Kalcherové z Kalchernu

Erb Kalcherů z Kalchernu

Kalcherové z Kalchernu (též Kalicher, Kallicher, Khalcher nebo Khalcher von Kalchern) byli erbovní a šlechtický rod původem z Rakouska,[1] jehož příslušníci žili v 16. a 17. století v Praze, působili na dvoře císaře Rudolfa II. a vlastnili v českých zemích řadu nemovitostí.

Historie

Jednoznačně doloženými členy rodu v českých zemích byli Leopold Kalcher a jeho syn Tobiáš Kalcher, kteří obdrželi od císaře Rudolfa II. šlechtický erb v Praze 3. října 1593.[2][3][4] V případě Leopolda jsou v erbovním listu zmíněny oddané a dobré služby domu rakouskému a zvlášť "milovanému a v dobrém vzpomínanému" císaři Ferdinandovi s ohledem na východní vojenská tažení pravděpodobně proti Osmanům. U Tobiáše jsou zmíněny věrné služby Rudolfovi II. na císařském dvoře za 12 let práce v úřadu zahradníka císařských okrasných zahrad. Tobiáš Kalcher byl dvořanem Rudolfa II. a působil i jako zástupce vedoucího císařské spižírny a dvorní nákupčí.[5]

Erbovní list Leopolda a Tobiáše Kalcherových z roku 1593

Roku 1622 koupil Tobiáš Kalcher dům č. 187 "U Kříže" v Praze na Malé Straně na Zámeckých schodech.[6] Dům pak zdědil jeho syn rytíř Tobiáš František Kalcher z Kalchernu. Rytíř Tobiáš ml. Kalcher z Kalchernu vlastnil v roce 1660 rovněž důl Svatý Andreas v Krušnohoří[7] a řadu dalších usedlostí v okolí Prahy včetně Povříslovského dvora v Popovicích.[8] Dochoval se rovněž záznam, dle kterého Tobiáš Kalcher, zvaný někdy pan Dobiáš, daroval kostelu Panny Marie ve Staré Boleslavi dne 3. dubna 1652 kalich se dvěma ampulkami a šálkem ve stříbře.[9] S dcerou Tobiáše Kalchera staršího Marií Magdalenou se oženil jezdecký důstojník Jan Gantin.

Literatura dále uvádí několik osob s příjmením Kalcher ve Vídni, na Vysočině a Moravě, kde ovšem není prokázáno, zda byli tito příbuzní s Kalchery z Prahy. Dne 20. dubna 1568 byl ve Vídni udělen erb jistému Valentinu Kalcherovi.[10] V letech 1729 až 1742 zastával funkci primátora Polné Václav Antonín Kalcher.[11] [12][13] Kalcherovi vlastnili v Polné dům U Kalchrů, který ale roku 1749 při pobytu armády v Polné vyhořel.[12] V roce 1790 polenský měštan Václav Ignác Kalcher získal v dědičný nájem obce Věžnice a Jamné společně se zámkem Jamné. [11][14] V Tovačově je pak v 18. století zaznamenán v úřadu purkmistra jistý Karel Kalcher.[15]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Kalcher (Khalcher), Leopold, kaiserlicher Ziergärtner [online]. archivinformationssystem.at [cit. 2023-04-24]. Dostupné online. (německy) 
  2. ↑ AT-OeStA/AVA Adel RAA 215.6 Kalcher (Khalcher), Leopold, kaiserlicher Ziergärtner, Wappen mit Lehenartikel, 1593.10.03 (Akt (Sammelakt, Grundzl., Konvolut, Dossier, File)). www.archivinformationssystem.at [online]. [cit. 2024-02-11]. Dostupné online. (německy) 
  3. ↑ 11b. web.archive.org [online]. 2023-04-07 [cit. 2024-02-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-04-07. 
  4. ↑ WINTER, Zikmund. Řemeslnictvo a živnosti 16. věku v Čechách 1526–1620. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1909. 750 s. S. 576. 
  5. ↑ PRAGUE. ARCHIV; ELAKOVSKY, Jaromir; VOJTÍSEK, Václav. Sborník píspvku k djinám Král. hlav. msta Prahy : Vydáva Obec král. halv. msta Prahy. [s.l.]: V Praze Nákl. Duchoduv obce kral. hlav. msta Prahy 610 s. Dostupné online. 
  6. ↑ MYSLIVEČEK, Milan. Erby - 1888 téměř zapomenutých šlechtických rodů aneb 2. dodatek k Velkému erbovníku. [s.l.]: Chvojkovo nakladatelství, 2025. ISBN 978-80-88491-06-4. 
  7. ↑ Geschichte von Bleistadt, Historie města Oloví [online]. gpecher.de.tl [cit. 2023-04-11]. Dostupné online. (německy) 
  8. ↑ Místopis obce Popovice [online]. dvorak-rodopis.cz [cit. 2023-04-11]. Dostupné online. 
  9. ↑ KRATOCHVÍL, Miroslav. Bakalářská práce Hospodářský a sociální život kolegiátní kapituly ve Staré Boleslavi v padesátých a šedesátých letech 17. století. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Praha. Dostupné online. S. 59. 
  10. ↑ AT-OeStA/AVA Adel HAA AR 422.22 Kalcher, Valentin, Wappenbrief, 1568.04.20 (Akt (Sammelakt, Grundzl., Konvolut, Dossier, File)). www.archivinformationssystem.at [online]. [cit. 2025-07-22]. Dostupné online. (německy) 
  11. ↑ a b PLAŠIL, Filip. Z úředníka velkostatkářem. (Kariéry pachtýřů panství Jamné), Západní Morava :vlastivědná revue / Brno. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, Státní okresní archivy Třebíč a Žďár nad Sázavou,, 2021. 232 s. ISBN 978-80-88145-52-3. S. 69. 
  12. ↑ a b POIMON, František. Polná: popis dějepisný, místopisný a statistický. 1898. vyd. Hradec Králové: Biskupská knihtiskárna S. 62, 123. 
  13. ↑ Primátoři města: Polenská encyklopedie: Polná. www.mesto-polna.cz [online]. [cit. 2025-07-19]. Dostupné online. 
  14. ↑ Historie: Věžnice. www.obecveznice.eu [online]. [cit. 2025-07-19]. Dostupné online. 
  15. ↑ FRANTIŠEK DOSTÁL, VOJTĚCH CEKOTA, JOSEF DOSTÁL, OSVALD NEVŘIVA. II. Dějiny města Přerova. Přerov: Městský národní výbor v Přerově, 1971. Dostupné online. S. 143, pozn. pod čarou č. 97,. 

Literatura

  • VACEK, František. Dějiny Bubenče, Dejvic, Šárky a okolí. In: VOJTÍŠEK, Václav. Sborník příspěvků k dějinám hlavního města Prahy. Praha: Důchod obce hlavního města Prahy, 1923. Dostupné online. Svazek IV. s. 29-30, 370
  1. Schimon, Anton: “Der” Adel von Böhmen, Mähren und Schlesien: ein alphabetisch geordnetes Verzeichnis der sämmtlichen böhmischen, mährischen und schlesischen Adelsfamilien aller Grade, mit Daten ihrer ursprünglichen Standeserhebung, Beförderung in die höheren Adelsstufen, Charakteure, Würden und Prädikate, dann sonstigen Auszeichnungen, Geržabek, 1859, s. 72, dostupné online
  • Archiv Pražského hradu, Archivní pomůcka č. 5/1, (Česká)Dvorská komora z let 1529 – 1621 sg. D K, bod. 752

Související články

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.