Jedlová (nádraží)
Jedlová | |
---|---|
![]() Železniční stanice Jedlová po rekonstrukci (květen 2021) | |
Stát | ![]() |
Kraj | Ústecký |
obec | Jedlová |
Souřadnice | 50°50′33,77″ s. š., 14°34′13,07″ v. d. |
![]() ![]() Jedlová | |
Provozovatel dráhy | Správa železnic |
Kód stanice | 567594[1] |
Tratě | Bakov nad Jizerou – Jedlová, Děčín–Rumburk |
Nadmořská výška | 545 m n. m. |
V provozu od | 1869 |
Zabezpečovací zařízení | RZZ AŽD 71[1] |
Dopravní koleje | 4[1] |
Nástupiště (nástupní hrany) | 3 (3)[1] |
Prodej jízdenek | ![]() |
Poznámky | Nádraží prošlo rekonstrukcí. Elektromechanické zabezpečovací zařízení bylo nahrazeno modernějším systémem, releovým. |
Služby ve stanici | ![]() |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jedlová je železniční stanice uprostřed lesů Lužických hor, v km 70,802 trati Bakov nad Jizerou – Jedlová a v km 40,410 trati Děčín – Rumburk.[2] Leží na katastrálním území Jedlová na adrese Jedlová 17 v nadmořské výšce 544 m n. m., v okrese Děčín. V několikakilometrovém okolí neleží žádná vesnice ani osada.[3]
Historie
První vlak do stanice Jedlová přijel dne 16. ledna 1869. Její výstavba byla velice náročná, vyžadovala jak odstřel skal, tak zarovnání prohlubní, neboť v okolí stanice Jedlová nebýval rovný prostor. Těsně před stanicí ve směru na Děčín musela být pro trať proražena pískovcová skála v délce 560 m, místy až do hloubky 15 metrů. U Svoru bylo potřeba postavit až 15 metrů vysoké náspy. Současníci v tehdejší době řadili tratě České severní dráhy co do obtížnosti hned za alpské tratě Semmering a Brenner.[4] Podle vzoru železničních budov na dráze přes Semmering byla také odvozena podoba výpravních budov, vystavěných z režného cihelného zdiva, které místy vyplňovalo hrázděnou konstrukci, s charakteristickými nástupními přístřešky v podobě otevřené verandy.
Popis
Konfigurace kolejiště
Stanice Jedlová má pět (fyzicky čtyři, kolej 1a je pokračování koleje 1.) dopravních kolejí (1., 2., 3., 5., 1a) a žádnou kolej manipulační. Všechny dopravní koleje jsou průjezdné a odjezdová (a jedno cestové) návěstidla jsou přímo u koleje a platí pouze pro jednu kolej – výprava vlaků s přepravou cestujících se provádí návěstí hlavního návěstidla. Ve stanici je celkem devět výhybek, všechny jsou přestavovány elektromotoricky.
Pro jízdu z/do Svoru (vjezdové návěstidlo L) a z/do Chřibské (vjezdové návěstidlo S) je možné využít všechny koleje, pro jízdu z/do Mlýnů (vjezdové návěstidlo ML) není možné použít 2. kolej.
Ve stanici jsou zřízena tři nízká nástupiště konstrukce Tischer vysypaná štěrkem – u 1. koleje v délce 140 m, u 2. koleje v délce 80 m a 3. koleje v délce 140 m. V roce 2005 bylo nástupiště s pevnou hranou u 5. koleje v délce 140 m a u 7. koleje sypané nástupiště v délce 140 m. Manipulační kolej 4. měla délku 65 m.[5]
Zabezpečovací zařízení
Ve stanici je instalováno staniční zabezpečovací zařízení 3. kategorie – RZZ AŽD 71 (cestový systém), stanice je obsazena pouze výpravčím.
Tratě od/do Chřibské a od/do Mlýnů jsou zabezpečeny automatickým hradlem (bez návěstního bodu) a trať od/do Svoru je zabezpečena reléovým poloautoblokem RPB-88 bez kontroly volnosti tratě.
Výpravní budova
Železniční společnost Česká severní dráha v roce 1869 nechala postavit typizovanou dvoupodlažní výpravní budovu s prvky romantické architektury podle plánu inženýra Josefa Pavlovského. Jednalo se o dvoupodlažní budovu se dvěma krajními rizality se sedlovou střechou. V jednom krajním rizalitu bylo umístěno vodárenské zařízení a železná vodní nádrž. Čerpadlo bylo ruční nebo parní, voda byla určena pro napájení parních lokomotiv. V roce 1894 byla přistavěna přízemní čekárna, ve které byla později umístěna restaurace.[6] V období 2019–2020 proběhla kompletní rekonstrukce budovy. Bylo provedeno statické zajištění, oprava střechy, výměna vnitřních rozvodů, výměna oken a dveří, dozdění poškozených částí zdiva a další.[7]
Vlaky
.jpg)
Stanicí procházejí dvě linky regionální dopravy. Linka L4 Rumburk – Mladá Boleslav je zajišťována ve dvouhodinovém intervalu dopravcem Die Länderbahn CZ, v Jedlové se pravidelně křižují. Linka U8 Děčín – Rumburk dopravce České dráhy je obsluhována též ve dvouhodinovém intervalu, v pracovní dny jezdí navíc čtyři páry vlaků ČD v trase Děčín hl.n. - Varnsdorf. Všechny vlaky jsou vedené motorovými jednotkami řady 642 Siemens Desiro.
Dále zde zastavuje také dálková linka R22 (Šluknov –) Rumburk – Kolín jezdící v nepravidelném intervalu. Dopravce Arriva vlaky jí zajišťuje jednotkami 845.
V turistické sezóně (duben–říjen) o víkendech projíždí přes Jedlovou i dva páry spěšných vlaků linky T2 Brtnický cyklovlak na trase Děčín – Krásná Lípa – Mikulášovice dolní nádraží.
V letní sezóně tudy projíždí i výletní Lužický motoráček dopravce KŽC Doprava.
Turistika
V budově nádraží funguje nádražní restaurace. Nádraží často slouží jako výchozí či cílový bod různých výletů po Lužických horách.[3] Za budovou stanice je turistický rozcestník tras KČT – červené, žluté a zelené (E10).[8]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d Plánek stanice Jedlová. Portál Provozování dráhy. SŽDC, listopad 2016.
- ↑ Jedlová (žst). www.atlasdrah.net [online]. [cit. 2025-07-24]. Dostupné online.
- ↑ a b JANOŠKA, Martin. Po kolejích k vodopádům Lužických hor. iDnes [online]. 13. dubna 2007 [cit. 2014-01-14]. Dostupné online.
- ↑ Lužické a Žitavské hory. www.luzicke-hory.cz [online]. [cit. 2020-07-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Staniční řád železniční stanice Jedlová. iwan.eu07.pl [online]. České dráhy, 2005-11-20 [cit. 2025-07-24]. Dostupné online.
- ↑ KREJČIŘÍK, Mojmír. Česká nádraží, Architektura a stavební vývoj. Svazek III. Litoměřice: [s.n.], 2009. 188 s. ISBN 978-80-86765-12-9. S. 114 a 133.
- ↑ KARLÍKOVÁ, Agáta. Stanice v Jiřetíně zoufale křičela o pomoc. Správa železnic ji zachránila. iDNES.cz [online]. 2023-08-07 [cit. 2025-07-24]. Dostupné online.
- ↑ Mapa Lužické hory č.14. Praha: Trasa, 2010, 6.vydání. ISBN 978-80-7324-289-3.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jedlová na Wikimedia Commons
- Fotografie z rozhledny a nádraží Jedlová Archivováno 2. 3. 2007 na Wayback Machine.