Jean-Noël Barrot

Jean-Noël Barrot
Jean-Noël Barrot (2023)
Jean-Noël Barrot (2023)
Ministr pro Evropu a zahraniční věci Francie
Úřadující
Ve funkci od:
21. září 2024
Předseda vládyMichel Barnier
François Bayrou
PředchůdceStéphane Séjourné
Stranická příslušnost
ČlenstvíDemokratické hnutí

Narození13. května 1983 (42 let)
Paříž, Francie
Národnostfrancouzská, švýcarská
RodičeJacques Barrot
Florence Cattani
PříbuzníHélène Barrot (sestra)
Alma materÉcole des hautes études commerciales de Paris
Institut d'études politiques de Paris
École d'économie de Paris
Profesepolitik, ekonom
CommonsJean-Noël Barrot
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jean-Noël Barrot (* 13. května 1983 Paříž) je francouzsko-švýcarský[1] ekonom a politik, od září 2024 ministr pro Evropu a zahraniční věci Francie ve vládách Michela Barniera a Françoise Bayrou a od července 2022 jeden z místopředsedů Demokratického hnutí.

Od června 2017 do října 2024 zastával poslanecký mandát v Národním shromáždění, mezi roky 2018 a 2022 byl generálním tajemníkem Demokratického hnutí a v letech 2022–2024 působil jako ministr pověřený digitální transformací a telekomunikacemi. Mezi únorem a zářím 2024 působil jako ministr pověřený evropskými záležitostmi a od července do října 2024 zastával funkci předsedy výboru pro zahraniční věci Národního shromáždění.

Mládí a vzdělání

Narodil se 13. května 1983 v Paříži.[2] Otec Jacques Barrot (1937–2014) byl ministrem v několika vládách, místopředsedou Evropské komise a členem Ústavní rady.[3] Matka Florence Cattani pocházela ze švýcarského Lausanne.[4] Dědeček Noël Barrot (1903–1966) byl během druhé světové války členem Résistance a později poslancem Národního shromáždění. Má mladší sestru Hélène Barrot.[5]

Absolvoval École des hautes études commerciales de Paris,[6] Institut d'études politiques de Paris[7] a École d'économie de Paris.

Politická kariéra

V roce 2015 byl zvolen do departementní rady v Haute-Loire, přičemž funkci vykonával do června 2017.[8]

Ve volbách do Národního shromáždění v roce 2017 úspěšně kandidoval za stranu Obnova.[8] V Národním shromáždění působil jako místopředseda výboru pro finance.[9] Na konci roku 2017 jej předseda Národního shromáždění François de Rugy jmenoval předsedou desetičlenné pracovní skupiny zabývající se reformou Národního shromáždění.[10]

V únoru 2018 se stal mluvčím strany Demokratické hnutí.[11] V prosinci téhož roku se stal generálním tajemníkem strany, funkci vykonával do července 2022.[12]

V regionálních volbách v roce 2021 byl zvolen regionální rady Île-de-France.[13] Ve volbách do Národního shromáždění v roce 2022 obhájil svůj poslanecký mandát.

V červenci 2022 byl jmenován ministrem pověřeným digitální transformací a telekomunikacemi ve vládě Élisabeth Borne.[14] Na začátku dubna 2023 uvedl, že ChatGPT porušuje zákon na ochranu soukromí. Dodal však, že je proti zákazu této služby.[15]

V únoru 2024 byl jmenován ministrem pověřeným evropskými záležitostmi ve vládě Gabriela Attala. Po znovuzvolení poslancem v předčasných volbách do Národního shromáždění v roce 2024 byl zvolen předsedou výboru pro zahraniční věci Národního shromáždění.[16]

Ministr pro Evropu a zahraniční věci

Dne 21. září 2024 byl jmenován ministrem pro Evropu a zahraniční věci ve vládě Michela Barniera.[17] Dne 29. září, dva dny před začátkem izraelské invaze do Libanonu, odcestoval do této země a prohlásil: „Francie stojí za Libanonem, který byl vtažen do války, o kterou nestál“.[18] Uvedl také, že za situaci v Libanonu může „ve velké míře Hizballáh“.[19] Izraelský premiér Benjamin Netanjahu označil slova za „provokaci“.[20]

Dne 23. prosince, deset dní po pádu Bernierovy vlády, byl premiérem jmenován François Bayrou, který Barrotovi ponechal jeho funkci.[21] V lednu 2025 navštívili Barrot a jeho německý protějšek Annalena Baerbock Damašek, aby se jménem Evropské unie setkali s faktickým novým vůdcem Sýrie Ahmadem aš-Šar'em. Stali se tak prvními ministry členských států EU, kteří tuto zemi navštívili od pádu režimu rodiny al-Asadových.[22]

Vyznamenání

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Jean-Noël Barrot na francouzské Wikipedii a Jean-Noël Barrot na anglické Wikipedii.

  1. Jean-Noël Barrot: «Dans ce monde du retour à la loi du plus fort, la Suisse et l’UE ont besoin de cultiver une relation étroite pour présenter un visage d’unité». Le Temps. 2025-01-22. Dostupné online [cit. 2025-07-27]. ISSN 1423-3967. (francouzsky) 
  2. Le parcours yvelinois de Jean-Noël Barrot, ministre des Affaires étrangères [online]. tv78, 2024-10-02 [cit. 2025-07-27]. Dostupné online. (francouzsky) 
  3. Remaniement : le numérique confié au député du MoDem Jean-Noël Barrot, peu connu pour son action dans le secteur. Le Monde. 2022-07-04. Dostupné online [cit. 2025-07-27]. (francouzsky) 
  4. En France, premiers pas du nouveau gouvernement et premières déclarations sur les priorités de Michel Barnier [online]. Radio Télévision Suisse, 2024-09-23 [cit. 2025-07-27]. Dostupné online. (francouzsky) 
  5. Jean-Noël Barrot, nouveau ministre délégué chargé de la Transition numérique, ne pourra pas traiter les dossiers liés à Uber [online]. 2022-07-11 [cit. 2025-07-27]. Dostupné online. (francouzsky) 
  6. Jean-Noel Barrot [online]. École des hautes études commerciales de Paris [cit. 2025-07-27]. Dostupné online. (francouzsky) 
  7. Jean-Noël Barrot [online]. Institut d'études politiques de Paris [cit. 2025-07-27]. Dostupné online. (francouzsky) 
  8. a b Législatives 2017 : qui est Jean-Noël Barrot le nouveau député REM des Yvelines ? [online]. Francebleu, 2017-06-19 [cit. 2025-07-27]. Dostupné online. (francouzsky) 
  9. M. Jean-Noël Barrot [online]. Národní shromáždění Francie [cit. 2025-07-27]. Dostupné online. (francouzsky) 
  10. Amélie de Montchalin: «L’évaluation est au cœur de notre fonction de député». l'Opinion [online]. 2018-07-19 [cit. 2025-07-27]. Dostupné online. (francouzsky) 
  11. La députée de Loire-Atlantique Sarah El Haïry prend du galon et devient porte-parole du Modem [online]. Francebleu [cit. 2025-07-27]. Dostupné online. (francouzsky) 
  12. Jean-Noël Barrot devient secrétaire général du MoDem. Le Figaro [online]. 2018-12-12 [cit. 2025-07-27]. Dostupné online. (francouzsky) 
  13. Liste des 209 élus du Conseil régional d'Île-de-France pour la mandature 2021-2028 [online]. 2021-06-02 [cit. 2025-07-27]. Dostupné online. (francouzsky) 
  14. À 12H18, Par Julie Ménard Le 4 juillet 2022. Gouvernement : Jean-Noël Barrot devient ministre 44 ans après son père. Le Parisien [online]. 2022-07-04 [cit. 2025-07-27]. Dostupné online. (francouzsky) 
  15. French digital minister: ChatGPT doesn’t respect privacy laws. Politico [online]. 2023-04-07 [cit. 2025-07-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. Assemblée nationale : découvrez les noms des présidents des huit commissions [online]. [cit. 2025-07-27]. Dostupné online. (francouzsky) 
  17. Retailleau, Lecornu, Barrot, Genevard... Voici la composition du nouveau gouvernement Barnier. Le Figaro [online]. 2024-09-21 [cit. 2025-07-27]. Dostupné online. (francouzsky) 
  18. Guerre au Proche-Orient : ce qu'il faut retenir de la journée du dimanche 29 septembre [online]. Franceinfo, 2024-09-29 [cit. 2025-07-27]. Dostupné online. (francouzsky) 
  19. Evropa reaguje. Francie vyzývá Izrael k neútočení, Německo evakuuje občany z Libanonu - Seznam Zprávy. Seznam Zprávy [online]. 2024-09-30 [cit. 2025-07-27]. Dostupné online. 
  20. Guerre au Proche-Orient : le ministre des Affaires étrangères, Jean-Noël Barrot, dénonce une "provocation" de Benyamin Nétanyahou, qui menace le Liban de "destructions" comme à Gaza [online]. Franceinfo, 2024-10-08 [cit. 2025-07-27]. Dostupné online. (francouzsky) 
  21. France has a new government. Now it must fix the budget while avoiding collapse [online]. Associated Press, 2024-12-23 [cit. 2025-07-27]. Dostupné online. 
  22. Kurds, women must be included in Syria's transition, European ministers say [online]. Reuters, 2025-01-03 [cit. 2025-07-27]. Dostupné online. 

Externí odkazy