Josef Hegenbarth

Josef Hegenbarth
Rodné jménoJosef Franz Hegenbarth
Narození15. června 1884
Česká Kamenice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí27. července 1962 (ve věku 78 let)
Drážďany
Východní NěmeckoVýchodní Německo Východní Německo
Místo pohřbeníLoschwitz Cemetery
Alma materHochschule für Bildende Künste Dresden
Akademie výtvarných umění v Praze
Povoláníilustrátor, malíř, vysokoškolský učitel, umělec, grafik, kreslíř a exlibrista
PříbuzníEmanuel Hegenbarth (bratranec)[1]
OceněníNárodní cena Německé demokratické republiky (1954)
Joseph E. Drexel award (1959)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Hegenbarth (15. června 1884 Česká Kamenice, Rakousko-Uhersko – 27. července 1962 Drážďany) byl německý grafik, kreslíř, malíř a ilustrátor.

Životopis

Dětství a mládí

Umělcův dům v Dresden-Loschwitz postavený Martinem Pietzschem poskytoval Hegenbarthovi byt a studio

Josef Hegenbarth byl synem Františka Josefa Hegenbartha (1846–1916), sklářského výrobce a majitele společnosti „Hegenbarth & Sons“ v České Kamenici. Jeho matka Marie Palme (1860–1929), dcera výrobce lustrů Elias Palme, pocházela ze sousedního Kamenického Šenova. Vyrůstal se svými dvěma mladšími sestrami Elisabeth (1885–1944) a Gertrud (1890–1965) v místě narození.

Brzy se objevil jeho mimořádný talent pro kreslení. Po ukončení základní školy v České Kamenici přešel Hegenbarth na střední školu v okresním městě Česká Lípa. Trpěl duševními potížemi, které vyžadovaly hospitalizaci, ale měly pozitivní dopad na jeho uměleckou inspiraci.

Drážďany (1905–1917)

Josef Hegenbarth už jako chlapec často sledoval svého šestnáctiletého bratrance Emanuela Hegenbarta pracovat u malířského stojanu a mělo to na něj velmi ohromující vliv. Když v roce 1903 dostal Emanuel výzvu k vedení výuky na Královské akademii výtvarných umění v Drážďanech (třída malby zvířat), následoval ho v roce 1905 také Josef Hegenbarth. Usadil se v Drážďanech, pracoval v samostudiu a svou práci v pravidelných intervalech předkládal Emanuelovi k posouzení a opravám.[2] V zimním semestru 1908/09 vstoupil Josef Hegenbarth na Královskou uměleckou akademii a začal v salonu Richarda Müllera. Brzy však přeskočil třídu kresby a pokračoval ve studiu v malířské místnosti ve třídě Carla Bantzera.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jozef Hegenbarth na německé Wikipedii.

  1. ↑ Deutsche Biographie. Bavorská státní knihovna, Historická komise při Bavorské akademii věd. Dostupné online.
  2. ↑ Fritz Löffler: Josef Hegenbarth. VEB Verlag der Kunst, Dresden 1980, S. 6 f.

Literatura

  • Josef Hegenbarths Palette. Handzeichnungen aus der Hegenbarth Sammlung Berlin. Mit einem Essay von Bernhard Maaz. Hrsg. von Jutta und Christopher Breu. Berlin 2015, ISBN 978-3-945970-00-3.
  • Ulrich Zesch (Hrsg.): Der Illustrator Josef Hegenbarth (1884–1962). Zeichnungen, farbige Blätter, Grafiken und illustrierte Bücher. Edition Cantz, Stuttgart 1987, ISBN 3-922608-85-X.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.