Kamenice (zámek)
| Zámek Kamenice | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | neogotika |
| Architekt | Jiří Stibral |
| Přestavba | 1875–1880 |
| Stavebník | František Ringhoffer III. |
| Poloha | |
| Adresa | Kamenice,  Česko |
| Ulice | Ringhofferova |
| Souřadnice | 49°53′53,76″ s. š., 14°35′1,78″ v. d. |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 36188/2-2075 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kamenice je novogotický zámek v stejnojmenné obci v okrese Praha-východ. V blízkosti se nachází kostel sv. Františka Serafinského. Zámek stojí na místě někdejší středověké tvrze. Je chráněn jako kulturní památka.[1]
Popis
Zámek je jednopatrová obdélná stavba z let 1875–1880, postavená podle návrhu architekta Jiřího Stibrala v neogotickém stylu. Hlavní průčelí tvoří jedenáct okenních os se šambránami a nadokenními římsami.[2]
Na severní i jižní straně fasády vystupují rizality se zdvojenými okny a cimbuřím; na jižní straně jsou okna zdvojena pouze v podkroví. Vstupní portikus má čtvercový půdorys a je tvořen dvěma sloupy.[1]
Východní průčelí doplňuje rizalit s vysokou hranolovou věží a menší nárožní věž čtvercového půdorysu. Na západní straně byla ve 21. století vybourána okna a vznikla nedokončená arkáda. [3]
Interiér zámku byl během 20. a počátku 21. století výrazně poškozen. Většina původního mobiliáře byla ztracena – část byla rozkradena, jiná převedena do místních škol. Největší zásahy přinesla necitlivá přestavba za vlastnictví italského investora. Přesto se dochovaly některé architektonické prvky, například terrazzo, zábradlí schodiště, ostění, vnitřní okenice, a klenuté stropy.[1]
Historie
V roce 1266 je jako jeden z prvních majitelů zmiňován vladyka Ratmír z Kamenice. V 15. století patřila tvrz Novému Městu pražskému, kterému ji však po odboji roku 1547 zkonfiskoval Ferdinand I. Kamenický statek pak koupil Jan Frejnar z Branova.[4]
Tvrz pak střídala majitele, mezi nimiž byli Lobkovicové, Pavel Michna z Vacínova, Přehořovští z Kvasejovic nebo Karel Arnošt z Valdštejna.[5] Od roku 1763 byla Kamenice téměř sto let oblíbeným letním sídlem pražských arcibiskupů. Během této doby nechali tvrz přestavět na zámek.[4]
V roce 1860 koupil zámek pražský průmyslník František Ringhoffer II. Jeho syn, František Ringhoffer III., ho nechal v letech 1875–1880 přestavět podle návrhu architekta Jiřího Stibrala v reprezentativní sídlo ve stylu novoanglické gotiky, obklopené lesoparkem.
V roce 1945 byl majetky Ringhofferů zkonfiskovány. V letech 1945–1947 kamenický zámek (a také zámky ve Štiříně, Olešovicích, Lojovicích a penzion v Ládví) využil Přemysl Pitter v rámci „Akce Zámky“ k záchraně židovských, českých i německých dětí z německých koncentračních a českých internačních táborů. Při této akci bylo zachráněno 810 dětí. Na kamenickém zámku byly ubytovány hlavně německé děti.[6]
V letech 1949–1997 byl zámek využíván jako základní škola. Poté jej obec prodala do soukromého vlastnictví. Vlastní jej společnost Strojmetal Kamenice, která v něm chce vybudovat učiliště pro své budoucí zaměstnance.[7]
Kostel sv. Františka Serafinského, který je chráněn jako kulturní památka v rámci jednoho celku se zámkem, vlastní katolická církev. Raně gotický kostel pochází už ze 14. století, v závěru 19. století byl však přestavěn rovněž podle návrhu Jiřího Stibrala. Každou sobotu se v něm konají bohoslužby.
Zámecký park
Zámecký park se nacházel v těsném sousedství zámku. V 19. století byl upraven v anglickém stylu a plynule přecházel do okolní krajiny, která patřila rodině Ringhofferů. Parková výsadba zahrnovala především zeravy, cypřišky, duby, javory atd.
Z parkové výzdoby se dochoval kříž s Ukřižovaným z roku 1810, vztyčený arcibiskupem Vilémem Salm-Salmem na památku bývalého hřbitova u kostela sv. Františka Serafinského. V parku se dále nachází neogotický zahradní pavilon z 19. století s patrovou věží a schodištěm; pavilon bývá mylně označován za pozůstatek původní tvrze. Poslední oprava proběhla ve 20. století. [8]
Po roce 1945 park postupně chátral – zanikla fontána i besídka u jižní zdi. Naproti jižnímu průčelí zámku byla postavena budova technologického centra firmy Strojmetal ve stylu moderní oranžerie a parkoviště u západního průčelí.[9]
Reference
- ↑ a b c Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-07-29]. Identifikátor záznamu 148029 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ CIZEK, Hrady cz s r o Jiri. Zámek Kamenice, Kamenice. www.hrady.cz [online]. [cit. 2025-06-24]. Dostupné online.
- ↑ Vyhledání dokumentů. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2025-06-24]. Dostupné online.
- ↑ a b Zámek Kamenice [online]. Atlas Česka. Dostupné online.
- ↑ DZURNÝ, Daniel. Zámek Kamenice [online]. Středočeské zámky. Dostupné online.
- ↑ Pittrovy děti [online]. Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského, 2014-10-. Dostupné online.
- ↑ Středočeským podnikatelem roku je hliníkový král, své lidi vyučí na zámku. iDNES.cz [online]. 2017-1-18. Dostupné online.
- ↑ HIEKE, Karel. České zámecké parky a jejich dřeviny. 1. vyd. Praha: SZN, 1984. 459 s. S. 173.
- ↑ U novogotického zámku v Kamenici vzniklo technologické centrum pojaté jako moderní oranžerie. www.earch.cz [online]. [cit. 2025-06-24]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Kamenice na Wikimedia Commons
