Jovův chrám (Pompeje)

Jupiterův chrám
Poloha
Adresa	Scavi archeologici di Pompei - Regio VII - Insula 8 - -, Pompei, Itálie Itálie
Souřadnice	40°44′59,64″ s. š., 14°29′4,2″ v. d.
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jovův chrám byla stavba antického chrámu uzavírající ze severu prostor hlavního fóra v Pompejích. Zasvěcený byl hlavnímu římskému božstvu Jovovi. Navzdory svému řeckému vlivu šlo o stavbu v čistě tzv. italickém stylu, tj. byl postaven na tři metry vysokém pódiu. Půdorysně chrám zabíral plochu 37 × 17 metrů.

Jovův chrám pochází z období kolem roku 150 př. Kr. a předpokládá se, že byl postaven na místě někdejší svatyně z etruských dob. Svůj největší význam dosáhl chrám po příchodu Římanů, kdy se stal hlavním kultovním místem v Pompejích.

Do chrámu se vstupovalo po mohutném schodišti, širokém jako celá přední strana chrámu. Návštěvník vstoupil do sloupové předsíně tvořené dvanácti sloupy s korintskými hlavicemi. V závěru celly obklopené dvojitým sloupovím se nacházely tři výklenky určené od roku 80 před Kr. pro umístění soch tří hlavních kapitolských božstev – Jova, Junony a Minervy. Podzemí chrámu tvořené třemi místnostmi s tunelovou klenbou bylo určeno pro uchovávání městských cenností, votivních darů a veřejného pokladu (aerarium).

Vážně byl poškozen během ničivého zemětřesení v roce 62. Vzápětí se přistoupilo k jeho opravě. Erupce Vesuvu roku 79 ho zastihla během rekonstrukce. Architekturu Jovova chrámu doplňovaly od začátku 1. století dva vítězné oblouky, postavené po jeho stranách – vlevo římského vojevůdce Germanica, vpravo císaře Tiberia. Předpokládá se, že původně stály v jedné linii s průčelím chrámu; později byl levý oblouk přemístěn dozadu.

Původně byl chrám obohacen několika kultovními sochami, z nichž se však do dnešních dnů zachovaly pouze obličejová maska Junony a obrovská hlava Jova (na zdejším místě se nachází kopie; originál je umístěn v Národním archeologickém muzeu v Neapoli).

Dnes po archeologických vykopávkách je Jovův chrám podobně jako ostatní budovy ve městě ve stavu trosek a pouze pódium a z něj se tyčící torza sloupů předsíně.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jupiterov chrám (Pompeje) na slovenské Wikipedii.

• CARPICECI, Alberto Carlo. Pompeje. Dnes a jak vypadaly před 2000 lety. Firenze: Bonechi Edizioni "Il turismo", 2007. 126 s. ISBN 88-7204-243-7. 
• NAPPO, Salvatore Ciro. Pompeje. Průvodce ztraceným městem. Čestlice: Rebo, 1999. 167 s. ISBN 80-7234-043-3. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jupiterův chrám na Wikimedia Commons