Jiří Bartoška

Mgr. Jiří Bartoška
Jiří Bartoška (2007)
Jiří Bartoška (2007)
Narození24. března 1947
Děčín
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí8. května 2025 (ve věku 78 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Místo pohřbeníHřbitov Šárka
Alma materJAMU v Brně
ChoťAndrea Bartošková
DětiKateřina, rozená Bartošková
Janek Bartoška
SídloPraha
Podpis
Jiří Bartoška – podpis
Český lev
Nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli
1999 – Všichni moji blízcí
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiří Bartoška (24. března 1947 Děčín – 8. května 2025[1] Praha) byl český herec a filmový organizátor, v letech 1994 až 2025 prezident Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Pozice prezidenta KVIFF mu in memoriam zůstává i po jeho skonu.[2]

Život

Absolvoval Gymnázium v Pardubicích a v roce 1972 vystudoval činoherní herectví na Janáčkově akademii múzických umění v Brně.[3] Asi rok hrál v brněnském Divadle na provázku, poté v roce 1973 přesídlil na sever Čech do ústeckého Činoherního studia, odkud pak v roce 1978 přešel do pražského Divadla Na zábradlí. V roce 1991 z tohoto divadla odešel společně s mnoha svými kolegy herci do nově založeného Divadla Bez zábradlí.

Jedná se také o úspěšného filmového a televizního herce. Často také propůjčoval svůj hlas jako voiceover při komentování cestopisných a dokumentárních filmů.

Za socialismu podepsal v roce 1977 tzv. antichartu,[4] ale také petici za propuštění Václava Havla z vězení i prohlášení Několik vět v roce 1989. 19. listopadu spoluzakládal Občanské fórum, patřil mezi blízké Havlovy spolupracovníky. Na manifestaci 10. prosince 1989 oznámil na Václavském náměstí jeho kandidaturu na prezidenta ČSSR.[5]

Od roku 1994 působil coby prezident Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech, na jehož přípravě dlouhodobě spolupracoval zejména s filmovou kritičkou Evou Zaoralovou. V roce 2015 dosáhla pořádající společnost Film Servis Festival Karlovy Vary, kterou vlastnil Bartoška, čistého zisku 7 milionů korun.[6]

Mezi jeho nejvýznamnější role patří role ve filmech Je třeba zabít Sekala (1998), Všichni moji blízcí (1999) a Teorie tygra (2016) a v seriálech Sanitka (1984) a Neviditelní (2014).

S manželkou Andreou (* 1952), která je archeoložka, měl dceru Kateřinu (* 1977) a syna Jana (* 1986).

Byl celoživotním vášnivým kuřákem. Podle svých slov vykouřil denně 50 cigaret i více.[7] Vášeň k cigaretám se projevovala i při natáčení, kdy v řadě filmových scén je cigareta jeho rekvizitou a při neformálních záběrech a na fotografiích z natáčení byla téměř samozřejmostí.[8][9]

Zemřel 8. května 2025, podlehl dlouhodobým zdravotním komplikacím spolu s rakovinou mízních uzlin.[10] Herec Vojtěch Dyk uctil jeho památku v přímém televizním přenosu, kdy si ve studiu zapálil cigaretu se slovy „Chtěl bych se s Jiřím rozloučit tak, jak jsem se s ním seznámil.“[11] Byl pohřben na hřbitově Šárka.[12][13]

Politické postoje

V reakci na některé výroky prezidenta Miloše Zemana i na prohlášení čtyř z 18. října 2016 Bartoška a Vojtěch Dyk vyzvali českou veřejnost k občanskému neklidu a spolu s dalšími osobnostmi veřejného života podepsali výzvu, ve které mimo jiné stojí: „Když to bude nutné, stávkujme. Sedmnáctého listopadu se opět sejděme na náměstích a zvažme další kroky, nutné na ochranu demokracie. My do Ruska a Číny nepatříme! Chtěli jsme zpět do Evropy, ne do Hulvátova.“[14]

Před prezidentskými volbami v roce 2013 podporoval Karla Schwarzenberga, v roce 2018 pak Jiřího Drahoše.

Filmografie, výběr

Televize

Jiří Bartoška v roce 2024
Jiří Bartoška (vpravo) rozmlouvá s prezidentským kandidátem Jiřím Drahošem před volbami v roce 2018

Film

Jiří Bartoška s herci Trojanem a Myšičkou
Portrét ze seriálu Neviditelní (2014)
Filmový festival v Karlových Varech

Ocenění

Odkazy

Reference

  1. ↑ Zemřel herec Jiří Bartoška. Bylo mu 78 let. Deník N [online]. 2025-05-08 [cit. 2025-05-08]. Dostupné online. 
  2. ↑ KVIFF | Rockaway Arts, majoritní vlastník MFF KV, naváže na odkaz Jiřího Bartošky. www.kviff.com [online]. [cit. 2025-05-13]. Dostupné online. 
  3. ↑ Vivat academia. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, 1997. Dostupné online. S. 157. 
  4. ↑ Anticharta po 25 letech. Lidové noviny, 24. 1. 2002, str. 18. Dostupné online.
  5. ↑ MÜLLEROVÁ, Alena; HANZEL, Vladimír. Albertov 16:00 Příběhy sametové revluce. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. ISBN 978-80-7422-002-9. Kapitola Slovníček, s. 266. 
  6. ↑ "Bartoškovi se daří, karlovarský filmový festival hlásí rekordní zisk". E15. 19. prosince 2016.
  7. ↑ KORZO. Bartoška: Cigareta je lepší než sex. iDNES.cz [online]. 2004-08-31 [cit. 2025-05-10]. Dostupné online. 
  8. ↑ Bartoška bojoval 10 let s rakovinou. Kouření se ale vzdát nedokázal: Tělo by se leklo | TN.cz. tn.nova.cz [online]. 2025-05-08 [cit. 2025-05-10]. Dostupné online. 
  9. ↑ CÁPOVÁ, Irena. Jsem z toho unavenej, ale pořád mě to baví, říkal o festivalu ve Varech Jiří Bartoška. Forbes [online]. 2025-05-09 [cit. 2025-05-10]. Dostupné online. 
  10. ↑ ČTK, Tomáš Šťástka. Zemřel Jiří Bartoška, charizmatický herec a prezident karlovarského festivalu. iDNES.cz [online]. 2025-05-08 [cit. 2025-05-08]. Dostupné online. 
  11. ↑ HOŘEJŠÍ, Nela. Vojtěch Dyk si na počest Jiřího Bartošky zapálil v televizním přímém přenosu cigaretu. iDNES.cz [online]. 2025-05-08 [cit. 2025-05-10]. Dostupné online. 
  12. ↑ HÖSCHLOVÁ, Hana. Jiří Bartoška (†78): Hrobku si sám vybral!. Blesk.cz [online]. 2025-05-27 [cit. 2025-05-27]. Dostupné online. 
  13. ↑ Bartoška (†78) spočine mezi českými osobnostmi: Hrob si sám vybral - AHA.cz. Ahaonline.cz [online]. [cit. 2025-05-27]. Dostupné online. 
  14. ↑ "Bartoška, Dyk či Burian vyzývají kvůli Zemanovi k občanskému neklidu". iDNES.cz. 28. října 2016.
  15. ↑ Evžen mezi námi (1980) – Filmový přehled. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 

Literatura

  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 37, 122, 123, 181, 266.
  • FIKEJZ, Miloš. Český film : herci a herečky. I. díl : A–K. 1. vydání (dotisk). Praha : Libri, 2009. 750 s. ISBN 978-80-7277-332-9. S. 41–43.
  • Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 1, A–M. Praha: Kdo je kdo, 1991. 636 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 35. 
  • Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 26. 
  • KLUSÁKOVÁ, Jana. Jiří Bartoška na konci sezóny (1991). Praha : Primus, 1991. 79 s. ISBN 80-901091-0-1.
  • MARTÍNKOVÁ, Petra. Jiří Bartoška. Praha : Unholy cathedral, 1998. 189 s. ISBN 80-902578-8-7.
  • Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 33. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století I. A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 52. 

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.