Jezírko pod Táborem

Přírodní památka Jezírko pod Táborem
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Základní informace
Vyhlášení	22. listopadu 1996
Vyhlásil	Okresní úřad Semily
Nadm. výška	502–510 m n. m.
Rozloha	0,29 ha[1][2]
Poloha
Stát	Česko Česko
Kraj	Liberecký
Okres	Liberec
Umístění	Lomnice nad Popelkou (část Chlum pod Táborem)
Souřadnice	50°30′23,4″ s. š., 15°21′4,68″ v. d.
Jezírko pod Táborem
Další informace
Kód	1928
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jezírko pod Táborem
Poloha
Světadíl	Evropa
Stát	Česko Česko
Kraj	Liberecký kraj
Okres	Semily
Obec	Lomnice nad Popelkou
Část obce	Chlum pod Táborem
Rozměry
Rozloha	0,1518 ha
Ostatní
Typ	rašelinné
Nadm. výška	502 m n. m.
Odtok vody	zdrojnice Cidliny
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jezírko pod Táborem je uměle zahrazené rašelinné jezírko^[3] pod horou Tábor v Ještědsko-kozákovském hřbetu. Leží v nadmořské výšce 502 metrů^[4] a jeho rozloha je 0,1518 hektaru. Nachází se v katastrálním území Chlum pod Táborem jižně od města Lomnice nad Popelkou v okrese Semily. Vzniklo v 19. století, kdy ho nechal vybudoval kníže Kamil Rohan v oboře pro jeleny. Od roku 1996 je jezírko s okolím chráněno jako přírodní památka s rozlohou 0,29 ha.^[4] V roce 2005 proběhla revitalizace jezírka.^[5]

Okolí jezírka tvoří smíšený les, v němž rostou žindava evropská (Sanicula europaea), hruštice jednostranná (Orthilia secunda),^[3] vrbina hajní (Lysimachia nemorum) a bledule jarní (Leucojum vernum)^[5] a z ptáků se vyskytují datel černý (Dryocopus martius), lejsek malý (Ficedula parva), křivka obecná (Ficedula parva).^[3], králíček ohnivý (Regulus ignicapilla).^[6] Severozápadní břeh se zvedá mírně. Na západě zahrazuje vodní plochu kamenná hráz. Jižní břeh je prudší. Na východě přechází jezero v mokřad, za kterým vede lesní cesta, po níž vede žlutě značená turistická trasa. Na jezírku se nachází ostrov.^[3][5] Okolní horniny náleží k spodnímu permu, přičemž se jedná zejména o červené arkózy a jílovce. Pokrývá je organozem typická, organozem glejová a glej organozemní.^[6]

Jezírko je napájeno několika menšími přítoky^[3], z nichž největší je potok od turistického pramene Cidliny.^[5] Ve hrázi je zabudovaný regulátor odtoku, který zajišťuje stálou výšku hladiny. Na západ odtéká potok, který je menším pramenným tokem Cidliny, do které se vlévá po 0,5 km.^[7]

Chráněné území spravuje Krajský úřad Libereckého kraje.^[4] Důvodem ochrany je zachování stávající početnosti populace rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia), která je vázána na společenstvo rašeliníku oblého (Sphagnum teres) v mechovém pásmu a ostřici zobánkatou (Carex rostrata) v pásmu bylinném. Z dalších ohrožených druhů bylin se na jezírku vyskytují řeřišnice bahenní (Cardamine dentata), vrbovka bahenní (Epilobium palustre), bublinatka jižní (Utricularia australis),^[3] vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata) a suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium)^[5]. Roste zde také vrbina hajní (Lysimachia nemorum),^[6] ostřice nedošáchor (Carex pseudocyperus) a krtičník křídlatý Neesův (Scrophularia umbrosa subsp. neesii). Na vodní hladině se vznášejí listy okřehku (Lemna).^[3]

V jezírku se rozmnožují skokan hnědý (Rana temporaria), čolek horský (Ichthyosaura alpestris)^[3], skokan horský a čolek obecný (Lissotriton vulgaris)^[5]. Na hladině hledají útočiště kachny divoké (Anas platyrhynchos), konipasi horští (Motacilla cinerea)^[3] a pěnice slavíkové (Sylvia borin).^[6] Z bezobratlých zde žijí střevlík zlatolesklý (Carabus auronitens), lišaj vrbkový (Deilephila elpenor)^[5] či ohniváček celíkový (Lycaena virgaureae).^[6]

Jezírko je přístupné po celý rok neznačenou odbočkou ze žlutě značené turistické trasy z Košova k rozcestí Pod Aleinovou věží, kde se žlutě značená trasa setkává s modře značenou trasou mezi Peklovsí a vrcholem vrchu Tábor.^[7]

• Seznam chráněných území v okrese Semily
• Seznam památných stromů v okrese Semily

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jezírko pod Táborem na Wikimedia Commons