Josef Podlaha

prof. MUDr. Josef Podlaha, DrSc.
Josef Podlaha (Časopis lékařů českých, 1958)
Josef Podlaha (Časopis lékařů českých, 1958)
Narození13. února 1893
Záhoří
Úmrtí18. listopadu 1975 (ve věku 82 let)
Brno
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov v Brně
Alma mater1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
ChoťTerezie Podlahová
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pamětní deska věnovaná lékařům Władysłlawu Czaplińskému a Josefu Podlahovi v koncentračním táboře Mauthausen

Josef Podlaha (13. února 1893 Záhoří[1]18. listopadu 1975 Brno) byl český chirurg, primář chirurgického oddělení zemských nemocnic v Olomouci a v Brně, dlouholetý přednosta brněnské chirurgické kliniky a v letech 1945–1947 děkan Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně.[2]

V roce 1905 nastoupil na gymnázium v Jindřichově Hradci, které úspěšně absolvoval v roce 1913. Poté byl přijat na Lékařskou fakultu Univerzity Karlo-Ferdinandovy v Praze. Na ní promoval 19. prosince 1918.

Dne 19. ledna 1921 se oženil se zubní lékařkou Terezií Freundovou (1897–1967), se kterou měl dva syny, Pavla (1923–2000) a Jiřího (1924–2006), kteří se rovněž stali lékaři.

V době německé okupace se zapojil do odbojové organizace Obrana národa. Byl zatčen 27. listopadu 1941, poté vězněn v Kounicových kolejích v Brně a od 3. února 1942 do 1. června 1945 v Koncentračním táboře Mauthausen.

První měsíce byl nasazen v kamenolomu s ostatními profesory a docenty z brněnského transportu. Jeden z příslušníků SS měl perforovaný vřed žaludku. Jeden z lékařů SS věděl, jakou kapacitu mají v dolech a nechal poslat jednoho kápa pro pana Profesora. Ten zachránil Esesákovi život. Dostal týden „dovolené“ a stal se prvním lékařem z řad vězňů, kteří mohli ošetřovat nejen personál, ale i vězně. Učili se od něj esesáci lékaři, kteří měli jen tři roky školy a neovládali ani základní anatomii, natož chirurgii. Byl následně v roce 1943 přeřazen do Gussenu a v roce 1944 zase zpět do Mauthausenu. Zachránil nespočet vězňů.[3]

Jeho manželka byla v roce 1942 deportována do Terezína, kde se dočkala osvobození.[4]

Zemřel 18. listopadu 1975 v Brně. Je pohřben na brněnském ústředním hřbitově.

Odkazy

Reference

  1. Matrika Kardašova Řečice 20, sn. 312 [online]. SOA Třeboň [cit. 2024-02-06]. Dostupné online. 
  2. KALENDOVSKÁ, Jiřina; MENŠÍKOVÁ, Miroslava. prof. MUDr. Josef Podlaha, DrSc. [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2019-11-19 [cit. 2024-02-06]. Dostupné online. 
  3. JANÍK, Vlastislav; MARŠÁLEK, Hans; ČVANČARA, Jaroslav. Mauthausen - konečná stanice: dějiny koncentračního tábora. Vydání první. vyd. Praha: Toužimský & Moravec 124 s. (Pohled do historie). ISBN 978-80-7264-182-6. 
  4. Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2025-05-03]. Dostupné online. 

Externí odkazy