Jaroslav Veselý (ovocnář)
| Jaroslav Veselý | |
|---|---|
| Narození | 5. června 1876 Molitorov |
| Úmrtí | 6. října 1948 (ve věku 72 let) Praha |
| Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
| Příbuzní | Rafael Veselý (dědeček) Hubert Veselý (otec) Vítězslav Veselý (bratr) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jaroslav Veselý (5. června 1876 Molitorov[1] – 6. října 1948 Praha) byl český ovocnář a podnikatel, který se v první polovině 20. století zasloužil o rozvoj města Kouřim.[2]
Život
Narodil se v rodině majitele statku v Molitorově JUDr. Huberta Veselého a jeho manželky Marie, rozené Vydrové.[1] Jeho rodina od roku 1838 vlastnila zámek v Molitorově. Vzdělání získal na zemědělské akademii v Táboře a na Univerzitě Martina Luthera v Halle. Dne 16. února 1909 se v Kolíně oženil s Marií Mattuschovou, dcerou majitele statku v Bělé pod Bezdězem.[3]
V následujících letech v Molitorově založil ovocnářskou školku a postupně se stal významným producentem ovoce. Byl předsedou Československé ovocnické jednoty, Svazu československých školkařů a Svazu potravinářského průmyslu.[4]
Kariéra a obory činnosti
Jeho ovocná školka v Molitorově měla rozlohu 60 ha a produkovala 200 000 ovocných stromů ročně. Muzeum lidových staveb v Kouřimi dodnes vystavuje expozici dobové mechanizované linky určenou k expedici sazenic. Kromě školky byl pěstitelem jahod, rybízu a malin.[5] Ovoce nejen prodával, ale i zpracovával na marmelády, povidla, kandované ovoce, ovocné šťávy a kompoty. Továrna fungovala od roku 1913 a při ní bylo založeno i zahradnické učiliště. Od roku 1923 se jeho firma začala zabývat poradenstvím a návrhy zahradní architektury.[5]
Kromě ovocnářské školky Jaroslav Veselý podnikal i v dalších oborech. V molitorovské cihelně vyráběl pálené střešní tašky. Výrobní linka používala k tažení tašek revolverový lis, moderní sušárnu a pec. Tašky měly nezaměnitelný desing. Cihelna fungovala od roku 1907 až do roku 2013, kdy byla výroba ukončena.[6] Další cihelnu založil v Kostelci nad Černými lesy.
Zámek v Molitorově, který byl původně šlechtickým sídlem, nechal v roce 1908 až 1911 upravit a zmodernizovat. Touto prací pověřil architekta Dušana Jurkoviče, Jurkovičovy záměry se plně realizovaly a dodnes na zámku nedošlo k zásadním dispozičním změnám.[4] Zámek byl v roce 1948 znárodněn, nyní je v soukromém vlastnictví. Dušan Jurkovič pro Jaroslava Veselého v letech 1908–1909 vystavěl i hájovnu, která je dnes vedena jako kulturní památka.[7] Dále nechal v Kouřimi a Kostelci nad Černými lesy vystavět i rodinné domy pro své zaměstnance.
Zemřel v roce 1948 v Praze. Je pohřben na Olšanských hřbitovech.
Odkazy
Reference
- ↑ a b Matrika narozených Molitorov, 1864-1905, snímek 149. [s.l.]: SOA Praha Dostupné online.
- ↑ Cesty a památky - Molitorov. www.cestyapamatky.cz [online]. NaN [cit. 2025-07-26]. Dostupné online.
- ↑ Matrika oddaných, Kolin 1901-1915, snímek 285. [s.l.]: SOA Praha Dostupné online.
- ↑ a b Cesty a památky - zámek Molitorov. www.cestyapamatky.cz [online]. Dostupné online.
- ↑ a b Langhans - Veselý, Jaroslav. langhans.cz [online]. [cit. 2025-07-26]. Dostupné online.
- ↑ Cesty a památky - cihelna v Molitirově. www.cestyapamatky.cz [online]. NaN [cit. 2025-07-26]. Dostupné online.
- ↑ Hájovna Jaroslava Veselého - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2025-07-26]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Stručný seznam činností Jaroslava Veselého na Langhans. langhans.cz [online]. [cit. 2025-07-26]. Dostupné online.
