Jižní Papua
| Jižní Papua Papua Selatan | |
|---|---|
 | |
| Motto: Maju Negeriku | |
| Geografie | |
 | |
| Hlavní město | Salor Indah |
| Souřadnice | 6°30′ j. š., 139°30′ v. d. |
| Rozloha | 117 849,16 km²[1] |
| Časové pásmo | UTC+9 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 542 075 (2024[1]) |
| Hustota zalidnění | 4,6 obyv./km² |
| Jazyk | indonéština (oficiální) |
| Národnostní složení | Asmatové, Kombaiové, Korowajové, Marindové, Sawiové, … |
| Náboženství | především křesťanství (převaha katolíků) a islám |
| Správa regionu | |
| Stát |  Indonésie |
| Druh celku | provincie |
| Podřízené celky | 4 krajů (kabupaten) |
| Vznik | 25. července 2022 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jižní Papua (Papua Selatan) je jedna z provincií Indonésie. Nachází se na ostrově Nová Guinea, sousedí s provinciemi Střední Papua a Horská Papua na severu a s nezávislým státem Papua Nová Guinea na východě, její jižní a západní pobřeží omývá Arafurské moře. Patří k ní také ostrov Yos Sudarso. Provincie má rozlohu 129 715 km².
Jižní Papua je s 540 000 obyvateli nejméně lidnatou indonéskou provincií. Hlavním městem je Salor v oblasti Merauke. Převládajícími etniky jsou Asmatové, Korowajové a Marindové, v důsledku přesidlovacího programu přibývá Javánců. Obyvatelé se hlásí z 49 % k římskokatolické církvi, ze 27 % k islámu a ze 23 % k protestantství.
Oblast patřila k tradičnímu kulturnímu okruhu Anim Ha. Koncem devatenáctého století se stala součástí Nizozemské východní Indie a v roce 1902 byla u řeky Maro zřízena vojenská základna. Tanahmerah sloužil jako trestanecká kolonie pro odpůrce koloniální správy. Roku 1962 byla oblast připojena k Indonésii a byla regentstvím v rámci provincie Irian Barat. Při rozdělení provincie Papua se 11. listopadu 2022 stala Jižní Papua novou provincií s rozšířenou mírou autonomie.[2] Dělí se na čtyři kabupateny: Merauke, Bovet Digoel, Mappi a Asmat. Prvním guvernérem se stal Apolo Safanpo.
Převládá zde nížina, která na severu přechází do Novoguinejské vysočiny. Většinu území pokrývá tropický deštný les, v povodí řeky Fly se nacházejí savany. Typickými rostlinami jsou ságovník a orličín. Ve velkém se zavádí pěstování rýže, pro kterou má Jižní Papua vhodné klimatické podmínky i dostatek volné půdy, takže by se podle vládních plánů měla stát jejím hlavním indonéským producentem.[3] Vysazuje se také palma olejná, chlebovník obecný a smldinec křídlatý. Na mořském pobřeží má značný hospodářský význam lov ryb, především smuhovitých.
Žije zde klokan hbitý, kasuár přilbový a rajka velká. V roce 1990 byl vyhlášen národní park Wasur, díky svému bohatství biodiverzity nazývaný „papuánské Serengeti“.[4]
Domorodci se věnují převážně lovu a sběračství. Ke kultuře místních obyvatel patří vyřezávané sloupy nazývané bisj a čluny perahu lesung. Marindové byli proslulými lovci lebek.[5]
Reference
- ↑ a b Badan Pusat Statistik, Jakarta, 28 February 2025, Provinsi Papua Selatan Dalam Angka 2025 (Katalog-BPS 1102001.93)
- ↑ The long-awaited birth of South Papua province. Antara News [online]. 2022-07-13 [cit. 2024-06-08]. Dostupné online.
- ↑ Minister launches 500,000 hectares of farming land in S Papua. Farmlandgrab.org [online]. 2024-04-16 [cit. 2024-06-08]. Dostupné online.
- ↑ Wasur National Park [online]. Roam Indonesia [cit. 2024-06-08]. Dostupné online.
- ↑ The interplay of headhunting, pacification and epidemic diseases among the Marind-Anim [online]. Australian National University [cit. 2024-06-08]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jižní Papua na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky