Jindřich Říha (lékař)
MUDr. Jindřich Říha | |
---|---|
Jiná jména | Heinrich Říha |
Narození | 24. srpna 1874 Cerhenice |
Úmrtí | 1. února 1952 (ve věku 77 let) Heidenheim an der Brenz |
Bydliště | České Budějovice |
Národnost | německá |
Vzdělání | Lékařská fakulta |
Alma mater | Karlo-Ferdinandova Universita v Praze |
Povolání | lékař, gynekolog, porodník |
Aktivní roky | 1906–1945 České Budějovice |
Nábož. vyznání | Evangelická církev v Rakousku (1781–1918) Helvetské vyznání |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Jindřich Říha (24. srpna 1874 Cerhenice, okres Kouřim – 1. února 1952 Heidenheim an der Brenz, spolková země Bádensko-Württembertsko) byl česko-německý lékař, gynekolog, porodník, majitel Sanatoria v Českých Budějovicích.[1]
Život
Jindřich Josef Říha se narodil v Cerhenicích, okres Kouřim (dnes okres Kolín) do rodiny ředitele cukrovaru Václava Říhy. Matkou byla Emma rozená Huberová v Storzeln ve velkovévodství Bádenském. Rodina byla helvetského vyznání.[2] Studoval gymnasium v Kadani a v Litoměřicích, lékařství pak na německé Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. Promován byl 21. června 1900.[3] Jeho další osudy lze sledovat v inzerátech, které v různých českobudějovických novinách inzeroval od roku 1906. Uvádí, že byl zaměstnán jako 1. asistent c. k. školy pro porodní babičky v Brně, jako první sekundární lékař porodnického a gynekologického oddělení moravské zemské porodnice v Brně[4] a sekundární lékař všeobecné nemocnice v Litoměřicích.[5]

V Českých Budějovicích v roce 1906 sice není uveden v Adresáři českých porodníků,[6] nicméně téhož roku inzeruje v několika novinách svoji praxi ženského lékaře a porodníka v tomto městě. Nejdříve ordinoval v bytě bývalého ženského lékaře dr. Arnsteina na náměstí U Tří kohoutů[5] a od července 1906 přesídlil na severní stranu náměstí do domu č. 16.[7] Při své praxi ženského lékaře byl i lékařem v tabákové továrně. To dokládá jeho jmenování lékařem druhé kategorie tabákových továren v Českých Budějovicích s platem občanských státních úředníků v X. platové třídě. Jmenování bylo uveřejněno v Úředním věstníku a otištěno v Národních listech 4. ledna 1913 na straně 1.[8] Od roku 1921 již ordinoval i bydlel s rodinou v budově svého Sanatoria U Tří lvů v domě č. 550. Byl ženatý. Manželka Mitzi se narodila v roce 1888 v rumunském městě Ploiesti. 2. května 1911 se jim narodil syn Erich. Rodina byla evangelického vyznání. Při sčítání lidu v roce 1921 uvedl dr. Heinrich Říha u sebe i členů své rodiny německou národnost.[1] K jeho sedmdesátinám vyšlo v Budweiser Zeitung 25. srpna 1944 blahopřání jako osobě, která je pro svoji laskavou povahu oblíbena ve všech kruzích města.[9] Zemřel ve spolkové zemi Bádensko-Württembertsko 1. února 1952.
Sanatorium MUDr. Jindřicha Říhy „Říhárna“
V letech 1912 až 1914 byl MUDr. Jindřich Říha investorem nového typu zdravotnické stavby – sanatoria. Dovybaveno bylo až po první světové válce v roce 1921.[10] Budovu lékařského domu, která sloužila jako léčebný ústav, navrhl budějovický stavitel Johan Stepann.[11] Léčebný ústav, postavený na pomezí moderny a zjednodušených historizujících forem, měl vyšetřovny a lůžkovou část ve třech komfortních kategoriích. Operační sály byly umístěny v horních podlažích a osvětleny velkými oblými prosklenými stěnami. Byt majitele sanatoria byl v prvním patře. V sanatoriu byla porodnice, prováděly se zde gynekologické a jiné operační zákroky. Ženy i muži mohli využívat různé terapeutické metody, např. horské slunce, elektrické prohřívání končetin a kloubů. Pro pacienty tohoto soukromého sanatoria byla k dispozici i zahrada za domem. Sanatorium bylo v roce 1945 vyvlastněno a od roku 1952 až do roku 1991 byly v budově ordinace Krajského ústavu národního zdraví, nebo nemocnice. Po roce 1992 budova sloužila soukromým ordinacím.[12] K označení budovy se používalo a používá slovo Říhárna.[13]
Odkazy
Reference
- ↑ a b MAREŠ, Jan; KAREŠ, Ivo. Kohoutí kříž. www.kohoutikriz.org [online]. 2001-01-01 [cit. 2025-04-09]. Dostupné online.
- ↑ Státní oblastní archiv v Praze. ebadatelna.soapraha.cz [online]. [cit. 2025-04-09]. Dostupné online.
- ↑ Říha Heinrich. is.cuni.cz [online]. [cit. 2025-04-09]. Dostupné online.
- ↑ Inzerát MUDr, Jindřich Říha. Budivoj. 1911-05-30, roč. 47, čís. 43, s. 4. ISSN 1801-23-53.
- ↑ a b ŘÍHA, Jindřich. Inzerát o zahájení praxe U tří kohoutů. Jihočeské listy. 1906-04-04, roč. 12, čís. 12, s. 7.
- ↑ Digitální knihovna Kramerius. kramerius.cbvk.cz [online]. [cit. 2025-04-07]. Dostupné online.
- ↑ ŘÍHA, Jindřich. Inzerát o zahájení lékařské praxe v Českých Budějovicích. Jihočeské listy. 1906-10-08, roč. 12, čís. 12, s. 4.
- ↑ Digitální knihovna Kramerius. kramerius.cbvk.cz [online]. [cit. 2025-04-07]. Dostupné online.
- ↑ Digitální knihovna Kramerius. kramerius.cbvk.cz [online]. [cit. 2025-04-09]. Dostupné online.
- ↑ THOMOVÁ, Zuzana. 100 zajímavostí ze starých Českých Budějovic. 1. vyd. Plzeň: Starý most, 2019. 143 s. ISBN 978-80-7640-006-1. S. 92–93.
- ↑ ERBANOVÁ, Eva. Architektura 20. století v jižních Čechách: čeho si ceníme na cenných stavbách.. 1. vyd. České Budějovice: Národní památkový ústav, 2023. 151 s. ISBN 978-80-88446-06-4. S. 132.
- ↑ ŠILHAN, Milan. Sanatorium MUDr Heinricha Říhy. In: KOVÁŘ, Daniel. Slavné stavby Českých Budějovic. 1. vyd. Praha: Foibos Books, 2016. ISBN 978-80-87073-84-1. S. 220–222.
- ↑ MLSOVÁ, Ludmila. Říhárna - sanatorium mělo v průčelí ze skla operační sály. Mladá fronta Dnes-Jihočeské vydání. 2018-02-09, roč. 29, čís. 34, s. 16. ISSN 1210-1168.