Juraj VII. Turzo
| Jiří VII. Turzo | |
|---|---|
 | |
| Narození | 2. září 1567 Lietava |
| Úmrtí | 26. prosince 1616 (ve věku 49 let) Bytča |
| Povolání | politik |
| Politická strana | politik před vznikem politických stran |
| Choť | Alžběta Czoborová z Czobor-Szentmihály |
| Děti | Imrich Thurzo Kateřina Thurzová z Béthlenfalvy[1] Barbora Thurzóová z Bethlenfalvy[1] Helena Thurzová z Bethlenfalvy[1] Judita Thurzóová z Bethlenfalvy[1] |
| Rodiče | František Thurzó z Bethlenfalvy[1] a Kateřina Zrinská[1] |
| Příbuzní | Imrich Tököly (pravnuk) Alžběta Thurzoóvá (vnučka) |
| Funkce | vrchní župan Oravské župy (1585–1609) vrchní župan Oravské župy (1609–1616) uherský palatin (1609–1616) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jiří VII. Thurzo (maďarsky Thurzó György, slovensky Juraj Turzo) (2. září 1567 Lietavský hrad – 24. prosince 1616 Bytča) byl od roku 1606 hrabě a uherský palatin, v letech 1585–1616 hlavní župan Oravy. Byl synem Františka I. Thurza a Kateřiny Zrinské.
Patřil k nejmocnějším magnátům Horních Uher a bojoval proti Turkům, zúčastnil se všech významných bitev tzv. dlouhé turecké války. Vynikl jako stavovský a zemský politik a diplomat, v moderní slovenské historiografii je zdůrazňována také jeho role podporovatele Slováků. Zastával významné úřady v zemské správě i u královského dvora. Od roku 1598 byl rádcem císaře Rudolfa II., od roku 1599 královským číšníkem. Významně se podílel na obraně Uher proti Turkům a tomu odpovídalo i jeho postavení během válečných kampaní: od roku 1602 byl kapitánem předdunajského vojska a hlavním velitelem novozámecké posádky.
Byl předním stoupencem luterského protestantismu. V době, kdy vykonával úřad uherského palatina, se aktivně podílel na reformě struktur luterské církevní správy, která byla již déle nezávislá na římskokatolické církvi, a zasadil se o sjednocení hornouherských evangelíků. V Žilině se pod jeho patronátem konala od 28. do 30. března 1610 ustavující synoda Evangelické církve na Slovensku (tzv. Žilinská synoda).[2]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Juraj VII. Turzo na slovenské Wikipedii.
- ↑ a b c d e f Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
- ↑ BODNÁROVÁ, Miloslava: Žilinská synoda a jej význam pre evanjelicků a. v. cirkev na Slovensku. In: Kovačka, Miloš - Komorová, Klára (red.), Akty a závery. Zákony a ustanovenia Žilinskej synody. Martin 2010, s. 53-59; VESELÝ, Daniel: Palatín gróf Juraj Turzo a Žilinská synoda. In: Zborník Oravského múzea 15 (1998), s. 41-49.
Související články
Odkazy
Literatura
- BOZAI, L. Zsuzsanna: Korešpondencia Juraja Turzu a jeho manželky Alžbety Coborovej. In: Zborník Oravského múzea 15 (1998), s. 57-63.
- DVOŘÁK, Pavel et al.: Juraj Thurzo. Veľká kniha o uhorskom palatínovi. Martin 2012.
- KOČIŠ, Jozef: Palatinát Juraja Turzu. In: Slovenská archivistika 26 (1992), s. 83-93.
- LENGYELOVÁ, Tünde: Rodinné sviatky Turzovcov. In: Zborník Oravského múzea 13 (1996), s. 37−44.
- LENGYELOVÁ, Tünde et al.: Thurzovci a ich historický význam. Bratislava 2012.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jiří VII. Turzo na Wikimedia Commons
