Jean-Noël Barrot
Jean-Noël Barrot | |
---|---|
![]() Jean-Noël Barrot (2023) | |
Ministr pro Evropu a zahraniční věci Francie | |
Úřadující | |
Ve funkci od: 21. září 2024 | |
Předseda vlády | Michel Barnier François Bayrou |
Předchůdce | Stéphane Séjourné |
Stranická příslušnost | |
Členství | Demokratické hnutí |
Narození | 13. května 1983 (42 let) Paříž, Francie |
Národnost | francouzská, švýcarská |
Rodiče | Jacques Barrot Florence Cattani |
Příbuzní | Hélène Barrot (sestra) |
Alma mater | École des hautes études commerciales de Paris Institut d'études politiques de Paris École d'économie de Paris |
Profese | politik, ekonom |
Commons | Jean-Noël Barrot |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jean-Noël Barrot (* 13. května 1983 Paříž) je francouzsko-švýcarský[1] ekonom a politik, od září 2024 ministr pro Evropu a zahraniční věci Francie ve vládách Michela Barniera a Françoise Bayrou a od července 2022 jeden z místopředsedů Demokratického hnutí.
Od června 2017 do října 2024 zastával poslanecký mandát v Národním shromáždění, mezi roky 2018 a 2022 byl generálním tajemníkem Demokratického hnutí a v letech 2022–2024 působil jako ministr pověřený digitální transformací a telekomunikacemi. Mezi únorem a zářím 2024 působil jako ministr pověřený evropskými záležitostmi a od července do října 2024 zastával funkci předsedy výboru pro zahraniční věci Národního shromáždění.
Mládí a vzdělání
Narodil se 13. května 1983 v Paříži.[2] Otec Jacques Barrot (1937–2014) byl ministrem v několika vládách, místopředsedou Evropské komise a členem Ústavní rady.[3] Matka Florence Cattani pocházela ze švýcarského Lausanne.[4] Dědeček Noël Barrot (1903–1966) byl během druhé světové války členem Résistance a později poslancem Národního shromáždění. Má mladší sestru Hélène Barrot.[5]
Absolvoval École des hautes études commerciales de Paris,[6] Institut d'études politiques de Paris[7] a École d'économie de Paris.
Politická kariéra
V roce 2015 byl zvolen do departementní rady v Haute-Loire, přičemž funkci vykonával do června 2017.[8]
Ve volbách do Národního shromáždění v roce 2017 úspěšně kandidoval za stranu Obnova.[8] V Národním shromáždění působil jako místopředseda výboru pro finance.[9] Na konci roku 2017 jej předseda Národního shromáždění François de Rugy jmenoval předsedou desetičlenné pracovní skupiny zabývající se reformou Národního shromáždění.[10]
V únoru 2018 se stal mluvčím strany Demokratické hnutí.[11] V prosinci téhož roku se stal generálním tajemníkem strany, funkci vykonával do července 2022.[12]
V regionálních volbách v roce 2021 byl zvolen regionální rady Île-de-France.[13] Ve volbách do Národního shromáždění v roce 2022 obhájil svůj poslanecký mandát.
V červenci 2022 byl jmenován ministrem pověřeným digitální transformací a telekomunikacemi ve vládě Élisabeth Borne.[14] Na začátku dubna 2023 uvedl, že ChatGPT porušuje zákon na ochranu soukromí. Dodal však, že je proti zákazu této služby.[15]
V únoru 2024 byl jmenován ministrem pověřeným evropskými záležitostmi ve vládě Gabriela Attala. Po znovuzvolení poslancem v předčasných volbách do Národního shromáždění v roce 2024 byl zvolen předsedou výboru pro zahraniční věci Národního shromáždění.[16]
Ministr pro Evropu a zahraniční věci
Dne 21. září 2024 byl jmenován ministrem pro Evropu a zahraniční věci ve vládě Michela Barniera.[17] Dne 29. září, dva dny před začátkem izraelské invaze do Libanonu, odcestoval do této země a prohlásil: „Francie stojí za Libanonem, který byl vtažen do války, o kterou nestál“.[18] Uvedl také, že za situaci v Libanonu může „ve velké míře Hizballáh“.[19] Izraelský premiér Benjamin Netanjahu označil slova za „provokaci“.[20]
Dne 23. prosince, deset dní po pádu Bernierovy vlády, byl premiérem jmenován François Bayrou, který Barrotovi ponechal jeho funkci.[21] V lednu 2025 navštívili Barrot a jeho německý protějšek Annalena Baerbock Damašek, aby se jménem Evropské unie setkali s faktickým novým vůdcem Sýrie Ahmadem aš-Šar'em. Stali se tak prvními ministry členských států EU, kteří tuto zemi navštívili od pádu režimu rodiny al-Asadových.[22]
Vyznamenání
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Jean-Noël Barrot na francouzské Wikipedii a Jean-Noël Barrot na anglické Wikipedii.
- ↑ Jean-Noël Barrot: «Dans ce monde du retour à la loi du plus fort, la Suisse et l’UE ont besoin de cultiver une relation étroite pour présenter un visage d’unité». Le Temps. 2025-01-22. Dostupné online [cit. 2025-07-27]. ISSN 1423-3967. (francouzsky)
- ↑ Le parcours yvelinois de Jean-Noël Barrot, ministre des Affaires étrangères [online]. tv78, 2024-10-02 [cit. 2025-07-27]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ Remaniement : le numérique confié au député du MoDem Jean-Noël Barrot, peu connu pour son action dans le secteur. Le Monde. 2022-07-04. Dostupné online [cit. 2025-07-27]. (francouzsky)
- ↑ En France, premiers pas du nouveau gouvernement et premières déclarations sur les priorités de Michel Barnier [online]. Radio Télévision Suisse, 2024-09-23 [cit. 2025-07-27]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ Jean-Noël Barrot, nouveau ministre délégué chargé de la Transition numérique, ne pourra pas traiter les dossiers liés à Uber [online]. 2022-07-11 [cit. 2025-07-27]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ Jean-Noel Barrot [online]. École des hautes études commerciales de Paris [cit. 2025-07-27]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ Jean-Noël Barrot [online]. Institut d'études politiques de Paris [cit. 2025-07-27]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ a b Législatives 2017 : qui est Jean-Noël Barrot le nouveau député REM des Yvelines ? [online]. Francebleu, 2017-06-19 [cit. 2025-07-27]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ M. Jean-Noël Barrot [online]. Národní shromáždění Francie [cit. 2025-07-27]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ Amélie de Montchalin: «L’évaluation est au cœur de notre fonction de député». l'Opinion [online]. 2018-07-19 [cit. 2025-07-27]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ La députée de Loire-Atlantique Sarah El Haïry prend du galon et devient porte-parole du Modem [online]. Francebleu [cit. 2025-07-27]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ Jean-Noël Barrot devient secrétaire général du MoDem. Le Figaro [online]. 2018-12-12 [cit. 2025-07-27]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ Liste des 209 élus du Conseil régional d'Île-de-France pour la mandature 2021-2028 [online]. 2021-06-02 [cit. 2025-07-27]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ À 12H18, Par Julie Ménard Le 4 juillet 2022. Gouvernement : Jean-Noël Barrot devient ministre 44 ans après son père. Le Parisien [online]. 2022-07-04 [cit. 2025-07-27]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ French digital minister: ChatGPT doesn’t respect privacy laws. Politico [online]. 2023-04-07 [cit. 2025-07-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Assemblée nationale : découvrez les noms des présidents des huit commissions [online]. [cit. 2025-07-27]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ Retailleau, Lecornu, Barrot, Genevard... Voici la composition du nouveau gouvernement Barnier. Le Figaro [online]. 2024-09-21 [cit. 2025-07-27]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ Guerre au Proche-Orient : ce qu'il faut retenir de la journée du dimanche 29 septembre [online]. Franceinfo, 2024-09-29 [cit. 2025-07-27]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ Evropa reaguje. Francie vyzývá Izrael k neútočení, Německo evakuuje občany z Libanonu - Seznam Zprávy. Seznam Zprávy [online]. 2024-09-30 [cit. 2025-07-27]. Dostupné online.
- ↑ Guerre au Proche-Orient : le ministre des Affaires étrangères, Jean-Noël Barrot, dénonce une "provocation" de Benyamin Nétanyahou, qui menace le Liban de "destructions" comme à Gaza [online]. Franceinfo, 2024-10-08 [cit. 2025-07-27]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ France has a new government. Now it must fix the budget while avoiding collapse [online]. Associated Press, 2024-12-23 [cit. 2025-07-27]. Dostupné online.
- ↑ Kurds, women must be included in Syria's transition, European ministers say [online]. Reuters, 2025-01-03 [cit. 2025-07-27]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jean-Noël Barrot na Wikimedia Commons