Jurij Ozerov
Jurij Nikolajevič Ozerov | |
---|---|
![]() | |
Rodné jméno | Jurij Nyikolajevics Ozerov a Юрий Николаевич Озеров |
Narození | 26. ledna 1921 Moskva |
Úmrtí | 15. října 2001 (ve věku 80 let) nebo 16. října 2001 (ve věku 80 let) Moskva |
Místo pohřbení | Vvěděnský hřbitov |
Národnost | Rusové |
Alma mater | Ruská akademie divadelního umění (od 1939) Gerasimovova všeruská státní univerzita kinematografie (do 1951) |
Povolání | filmový režisér, scenárista, důstojník a pedagog |
Zaměstnavatel | Gerasimovova všeruská státní univerzita kinematografie |
Ocenění | medaile Za bojové zásluhy (1944) medaile Za dobytí Královce (1945) medaile Za vítězství nad Německem (1945) medaile Za obranu Moskvy (1945) Řád Vlastenecké války 2. třídy (1945) … více na Wikidatech |
Politická strana | Komunistická strana Sovětského svazu (od 1947) |
Děti | Vladimir Sukhomlin |
Rodiče | Nikolaj Nikolajevič Ozerov |
Příbuzní | Nikolaj Nikolajevič Ozerov (bratr) Vladimir Sukhomlin (vnuk) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jurij Nikolajevič Ozerov (26. ledna 1921 Moskva, Sovětské Rusko – 15. října 2001 Moskva, Rusko)[1] byl ruský herec a filmový režisér. Pocházel z divadelnické rodiny.
V roce 1939 absolvoval uměleckou školu a vstoupil do Ruské akademie divadelního umění, ale ve stejném roce byl povolán do Rudé armády. V roce 1940 sloužil ve výcvikové komunikační rotě.[2]
V říjnu 1941 byl pověřen funkcí velitele čety. Během bitvy o Moskvu sloužil jako spojař v Moskevském vojenském okruhu. V roce 1942 absolvoval zrychlený kurz na M.V. Frunzeho vojenské akademii. V rámci 18. armády byl převelen na západní frontu a bojoval na 1. a 4. ukrajinském, 2. a 3. běloruském frontu. Zúčastnil se operace u Königsbergu a po dobytí pevnosti byl ponechán v kanceláři velitele Königsbergu. Válku ukončil v hodnosti majora.
Po Druhé světové válce po své armádní deaktivaci studoval nejprve na moskevské divadelní fakultě, odkud posléze přestoupil na fakultu filmovou. Proslul zejména jakožto režisér rozměrných ruských válečných snímků jako byla filmová epopej Osvobození nebo i filmy Boj o Moskvu, Vojáci svobody, Stalingrad a další.
V roce 1962 režíroval je československo-sovětský film Velká cesta, který zachycuje část života Jaroslava Haška.
Spolupracoval i na legendárním snímku Viděno osmi, celovečerním dokumentárním filmu z roku 1973 o Letních olympijských hrách 1972 v Mnichově.

Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Озеров, Юрий Николаевич na ruské Wikipedii.
- ↑ Шпагин, А. В. . Velká ruská encyklopedie [online]. Ruská akademie věd [cit. 2023-02-04]. Heslo О́ЗЕРОВ. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Суменов Н. М., Сулькин О. М. Юрий Озеров. — М.: Искусство, 1986. — С. 8—13, 26, 97. — 239 с.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jurij Nikolajevič Ozerov na Wikimedia Commons
- Jurij Nikolajevič Ozerov v Česko-Slovenské filmové databázi
- Jurij Nikolajevič Ozerov na Kinoboxu
- Jurij Nikolajevič Ozerov v Internet Movie Database (anglicky)
- Jurij Nikolajevič Ozerov ve Filmové databázi