Jodid zinečnatý

Jodid zinečnatý
Krystalová struktura
Krystalová struktura
Obecné
Systematický názevJodid zinečnatý
Anglický názevZinc iodide
Německý názevZinkiodid
Sumární vzorecZnI2
Vzhledbílý prášek nebo krystalky
Identifikace
Registrační číslo CAS10139-47-6
PubChem66278
Vlastnosti
Molární hmotnost319,20 g/mol
Teplota tání446 °C
Teplota varu624 °C
Hustota4,740 g/cm3 (20 °C)
4,734 6 g/cm3 (25 °C)
Rozpustnost ve vodě430,6 g/100 g (0 °C)
432 g/100 g (18 °C)
437,7 g/100 g (30 °C)
446 g/100 g (40 °C)
468 g/100 g (60 °C)
488 g/100 g (80 °C)
510 g/100 g (100 °C)
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
methanol
ethanol
Rozpustnost v nepolárních
rozpouštědlech
pyridin
12,9 g/100 ml (18 °C)
Měrná magnetická susceptibilita−3,451 0 10−6cm3g−1
Struktura
Krystalová strukturašesterečná
Hrana krystalové mřížkya= 428 pm
c= 215 pm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°−208,2 kJ/mol
Entalpie tání ΔHt52,3 J/g
Entalpie varu ΔHv367 J/g
Standardní molární entropie S°161,4 JK−1mol−1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°−209,3 kJ/mol
Bezpečnost
Zdraví škodlivý
Zdraví škodlivý (Xn)
R-větyR36/38
S-větyžádné nejsou
Teplota vznícení625 °C
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jodid zinečnatý je zinečnatá sůl kyseliny jodovodíkové, se vzorcem ZnI2. Tato látka je dobře rozpustná ve vodě.

Výroba

Po reakci jódu se zinkem jsou vidět fialové skvrny od par jódu

Zpravidla se vyrábí reakcí jódu s kovovým zinkem. Reakce je velmi efektní. Při nasypání práškového zinku na kousek pevného jódu za krátkou dobu začne rychlá reakce, která je vysoce exotermní. Reaktanty se proto ohřívají a dochází tím k výraznějšímu urychlení reakce. Po krátké době se teplota zvýší natolik, že jód začne sublimovat za vzniku fialových par. Fialové skvrny vzniklé desublimací jódu lze vyčistit ethanolem.

Zn + I2 → ZnI2

Struktura

Má poměrně neobvyklou krystalickou strukturu. Podobně jako u chloridu má zinek tetraedrickou konfiguraci, ale čtyři tetraedry sdílejí hrany za vzniku adamantoidní struktury {Zn4I10}, podobně jako u P4O10.[1] Délka vazby Zn-I je 238 pm.

Odkazy

Reference

  1. FOURCROY, P. H.; CARRÉ, D.; RIVET, J. Structure cristalline de l'iodure de zinc ZnI 2. Acta Crystallographica Section B Structural Crystallography and Crystal Chemistry. 1978-11-01, roč. 34, čís. 11, s. 3160–3162. Dostupné online [cit. 2025-08-02]. ISSN 0567-7408. doi:10.1107/S0567740878010390. 

Literatura

  • VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 

Externí odkazy