Jan Musil (odbojář)

Jan Musil
Narození	20. října 1904 Sedletín Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	28. února 1951 (ve věku 46 let) nebo 28. července 1951 (ve věku 46 let) Věznice Pankrác Československo Československo
Příčina úmrtí	popraven
Místo pohřbení	Motolský hřbitov
Národnost	česká
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Jan Musil (20. října 1904^[1] Sedletín – 28. července 1951 Věznice Pankrác) byl český řidič a protikomunistický odbojář odsouzený v politickém procesu komunistickým režimem k trestu smrti a v roce 1951 popraven.

Narodil se v roce 1904 v Sedletíně.^[2] Pracoval jako autodopravce. Byl ženatý.^[3]

Po únorovém převratu v roce 1948 se zapojil do protikomunistického odboje. Spolupracoval přitom s Jindřichem Jankem (nar. 1925) a řezníkem Zdeňkem Profousem (nar. 1925). Mezi činnost jejich odbojové skupiny patřilo rozšiřování protirežimních letáků a zastrašování podporovatelů režimu.

V březnu 1950 byli zatčeni při pokusu o přepadení služebního auta s penězi, kterými chtěli financovat svou odbojovou činnost. Přestože byli ozbrojeni, nepoužili své zbraně, přepadení nebylo úspěšné a všichni tři tak byli zatčeni. V únoru 1951 byl Musil ve veřejném politickém procesu spolu s Jankem a Profousem za trestný čin velezrady a za další trestné činy odsouzen k trestu smrti.^[4] V procesu bylo přitom souzeno dalších sedm osob, které skupině nějak pomohly nebo o její činnosti věděly. Popraven byl v červenci 1951. Veškerý majetek jeho rodiny byl poté zkonfiskován (ačkoliv žádný ze členů rodiny v případu vůbec nebyl souzen).^[3]

V roce 1965 byla urna s jeho ostatky tajně pohřbena do společného hrobu na Motolském hřbitově. Zde bylo 20. května 2000 slavnostně otevřeno a vysvěceno Čestné pohřebiště politických vězňů.^[5][6] Jméno Jana Musila je uvedeno na jedné (umístěné vpravo) ze dvou šedých mramorových desek instalovaných v roce 2012.^[6]

Na Čestném pohřebišti III. odboje na Ďáblickém hřbitově se nachází jeho symbolický hrob.^[7] Tamní symbolické náhrobky odkazují na zemřelé politické vězně bez ohledu na jejich skutečné místo pohřbení.

• 
  Památník na Čestném pohřebišti politických vězňů, Motolský hřbitov
• 
  Památník na Čestném pohřebišti politických vězňů, deska vpravo se jménem J. Musila, Motolský hřbitov
• 
  Čestné pohřebiště popravených a umučených z 50. let (III. odboj) na Ďáblickém hřbitově
• 
  Symbolický náhrobek J. Musila na Čestném pohřebišti v Ďáblicích

• V Zaječicích byla k uctění jeho památky instalována v roce 1995 pamětní deska. Byla přidána ke stávajícímu pomníku obětem 1. a 2. světové války.^[3][8]
• Jeho jméno je uvedeno na Pomníku Miladě Horákové a Obětem komunismu v Praze 4 - Nuslích na Náměstí Hrdinů, u stanice metra Pražského povstání, před Vrchním soudem v Praze a Vrchním státním zastupitelstvím v Praze.^[9]

• 
  Zaječický pomník Obětem 1. a 2. světové války a komunismu se jménem Jana Musila na desce z roku 1995
• 
  Pomník na náměstí Hrdinů v Praze 4 - Nuslích
• 
  Seznam obětí komunismu se jménem J. Musila na pomníku na náměstí Hrdinů v Praze 4 - Nuslích