskajský záliv |
| Příčina úmrtí | válečné důvody |
| Místo pohřbení | tělo nenalezeno |
| Národnost | česká |
| Povolání | armádní pilot |
| Zaměstnavatelé | Československá armáda, Royal Air Force |
| Znám jako | os. č. L-254, RAF 787171 |
| Rodiče | Matěj Lenc, Anna Bohdalová |
| Příbuzní | čtyři starší sourozenci František, Marie, Anna, Růžena |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jan Lenc (27. dubna 1916 Komařice – 18. srpna 1942 Biskajský záliv) byl český pilot 311. československé bombardovací perutě a oběť druhé světové války.
Život
Před druhou světovou válkou
Jan Lenc se narodil 27. dubna 1916 v Komařicích na Českobudějovicku v rolnické rodině Matěje Lence a Anny, rozené Bohdalové, jako nejmladší z pěti dětí. Od roku 1922 byl žákem obecné školy, mezi lety 1929 a 1932 II. chlapecké měšťanské školy v Českých Budějovicích. Následně vystudoval Veřejnou obchodní školu tamtéž, studia ukončil v roce 1934. Během služby v Československé armádě v letech 1937 a 1939 absolvoval poddůstojnickou školu a vojenský pilotní výcvik u Leteckého pluku 1, poté sloužil v Milovicích.
Druhá světová válka
Po německé okupaci opustil Jan Lenc 7. srpna 1939 ilegálně Protektorát Čechy a Morava a přes Polsko se dostal do Francie, kde vstoupil do czinecké legie. Po vypuknutí druhé světové války byl ze závazku propuštěn a 2. října 1939 zařazen do vznikající jednotky Československé armády v zahraničí. Následně byl přijat do francouzského letectva, kde se v Pau přeškoloval na tamní leteckou techniku. Po pádu Francie v červnu 1940 se evakuoval do Spojeného království, kde vstoupil do Royal Air Force a byl zařazen k 311. československé bombardovací peruti. V noci z 15. na 16. listopadu 1941 byl jeho stroj Vickers Wellington během náletu na Kiel zasažen protiletadlovou palbou a po ztrátě směru se zřítil do Irského moře v blízkosti Cumberlandu. Jan Lenc byl jedním ze dvou příslušníků posádky, kteří incident přežili a byli zachráněni. Druhým byl navigátor Jiří Engel. K peruti se po rekonvalescenci v nemocnici ve Whitehavenu vrátil 28. února 1942. Dne 18. srpna se jeho stroj Vickers Wellington Mk.Ic DV665 KX-B ztratil během protiponorkové hlídky nad Biskajským zálivem. Tělo Jana Lence moře nevydalo. Byl prohlášen za nezvěstného a posléze za padlého. Dosáhl hodnosti rotného. Celkem absolvoval dvanáct bombardovacích misí a po přechodu perutě k Pobřežnímu velitelství RAF třináct protiponorkových patrol.
Jan Lenc v kultuře
- Při pobytu ve Francii a Spojeném království si Jan Lenc vedl podrobný těsnopisem psaný deník. Po jeho zpracování napsal historik Jiří Petráš z Jihočeského muzea knihu Komařický pilot Jan Lenc vydanou v roce 2013.[1][2]
Ocenění
Vyznamenání
Posmrtná cenění
- V roce 1991 byl Jan Lenc in memoriam povýšen do hodnosti plukovníka
- V Komařicích na rodném domě čp. 20 byla v roce 1969 Janu Lencovi odhalena pamětní deska[3]
Odkazy
Související články
- Karel Bečvář
- Jaromír Drmelka
- Vladimír Sobotka (letec)
- František Šipula
- Pavel Tofel
Literatura
- Jiří Petráš - Komařický pilot Jan Lenc (Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, 2013, ISBN 978-80-87311-39-4)[4]
Reference
- ↑ Radek Gális - Válečný deník dává nahlédnout za zrcadlo (článek v Českobudějovickém deníku, 2014)
- ↑ Jitka Davidová - Jihočeský pilot RAF psal deníky těsnopisem, historik z nich vydal knihu (článek na Idnes.cz, 2014)
- ↑ Pamětní deska Jana Lence na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa
- ↑ Informace o knize Komařický pilot Jan Lenc
