Kaple Neposkvrněného početí Panny Marie (Olomouc-Povel)
| Kaple Neposkvrněného početí Panny Marie | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Olomoucký |
| Okres | Olomouc |
| Obec | Olomouc |
| Souřadnice | 49°34′29,05″ s. š., 17°15′3,46″ v. d. |
  | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | moravská |
| Diecéze | arcidiecéze olomoucká |
| Děkanát | Olomouc |
| Farnost | Olomouc-Nové Sady |
| Zasvěcení | Panna Maria |
| Datum posvěcení | 8. prosince 1773 |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | baroko |
| Výstavba | 1773 |
| Další informace | |
| Adresa | Olomouc-Povel, Rožňavská, park Lásky a Přátelství |
| Ulice | Rožňavská |
| Kód památky | 15067/8-1758 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kaple Neposkvrněného početí Panny Marie je památkově chráněná drobná barokní stavba z 2. poloviny 18. století. Stojí uprostřed panelového sídliště v Olomouci, místní část Povel. Patří do správy římskokatolické farnosti Olomouc-Nové Sady a mše jsou zde slouženy dva dny v týdnu.[1]
Historie
Kaple byla vybudována v roce 1773 na přání obyvatel osady Povel, která patřila pod církevní správu farnosti kostela svatého Mořice v Olomouci. Autorem plánu stavby byl zednický mistr Franz Morbitzer, malou věž postavil tesař Jakub Pechtl.[2] Kaple stála na návsi uprostřed obce a mše v ní byly slouženy několikrát do roka. V roce 1859 v ní byly instalovány varhany, které však byly v padesátých letech 20. století vyřazeny. Od roku 1860 kaple přísluší do římskokatolické farnosti Nové Sady.[1] V roce 1911 byla provedena rozsáhlá oprava, kterou financovali místní farníci. Podlaha kaple byla pokryta terasovou dlažbou, namísto zchátralého kůru byl vybudován nový a vyměněn byl i hlavní oltář. V letech 1924 a 1925 byla opravena střecha a zavedeno elektrické osvětlení. Další opravy byly provedeny v letech 1949 a 1965. Na počátku šedesátých let byl osud kaple nejistý, byl vydán úřední zákaz bohoslužeb a diskutovalo se o využití kaple k jiným účelům (skladiště, kino). Padly i návrhy na její zbourání. Proti tomu se postavili památkáři a v roce 1964 byla kaple zapsána na seznam chráněných kulturních památek.[3] Přes zákaz se mše v kapli konaly příležitostně až do poloviny 80. let, kdy byla kaple uzavřena.[2] Okolní stará zástavba bývalé obce Povel, která se v roce 1919 stala součástí města Olomouce, ustoupila výstavbě nového sídliště a kaple byla obklopena vysokými panelovými domy. Kolem ní byly druhotně umístěny barokní sochy z různých částí města. Na počátku devadesátých let byla kaple opravena a předána do majetku církve. V letech 2019–2020 byla provedena generální oprava interiéru a byl pořízen nový bohoslužebný a doplňující inventář. V prosinci 2020 kapli posvětil pomocný olomoucký biskup Antonín Basler.[1]
Popis
Exteriér
Jedná se o podélnou jednolodní stavbu s půlkruhovým odsazeným závěrem, ke kterému přiléhá čtyřboká nízká sakristie. Na hřebeni sedlové střechy je sanktusník s lucernou a makovicí. Současný zvon je z roku 1942 a nemá srdce. Nahradil původní zvon z roku 1781, který byl zrekvírován během druhé světové války.[2] Uprostřed hlavního průčelí je kamenný portál se segmentovým záklenkem a nad ním okno, nad kterým je vedena hlavní římsa krytá taškami. Na římsu navazuje tvarovaný štít se slepým oknem a dekorativními vázami na bocích. Je zakončen segmentovým frontonem. Celá fasáda je členěna lizénami, v bočních stěnách je jedno okno s půlkruhovým záklenkem.
Kolem kaple jsou rozmístěny barokní sochy pocházející z různých částí města. Před průčelím po pravé straně stojí socha sv. Judy Tadeáše z roku 1728. Vytvořil ji Franz Hoffmann a původně patřila klášteru Hradisko, později stála na Nových Sadech. Směrem k sakristii jsou umístěny sochy sv. Sebastiana (1720) a sv. Jana Nepomuckého (1728), obě značně poškozené. Kamenný podstavec s letopočtem 1832 na levé straně před průčelím nesl pravděpodobně kříž, který se nedochoval. Vzadu u sakristie po levé straně stojí na hranolovém soklu plastika Boha Otce trůnícího v oblacích z roku 1751.
Okolí kaple je od roku 2022 postupně upravováno výsadbou stromů do podoby parku Lásky a Přátelství pod patronací nadace Malý Noe. [4]
Interiér
Loď čtvercového půdorysu je zaklenuta neckovou klenbou se čtyřmi lunetami. V západní části lodi je kruchta, k níž vede točité železné schodiště. Presbytář má zaoblený půdorys a je zaklenut konchou. Přes malý portálek se vchází do sakristie. Okenní vitráže v presbytáři pocházejí z devadesátých let 20. století a je na nich sv. Josef s Ježíškem a sv. Anna s Pannou Marií.
Mobiliář doznal v průběhu let mnoha změn. Jako jediný se dochoval obraz Neposkvrněného početí Panny Marie na průčelí presbytáře od Josefa Pilze z roku 1773. O sto let později byl restaurován a patrně i přemalován.[5]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c Kaple na Povlu :: Farnost Nové Sady. farnost-nove-sady.webnode.cz [online]. 2024-11-11 [cit. 2025-06-24]. Dostupné online.
- ↑ a b c HORÁK, Jaroslav. Kostel sv. Filipa a Jakuba v Olomouci-Nových Sadech a kaple Neposkvrněného početí Panny Marie v Olomouci-povelu. Olomouc: vlastním nákladem, 2016. ISBN 978-80-260-9746-4. S. 31-37.
- ↑ kaple P. Marie se sochou Boha Otce - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2025-06-24]. Dostupné online.
- ↑ Příprava: Park Láska a Přátelství – Malý Noe [online]. [cit. 2025-06-25]. Dostupné online.
- ↑ SAMEK, Bohumil; DOLEJŠÍ, Kateřina. Umělecké památky Moravy a Slezska O-P. Praha: Academia, 2021. ISBN 978-80-200-3122-8. S. 386-387.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kaple Panny Marie se sochou Boha Otce na Wikimedia Commons
- Lokální šablona odkazuje na jinou kategorii Commons než přiřazená položka Wikidat:
- web: farnost Nove sady.cz/
