Kachna skvrnozobá
 Kachna skvrnozubá | |
|---|---|
.jpg) Kachna skvrnozubá | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Řád | vrubozobí (Anseriformes) |
| Čeleď | kachnovití (Anatidae) |
| Rod | Anas C. Linné, 1758 |
| Binomické jméno | |
| Anas poecilorhyncha (J. R. Forster, 1781) | |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kachna skvrnozobá (Anas poecilorhyncha) je středně velký druh ptáka z čeledi kachnovití (Anatidae), řazený do rodu Anas. Vyskytuje se převážně v jižní a východní Asii, kde obývá sladkovodní biotopy v nížinách i mírně zvlněné krajině. Její jméno odkazuje na charakteristický zobák s tmavými skvrnami a žlutou špičkou. Patří mezi blízké příbuzné kachny divoké (Anas platyrhynchos), se kterou může vytvářet i křížence.[2][3]
Popis
Kachna skvrnozobá dorůstá délky 55–63 cm a váží přibližně 800–1500 gramů. Zbarvení je převážně hnědošedé s jemným tmavým vzorem, připomínajícím kachnu divokou. Hlava bývá světlejší s tmavším proužkem přes oko. Nejvýraznějším znakem je zobák – černý se žlutou špičkou a tmavými skvrnami po stranách. V křídlech je dobře viditelné kovově zelené nebo modrozelené zrcátko lemované bílým pruhem.[3]
Obě pohlaví jsou si vzhledově velmi podobná, samice bývá o něco menší. Mladí ptáci mají méně výrazné barvy a jemnější kresbu.
Rozšíření a prostředí
Kachna skvrnozobá obývá široké území Asie. Vyskytuje se od Pákistánu, Indie, Srí Lanky a Bangladéše přes Myanmar, Thajsko a Indočínu až po Čínu, Koreu a Japonsko. Preferuje stojaté nebo pomalu tekoucí vody – jezera, rybníky, bažiny, řeky, rýžová pole a zavlažovací nádrže. Často se vyskytuje v nížinách, ale výjimečně i v horských oblastech do nadmořské výšky 2000 m.[2][4]
Díky přizpůsobivosti se poměrně dobře snáší s přítomností člověka a je běžná i v zemědělské krajině.
Chování a potrava
Jedná se o všežravého vodního ptáka. Potravu si vyhledává v mělké vodě, kde pomocí zobáku prohledává dno. Živí se především vodními rostlinami, semeny, trávami, ale také měkkýši, hmyzem, larvami a jinými drobnými bezobratlými.[3]
Je převážně tichá, ale občas vydává tlumené kvákavé zvuky, zejména během období hnízdění.
Rozmnožování
Hnízdní období se liší podle geografické oblasti, obvykle však probíhá od března do července. Kachna skvrnozobá hnízdí na zemi, často v husté vegetaci poblíž vody. Hnízdo si staví ze suché trávy, listí a peří. Samice klade 7 až 12 vajec, která inkubuje přibližně 24–26 dní. Samotná se stará o mláďata, která opouštějí hnízdo brzy po vylíhnutí a následují matku k vodě.[2]
Poddruhy
V současnosti jsou uznávány dva hlavní poddruhy:
- Anas poecilorhyncha poecilorhyncha – žije především na Indickém subkontinentu
- Anas poecilorhyncha zonorhyncha – rozšířená ve východní Asii, včetně Číny, Koreje a Japonska
Některé zdroje uvádějí i třetí poddruh (Anas poecilorhyncha haringtoni) z Myanmaru a okolí, ale jeho status je sporný.[4]
Ochrana
Podle Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) je kachna skvrnozobá klasifikována jako málo dotčený druh (Least Concern). Populace je stabilní a v mnoha oblastech běžná. Největším rizikem pro tento druh je ztráta přirozeného prostředí, znečištění vodních ploch a lov, zejména v oblastech s nižší ochranou přírody.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
- ↑ a b c d BirdLife International (2023). Anas poecilorhyncha. The IUCN Red List of Threatened Species 2023: e.T22680135A182080859. Dostupné online: www.iucnredlist.org
- ↑ a b c Madge, S. & Burn, H. (1988). Waterfowl: An Identification Guide to the Ducks, Geese and Swans of the World. Houghton Mifflin. ISBN 0-395-46727-6.
- ↑ a b del Hoyo, J., Elliott, A., & Sargatal, J. (1992). Handbook of the Birds of the World, Volume 1: Ostrich to Ducks. Lynx Edicions, Barcelona.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu kachna skvrnozobá na Wikimedia Commons