Karl Max Zedtwitz

Karl Max Zedtwitz
poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1878 – 1908
poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1893 – 1907
Stranická příslušnost
Členstvíústavověrný velkostatek
Hohenwartův klub
konzervativ. velkostatek
Narození25. června 1844
České Budějovice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí25. března 1908 (ve věku 63 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníHrobka Zedtwitzů v Kopaninách
ChoťBertha Marie Rieger v. Riegershofen
DětiGraf Alexander Zedtwitz
Franz Josef von Zedtwitz
Profesepolitik a velkostatkář
CommonsKarl Max Zedtwitz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karl Max hrabě Zedtwitz, též Karel Maximilian Zedtwitz nebo Karel Max hrabě Zedtwitz (25. června 1844 České Budějovice[1] – 25. března 1908 Praha[2]), byl český šlechtic a politik, poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady, jeden z hlavních pořadatelů Jubilejní výstavy v roce 1891 a organizátor konzervativního agrárního hnutí.

Životopis

Byl synem Franze Ferdinanda Zedtwitze (1812–1844) a jeho manželky Rosiny (1822–1892), rozené Gottlové. Jeho otec zemřel, když mu byly pouhé tři měsíce.[3]

Pocházel z českoněmeckého šlechtického rodu Zedtwitzů, usedlého na Ašsku, kde Zedtwitzům patřil statek a panství Krugsreuth. Veřejně se angažoval. Byl členem okresní školní rady v Aši, později delegátem zemědělských sdružení v české zemské zemědělské radě a členem Zemského zemědělského výboru.[4]

V roce 1891 se výraznou měrou (jako předseda výkonného výboru k přípravě) podílel na organizování Jubilejní zemské výstavy v Praze.[5] Zapojil se i do politiky. Od roku 1878[6] byl poslancem Českého zemského sněmu. Mandát obhájil v zemských volbách roku 1895. Náležel do politické skupiny konzervativního velkostatku. Do rozdělení zemské zemědělské rady na dvě národnostní sekce byl jejím předsedou. Byl mu udělen Císařský rakouský řád Leopoldův.[5] Opětovně se zemským poslancem stal i v volbách roku 1901 a volbách roku 1908.

V roce 1893 se stal i poslancem Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor), kde zastupoval kurii velkostatkářskou. Nastoupil 28. října 1893 místo Bedřicha Karla Kinského. Mandát obhájil ve volbách roku 1897 a volbách roku 1901. Ve vídeňském parlamentu setrval do konce funkčního období sněmovny, tedy do roku 1907.[7] Na zemském sněmu zastupoval Stranu ústavověrného velkostatku, na Říšské radě byl členem poslanecké frakce Hohenwartův klub sdružující konzervativní politické proudy. Byl ředitelem České zemské banky a prezidentem generálního ředitelství báňsko-chemické firmy Montan- und Industrialwerke v Dolním Rychnově u Falknova. Karl Max Zedtwitz se také snažil o organizování selského stavu v konzervativním duchu. Podílel se se utvoření organizace Selská jednota pro království České.[4] Počátkem 20. století se uváděl jako předseda volného klubu Freie Vereinigung der Vertreter agrarischer Interessen sdružujícího 115 poslanců z řad Čechů, Poláků, Slovinců, Rusínů, konzervativní šlechty a několika klerikálů.[8]

V roce 1869 se oženil s Berthou Rieger von Riegershofen (1850–1927).[5] Z manželství vzešli synové Karel (1860–1921), Alexandr (1871–1940) a Franz Josef (1873–1954).

Zemřel v Praze 25. března 1908. Příčinou smrti byla srdeční vada.[2] Byl pohřben v rodové hrobce v Kopaninách.[9]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ a b Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u Panny Marie Vítězné, sign. PMV Z5, s. 148
  3. ↑ MAREŠ, Jan; KAREŠ, Ivo. Kohoutí kříž. www.kohoutikriz.org [online]. 2001-01-01 [cit. 2025-03-30]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b KARL MAXIMILIAN ZEDTWITZ VON ZEDTWITZ [online]. kohoutikriz.org [cit. 2013-06-02]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c NAVRÁTIL, Michal. Almanach sněmu království Českého 1895–1901. Praha: [s.n.], 1896. Dostupné online. Kapitola Zedtwitz Karel Maximilian hrabě. 
  6. ↑ Sněm království Českého 1908 › 1. zasedání › Stenoprotokoly › 1. schůze › Úterý 15. září 1908 [online]. psp.cz [cit. 2013-06-11]. Dostupné online. 
  7. ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  8. ↑ Meyers Großes Konversations-Lexikon [online]. zeno.org [cit. 2013-06-02]. Dostupné online. (německy) 
  9. ↑ hrob rodiny Zedtwitzů - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2025-03-30]. Dostupné online. 

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.