Julia Pępiaková
Julia Pępiaková | |
---|---|
Narození | 21. května 1890 Bełżec |
Úmrtí | 17. března 1971 (ve věku 80 let) Śródborów |
Místo pohřbení | Cmentarz Bródnowski |
Povolání | zemědělkyně |
Ocenění | Spravedlivý mezi národy (1999) |
Nábož. vyznání | římskokatolická církev |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Julia Pępiaková (21. září 1890 Bełżec – 17. března 1971 Śródborów) byla Polka, která během druhé světové války a německé okupace Polska tři roky (od roku 1941) až do osvobození ukrývala v Bełżci dvě židovské ženy – Salomeu Helmanovou a její dceru Bronii.[1][2]
Dne 27. prosince 1999 obdržela Julia Pępiaková titul Spravedlivý mezi národy udělovaný památníkem Jad vašem v Jeruzalémě.[2] Byla pohřbena na hřbitově Bródno ve Varšavě. Její syn Zygmunt Pępiak se stal katolickým knězem, františkánem, otcem Sebastianem.
Julia Pępiaková je hlavní protagonistkou v knize „Spravedliví z Bełżce“ od Antoniho Madejského.[2]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Julia Pępiak na anglické Wikipedii.
- ↑ Pępiak Julia. sprawiedliwi.org.pl [online]. [cit. 2025-03-03]. Dostupné online.
- ↑ a b c ”I forgot about the terror, the fear and the consequences”. The Story of Julia Pępiak. sprawiedliwi.org.pl [online]. [cit. 2025-03-03]. Dostupné online.