Jiřina Houdková

PhDr. Jiřina Houdková
Narození16. března 1918
Nesměň
Úmrtí24. listopadu 2003 (ve věku 85 let)
Písek
Místo pohřbeníHřbitov svaté Otýlie
ZeměČesko
VzděláníVysokoškolské
Alma materUniverzita Karlova
Povoláníknihovnice, ředitelka českobudějovických knihoven v letech 1949–1974
ChoťBohumil Houdek
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiřina Houdková (16. března 1918 Nesměň u Trhových Svin – 24. listopadu 2003 Písek) byla česká knihovnice, bibliografka, učitelka a ředitelka knihovny v Českých Budějovicích v letech 1949–1974.[1] Patřila mezi výrazné knihovnické osobnosti, které podstatnou měrou přispěly k výstavbě a rozvoji českého poválečného veřejného knihovnictví v Českých Budějovicích a v jižních Čechách.[2]

Život

Narodila se jako Jiřina Ziegrosserová v obci Nesměň v Novohradských horách. Její otec byl učitel a ředitel měšťanské školy. Po obecné škole, absolvovala pedagogické vzdělání na učitelském ústavu[3] a krátce působila jako učitelka. V roce 1947 nastoupila do nově vznikající Státní studijní knihovny dr. Zdeňka Nejedlého v Českých Budějovicích na místo knihovnice, odkud přešla v roce 1949 na místo ředitelky Veřejné městské knihovny v Českých Budějovicích. V roce 1958, po sloučení Městské knihovny se Státní studijní knihovnou dr. Zdeňka Nejedlého se stala první ředitelkou této největší knihovny v kraji. Ve funkci působila do roku 1974.[3] Odborné knihovnické vzdělání si doplnila dálkovým studiem na Filologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a byla mezi prvními doktorandy, kteří získali titul PhDr. v oboru knihovnictví.Její rigorózní prací bylo téma individuální práce se čtenářem.[4] Nikdy neodmítala nové technologie a jejich zavádění do knihovnické praxe.[5] Jejím velkým kladem byl pozitivní vztah k lidem. Provdala se za Bohumila Houdka, kulturního pracovníka, intendanta Jihočeského divadla, zakladatele a prvního ředitele Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou, pracovníka památkové péče. Měli dvě dcery, Věru provdanou Mrázkovou a Evu provdanou Amblerovou, která též pracovala v oboru knihovnictví v knihovně tehdejší Vysoké školy ekonomické (dnes Jihočeská univerzita).[6] Jiřina Houdková zemřela v Písku 23. listopadu 2003.[7]

Manažerská a odborná činnost

Publikovala odborné články, jejím zájmem byly především služby čtenářům všech věkových kategorií.[4] V roce 1949 zřídila v knihovně knihařskou dílnu, kde se opravují poničené knihy, svazují ročníky periodik.[8] V roce 1950 zajistila provoz bibliobusu, který dovážel čtenářům knihy přímo do vzdálených obcí.[9] V roce 1951 otevřela hudební oddělení a navázala spolupráci s hudební školou v Českých Budějovicích. Celý svůj profesní život věnovala propagaci knihovny a knižní kultury, kterou prezentovala pořádáním výstav ilustrátorů, malířů, spisovatelů, ale i výstav dějin knihy, písma a tisku s poukazem na dědictví, které nám naši předkové zanechali v rukopisech a v knihách.[10] V letech 1959–1969 působilo, díky její iniciativě, v prostorách knihovny Divadlo poezie, které zpřístupňovalo návštěvníkům literární texty a bylo vyhledávaným místem setkávání mladých intelektuálů. Soubor divadla vedený pracovnicí knihovny Jiřinou Mikuškovičovou, nastudoval ročně nejméně šest představení. V rámci mezinárodní spolupráce knihoven úspěšně hráli dva týdny členové Divadla poezie ve švédském Västeråsu.[11] V roce 1968 připravila, spolu s dr. Hugo Rokytou, výstavu „Adalbert Stifter a Čechy“. Výstava byla ke stému výročí narození spisovatele instalována v prostorách kláštera Zlatá Koruna.[12] Zajistila odbornou katalogizaci klášterních a církevních knihovních fondů svezených do Zlaté Koruny ze zrušených klášterů a ponechaných svému osudu. Přizvala k odborné práci v knihovně, tehdy režimu nepohodlného, klasického filologa a průkopníka medievistiky, profesora Karlovy univerzity a řady zahraničních univerzit Bohumila Rybu.[13] V klášteře ve Vyšším Brodě zajistila restaurování rukopisů a vzácných tisků, které knihovna spravovala do roku 1990. Byla iniciátorkou výstavy „Iluminované rukopisy vyšebrodské“.[14] Připravila podklady pro literární výstavu ve Zlaté Koruně „Písemnictví v jižních Čechách“, která byla realizována v letech 1989–2001.[15] Ještě v důchodu pracovala pro Jihočeskou vědeckou knihovnu na přípravě bibliografií a soupisů knihovních fondů.

Ocenění

  • Čestné uznání Ministerstva školství a kultury – 1965
  • Vyznamenání u příležitosti 20. výročí založení okresních knihoven – 1971
  • Čestné uznání Ministerstva kultury – 1975

Odkazy

Reference

  1. ↑ Osobnost: Jiřina Houdková | Příjmení.cz. www.prijmeni.cz [online]. [cit. 2025-03-02]. Dostupné online. 
  2. ↑ Houdková, Jiřina, 1918-2003. katalog.cbvk.cz [online]. [cit. 2025-03-06]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b TRČKOVÁ, Blanka. Čtvrt století plodné práce. Kulturní kalendář. 1975, roč. 22, čís. 3, s. 9. 
  4. ↑ a b HOUDKOVÁ, Jiřina. Individuální práce se čtenářem v lidových knihovnách. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1958. 109 s. 
  5. ↑ KUBIČEK, Jaromír. Dějiny veřejných lidových knihoven v českých zemích =: History of public libraries in the Czech Lands. 1. vyd. Brno: Moravská zemská knihovna, 2019. 327 s. ISBN 978-80-7051-250-0. 
  6. ↑ Amblerová, Eva, 1939-2018. katalog.cbvk.cz [online]. [cit. 2025-03-02]. Dostupné online. 
  7. ↑ Houdková, Jiřina, 1918-2003. katalog.cbvk.cz [online]. [cit. 2025-03-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ CEMPÍRKOVÁ, Květa. 100 let Státní vědecké knihovny v Českých Budějovicích, 1885-1985. 1. vyd. České Budějovice: Jihočeské nakladatelství, 1986. 89 s. 
  9. ↑ Pojízdná knihovna zahájí činnost. Jihočeský kraj: věstník Krajského národního výboru v Českých Budějovicích. 1950-09-01, roč. 2, čís. 17, s. 339. 
  10. ↑ WELSER, Miloš. WELSER, Miloš, ed. Ladislav Hodný ml., knižní vazby - Jiří Müller, knižní úpravy a ilustrace. V Českých Budějovicích: Krajská knihovna, [1972]. [14] s.. Ladislav Hodný ml., knižní vazby - Jiří Müller, knižní úpravy a ilustrace. vyd. České Budějovice: Krajská knihovna, 1972. 14 s. 
  11. ↑ Divadlo poezie Krajské knihovny v Českých Budějovicích: sborník k 30. výročí založení Divadla poezie [rukopis]. 1. vyd. České Budějovice: Státní vědecká knihovna, 1989. 39 s. 
  12. ↑ Z., M. Adalbert Stifter a Čechy. Jihočeská pravda. 1968-08-02, roč. 24, čís. 183, s. 4. 
  13. ↑ RYBA, Bohumil. Rukopisy kláštera ve Vyšším Brodě: dodatek = Codices manuscripti bibliothecae monasterii in Alto Vado : supplementum: Soupisy rukopisů a starých tisků do roku 1800 z fondu Státní vědecké knihovny v Českých Budějovicích. 1. vyd. České Budějovice: Státní vědecká knihovna, 1980. 387 s. 
  14. ↑ Iluminované rukopisy vyšebrodské. 1. vyd. České Budějovice: Krajská knihovna, 1967. 67 s. 
  15. ↑ Písemnictví v jižních Čechách - Zlatá Koruna: stálá výstava Státní vědecké knihovny České Budějovice. 1. vyd. České Budějovice: Státní vědecká knihovna, 1981. 

Literatura

  • KALKUŠOVÁ, Slávka. Krajská knihovna České Budějovice. České Budějovice: Kraj. knihovna, 1972. [20] s.
  • RÉPÁSOVÁ, Marie. Státní vědecká knihovna České Budějovice 1921–1969: dílčí inventář. Třeboň: Státní oblastní archiv, 1999. 31 s.
  • Jihočeská vědecká knihovna (České Budějovice, Česko). 120 let veřejné knihovny v Českých Budějovicích: 1885–2005. V Českých Budějovicích: Jihočeská vědecká knihovna, 2005. 66 s., [48] s. obr. příl ISBN 80-86964-05-1
This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.