Josef Černý (politik)
| JUDr. Josef Černý | |
|---|---|
 | |
| Poslanec Revolučního nár. shromáždění | |
| Ve funkci: 1918 – 1920 | |
| Poslanec Národního shromáždění | |
| Ve funkci: 1920 – 1939 | |
| 8. Ministr vnitra ČSR | |
| Ve funkci: 14. února 1934 – 22. září 1938 | |
| Prezident | Tomáš Garrigue Masaryk Edvard Beneš |
| Předseda vlády | Jan Malypetr Milan Hodža |
| Předchůdce | Jan Černý |
| Nástupce | Jan Černý |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | agrární strana SNJ |
| Narození | 28. února 1885 Nepolisy  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 7. prosince 1971 (ve věku 86 let) New York  USA |
| Příbuzní | Antonín Švehla (tchán)[1] |
| Alma mater | Univerzita Karlova Vídeňská univerzita |
| Profese | politik a právník |
| Ocenění | účastník odboje a odporu proti komunismu |
| Commons | Josef Černý (politician, 1885) |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Josef Černý (28. února 1885 Nepolisy[2][3] – 7. prosince 1971 New York[3]) byl československý politik, meziválečný ministr vnitra a poslanec Národního shromáždění za Republikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu.
Biografie
Pocházel z Královéhradecka. Angažoval se v České agrární společnosti, která působila jako odborné těleso napojené na agrární stranu.[4]
V letech 1918–1920 zasedal v Revolučním národním shromáždění. V parlamentních volbách v roce 1920 se stal poslancem Národního shromáždění a mandát obhájil ve všech následujících volbách, tedy v parlamentních volbách v roce 1925, parlamentních volbách v roce 1929 i parlamentních volbách v roce 1935. Poslanecké křeslo si oficiálně podržel do zrušení parlamentu roku 1939,[5] přičemž krátce předtím ještě v prosinci 1938 přestoupil do nově vzniklé Strany národní jednoty.[6]
Po smrti Antonína Švehly patřil k představitelům mladší generace, která zvýšila svůj vliv v agrární straně.[7] Byl zetěm Antonína Švehly.[8]
Působil jako ministr vnitra v druhé vládě Jana Malypetra, třetí vládě Jana Malypetra, první vládě Milana Hodži, druhé vládě Milana Hodži a třetí vládě Milana Hodži. Podle údajů z roku 1935 bydlel v Praze.[9]
V roce 1935 obdržel čestné občanství města Hořic.[10]
Po únoru 1948 emigroval s manželkou do USA a v letech 1948–1969 byl předsedou Republikánské (agrární) strany v exilu.[11]
Odkazy
Reference
- ↑ DR. JOSEF CERNY, CZECH PATRIOT, 86. Manhattan: The New York Times Company, Arthur Gregg Sulzberger. 9. prosince 1971. Dostupné online. [cit. 2025-07-24].
- ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených 1881-1895 v Nepolisích, sign.55-4819, ukn.3351, str.163. Dostupné online
- ↑ a b www.sezimovo-usti.cz [online]. [cit. 02-01-2014]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 02-01-2014.
- ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 629, 576. Dále jen: Politické strany.
- ↑ Josef Černý [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-09]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-17]. Dostupné online.
- ↑ Politické strany. 585
- ↑ Klimek, A.: Velké dějiny zemí Koruny české, Svazek XIII. 1918-1929. Praha: Paseka, 2000. ISBN 80-7185-328-3.
- ↑ seznam zvolených poslanců [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-09]. Dostupné online.
- ↑ Čestní občané. www.horice.org [online]. [cit. 2024-05-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-05-16.
- ↑ http://www.encyklopediecr.eu/cz/e-shop/c24844/nepolisy.html
Literatura
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 205.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 11. sešit : Čern–Čž. Praha: Libri, 2009. 104 s. ISBN 978-80-7277-368-8. S. 40.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Černý na Wikimedia Commons - Seznam prací o Josefu Černém v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
- Projev Josefa Černého v Národním shromáždění roku 1938
