Jan Michael Brüderle

Jan Michael Brüderle
Narozeníkolem roku 1700 (?)
? Svatá říše římskáSvatá říše římská Svatá říše římská
Úmrtí22. května 1740
Praha
Svatá říše římskáSvatá říše římská Svatá říše římská
Povolánísochař, řezbář
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Nanebevzetí Panny Marie z kašny v Loretě (originál), Lapidárium Národního muzea Praha

Jan Michael Brüderle, také Johann Michael Brüderle, Jan Michal Biedrle či Bidrle (kolem 1700 (?), † 22. května 1740 Praha), byl pražský sochař a řezbář, činný v období pozdního baroka a rokoka.

Život a dílo

O Brüderleho původu a vyučení zatím není nic známo. Neví se, odkud a kdy přesně během 20.–30. let 18. století přišel do Prahy. V. V. Štech a Oldřich J. Blažíček jej podle stylizace soch považovali za žáka Ondřeje Filipa Quitainera[1]. Quitainer zemřel roku 1729, Brüderle by tedy jako jeho učedník musel nastoupit o pět let dříve a jako tovaryš by potřeboval minimálně jeden rok, než by mu bylo povoleno přijímat samostatné zakázky, v případě Lorety nanejvýš prestižní.

Pracoval postupně na třech zakázkách, na výzdobě postranních oltářů svatého Jana Nepomuckého a Svaté rodiny v kostele sv. Tomáše na Malé Straně (ty bývají datovány kolem roku 1725) a v Loretě na Hradčanech. V kostele Narození Páně v Loretě vytvořil figury andělů na protějškové oltáře sv. Agáty a sv. Apolónie. V nádvoří Lorety vytesal na dvě kašny dvě monumentální pískovcová sousoší Vzkříšení Krista a Nanebevzetí Panny Marie, pro obě z nich se v archivu kapucínů dochovaly jeho návrhové kresby. Další řezby na oltářích v ochozu Lorety byly nově připsány Richardu Jiřímu Prachnerovi. Druhé sousoší po jeho smrti musel dokončit Richard Jiří Prachner. Originály obou sousoší jsou v Lapidáriu Národního muzea.

Historik umění Ivo Kořán si povšiml originálního pojetí jeho postav vojáků, přihlížejících Kristovu vzkříšení a konstatoval, že Brüderle ...do raně rokokové pražslé produkce vnesl robustně dobromyslnou až humornou notu.[2]

Odkazy

Reference

  1. O. J. Blažíček, Sochařství baroku v Čechách. Praha 1958, s. 185
  2. Nová encyklopedie českého výtvarného umění. A-M. Praha 1995, s. 92

Literatura

  • BLAŽÍČEK, Oldřich J. Sochařství baroku v Čechách. Plastika 17. a 18. věku, Praha 1958, s. 185–186, obr. 193.
  • HOROVÁ, Anděla (ed.), Nová encyklopedie českého výtvarného umění. [Díl 1.], A-M. Vyd. 1. Praha: Academia, 1995. s. 92 (autor hesla Ivo Kořán), ISBN 80-200-0536-6.
  • TOMAN, Prokop Hugo, Nový slovník československých výtvarných umělců. I, Praha 1947, reedice Ostrava 1993. ISBN 80-900648-4-1.
  • VLČEK Pavel a kol., Umělecké památky Prahy 4. Hradčany a Pražský hrad. Academia Praha 2002.

Externí odkazy