Jan ze Žerotína a Náměště

Jan ze Žerotína a Náměště
rodový erb
rodový erb
ÚmrtíMoravské markrabstvíMoravské markrabství Moravské markrabství
Choť
  • I. Mariana Černohorská z Boskovic († 1574)
  • II. Magdalena Slavatová z Chlumu a Košumberka
RodičeBedřich ze Žerotína († 1543), Libuše z Lomnice
DětiKarel starší ze Žerotína (1564–1636); Jan Diviš ze Žerotína (1576–1616)
PříbuzníBohunka ze Žerotína (vnučka)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan ze Žerotína a Náměště (též Jan mladší či Jan starší ze Žerotína, okolo 1530? asi Nový Jičín – 15. února 1583 asi zámek Náměšť nad Oslavou[1]) byl moravský šlechtic a mecenáš z rodu Žerotínů. Vlastnil rozsáhlá panství na střední, posléze pak západní Moravě, stejně jako východočeské panství Brandýs nad Orlicí. Znám je především svou podporou Jednoty bratrské a jejích sborů na svých panstvích. Díky němu byla roku 1578 bratrská tiskárna přesunuta z Ivančic do nedalekých bezpečnějších Kralic, kde byla mezi lety 1579–1594 vytištěna šestidílná Bible kralická, první úplný překlad Bible do češtiny z původních jazyků.

Životopis

Původ a rodina

Pocházel z moravského panského rodu Žerotínů, byl synem Bedřicha ze Žerotína a jeho manželky Libuše, rozené z Lomnice (dcery Jana Náměšťského z Lomnice). Narodil se patrně na rodovém sídle v Novém Jičíně. V době smrti svého otce roku 1543 byl ještě nezletilý, matka se posléze vdala za Bohuše III. Kostku z Postupic. Okolo roku 1550 navštěvoval městskou školu v Prostějově, kde byl mj. žákem zde působícího Jana Blahoslava. Jeho první manželkou byla Mariana Černohorská z Boskovic († 1574). Jejich syn Karel starší ze Žerotína byl významným stavovským politikem s rozsáhlými literárními zájmy a představitelem moravského zemského patriotismu. Z druhého manželství, s Magdalenou Slavatovou z Chlumu a Košumberka, měl syna Jana Diviše († 1616), který v roce 1597 ujal panství Brandýs nad Orlicí.

Majitelem panství

Po nabytí zletilosti zdědil moravské statky Nový Jičín a Štramberk, byl též majitelem panství Branná, které pak v roce 1582 s rozestavěným zámkem prodal Bruntálským z Vrbna. Město Nový Jičín roku 1558 prodal Janovi Kropáčovi z Nevědomí na Hranicích za 39 tisíc moravských zlatých, městská rada však nového pána pro jeho krutou pověst odmítla a raději vyjednala své poddanství přímo královské komoře.[1] Po matce pak zdědil panství Brandýs nad Orlicí s 21 vesnicemi ve východních Čechách. Brandýs si oblíbil, usadil se zde a na zdejším zámku se také narodil nejslavnější člen rodu, Karel starší ze Žerotína (1564–1636).[2] V Brandýse také nechal vystavět na místě zvaném „na Loukoti“ kostelík, který v následujících desetiletích sloužil jako pohřebiště této větve rodu Žerotínů. Mezitím ve složitém dědickém řízení obdržel v roce 1566 Náměšť nad Oslavou, vlastnil také zámek Rosice.[3] Jeho majetkový vzestup doprovázel i vzestup společenský a politický. Dosáhl rovněž významného postavení v moravské stavovské obci.[4] Tato prestiž se zároveň odrazila i v symbolické výzdobě obou jeho hlavních sídel: zámků v Náměšti a v Rosicích.[5]

Na svých panstvích velkoryse podporoval Jednotu bratrskou.[6] Zasloužil se o přesun tiskárny Jednoty z Ivančic do Kralic nad Oslavou, které pět let předtím koupil od Jindřicha Kralického z Kralic a přičlenil je ke svému náměšťskému panství. V Náměšti pak byl hned následujícího roku se Žerotínovou finanční podporou vytištěn první díl Bible kralické.

Úmrtí

Zemřel 27. února 1583, patrně na zámku v Náměšti a byl zde patrně také pohřben.

Odkazy

Poznámky


Reference

  1. ↑ a b Galerie osobností města Nového Jičína. galerieosobnosti.muzeumnj.cz [online]. [cit. 2022-10-15]. Dostupné online. 
  2. ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VI. Východní Čechy; Praha, 1989; s. 53–54
  3. ↑ Z historie [online]. [cit. 2022-10-15]. Dostupné online. 
  4. ↑ KNOZ, Tomáš: Državy Karla staršího ze Žerotína po Bílé hoře. Osoby, příběhy, struktury. Brno 2001, s. 300.
  5. ↑ KNOZ, Tomáš: Renesance a manýrismus na zámku v Rosicích. Rosice 1996.
  6. ↑ ´Bratrský kostel´ Hranice na Moravě. Místa reformace [online]. [cit. 2022-10-15]. Dostupné online. 

Literatura

  • Biografický slovník Slezska a severní Moravy. Sešit 10. (22.). Ostrava, 2007.
  • ZAP, Karel Vladislav. Česko-moravská kronika. Díl čtvrtý. I. L. Kober, Praha, 1881. s. 337,338. Dostupné online

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.