Karol Frydrych

PaedDr. PhDr. Ing. Mgr. Karol Frydrych
Karol Frydrych (30. prosince 2011)
Karol Frydrych (30. prosince 2011)
Narození16. března 1975 (50 let) nebo 1975 (49–50 let)
Smolenice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníhudební skladatel, varhaník, sbormistr, muzikolog a učitel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karol Frydrych (* 16. března 1975 Smolenice) je český pedagog, muzikolog, hudební publicista, varhaník, příležitostný hudební skladatel, lektor hudebních kurzů, sbormistr, organizátor hudebního života [1], člen Vojenského a špitálního řádu sv. Lazara Jeruzalémského.

Život

Karol Frydrych se narodil 16. března 1975 v hudbymilovné rodině. Matka Alžběta hrála na housle a flétnu, zpívala též (spolu s babičkou) v žarošickém chrámovém sboru, organizačně vedla sbor dětí a mládeže v Žarošicích. Dědeček Karel měl v Žarošicích soukromou neoficiální houslovou školu. O pradědečkovi s chotí se traduje, že jezdili za operetou do Vídně. Prateta Olga Jiráková patřila k předním koncertním pěvkyním své doby a pedagogům pražské konzervatoře – bratranec jejího otce Karel Boleslav Jirák, je znám jako hudební skladatel.

Studium

Technické vzdělání získal na Střední průmyslové škole stavební v Brně (1993) a Fakultě stavební Vysokého učení technického v Brně (2000, Ing.). Poté studoval angličtinu na Státní jazykové škole v Brně (2001) a Doplňující pedagogické studium na Fakultě stavební VUT (2003). Pro svoji profesi se dále teoreticky připravil absolvováním oborů: Učitelství estetické výchovy pro střední školy na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity (2013, Mgr.), Hudební výchova pro střední školy (2020) a Fyzika pro základní školy (2021) na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity, Rozšiřující studium fyziky – učitelství pro střední školy na Pedagogické fakultě Západočeské univerzity v Plzni (2023). Svá studia završil na Pedagogické fakultě Katolické univerzity v Ružomberku, kde v rámci programu Učitelství hudební výchovy vykonal rigorózní zkoušku a obhájil rigorózní práci (2025, PaedDr.).

Základy hry na klavír si osvojil na ZUŠ v Brně u Věry Gregerové; současně chodil na konzultace k Antonínu Láníkovi, u něhož získal prvotní vhled do hudebních dějin, hudební teorie a organologie. Hru na varhany studoval na Základní umělecké škole varhanická Brno [2] (2004) u Zdeňka Hatiny, a privátně u Drahomíry Horákové,[3] profesorky Konzervatoře Brno. Od roku 2000 začal se skladatelskou činností – kompozici nejprve studoval soukromě u Zdeňka Zouhara,[4] následně v rámci dvousemestrálního kurzu Úvod do kompozice na Hudební fakultě Janáčkovy akademie múzických umění v Brně (2007), kde byl žákem Markéty Dvořákové. Hudebně teoretické vzdělání si doplnil studiem oboru Hudební věda na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity (2010, Mgr.; 2012, PhDr.) u Miloše Štědroně, Stanislava Tesaře, Vladimíra Maňase aj.

Umělecké a pedagogické působení

Nejprve řídil pěvecké sbory v Žarošicích (1986–2009)[5] a Násedlovicích (2001); v Šaraticích nacvičoval pěvecký smíšený sbor (2009–2017) a liturgickou scholu (2014–2021). Bohatou uměleckou činnost rozvinul ve Slavkově u Brna s vokálně-instrumentálním souborem Collegium musicale bonum (2013–dosud),[6] se kterým premiéroval mj. minioratorium Divotvůrkyni Moravy Zdeňka Pololáníka[7] a provedl závažná díla Wolfganga Amadea Mozarta (Missa in C "Spatzenmesse" KV 220, Missa brevis in B KV 275),[8] Josepha Haydna (Missa brevis in F, Hob XXII:1),[9] Bohuslava Matěje Černohorského (Litaniæ lauretanæ, Vesperæ minus solemnes)[10] et al. Jako varhaník byl činný v Žarošicích (1995–2009), minoritském kostele sv. Janů v Brně (2001–2002), Násedlovicích (2001), Šaraticích (2009–2021)[11]; dále pak v Hodějicích (2024–dosud), Křižanovicích (2024–dosud), Letonicích (2021–dosud) a ve Slavkově u Brna (2009–dosud). Zároveň je hudebníkem Brněnské komendy Vojenského a špitálního řádu sv. Lazara Jeruzalémského maltsko-pařížské obedience (2019–dosud).[12] Ve spolupráci s profesionálními pěvkyněmi interpretoval celou řadu skladeb pro sólový hlas a varhany, např. Biblické písně Antonína Dvořáka, části ze Stabat mater G. B. Pergolesiho aj.[13]

V kooperaci s brněnskou jednotou Musica sacra pořádal regionální festivaly Sborování a vyučoval (hru na varhany, gregoriánský chorál a dějiny hudby) na tříletých vzdělávacích kurzech pro chrámové varhaníky: Radešínská Svratka (2009), Slavkov u Brna (2009–2012), Třebíč (2012–2015), Břeclav (2016–2019), Žďár nad Sázavou (2019–2020, 2022–2024). Lektorsky se rovněž podílel na dvouletých Kurzech pro varhaníky v Olomouci, jež pořádá Centrum pro liturgickou hudbu Arcibiskupství olomouckého (2023–dosud). Zároveň je hlavním lektorem varhaníků slavkovského děkanství (2019–dosud).[14] Vyučoval na ZŠ Mutěnice (2004–2014) a ZŠ Brankovice (2015–2024); nyní pedagogicky působí na Gymnáziu a obchodní akademii Bučovice (2023–dosud).[15]

Hudební skladatel

Komponuje komorní a vokální skladby. Většina tvorby z posledních vznikla na objednávku jednoty Musica sacra a vyšla v ediční řadě Varhanní preludia[16] či jako přílohy Zpravodaje Musica sacra (Brno) nebo časopisu Varhaník (Praha). Některé kompozice byly oceněny ve skladatelských soutěžích.[17][18]
Tiskem vyšlo:

  • Ave Maria. Brno: Nela, 2006. ISMN M-66051-469-6
  • Ave verum (per mezzosoprano e organo). Praha: Spectrum, 2006. ISMN M-706531-09-0.
  • Domine exaudi orationem meam (per mezzosoprano e organo). Praha: Spectrum, 2006. ISMN M-706523-72-9.
  • Laudate Dominum (per soprano e organo). Praha: Spectrum, 2006. ISMN M-706523-97-2.
  • Laudate Dominum (per media voce e organo). Praha: Spectrum, 2006. ISMN M-706531-08-3.
  • Ordinarium. Rosice u Brna: Gloria, 2007. ISBN 978-80-86760-29-2
  • Varhanní preludia V. Brno: Musica sacra, 2008. ISMN 979-0-66051-853-3 (kolektiv autorů)
  • Varhanní preludia VI. 2. přepracované vydání Brno: Musica sacra, 2021. ISMN 979-0-706548-04-3 (kolektiv autorů).
  • Varhanní preludia VII. Brno: Musica sacra, 2009. ISMN 979-0-66051-855-7 (kolektiv autorů)
  • Varhanní preludia VIII. 2. přepracované vydání Brno: Musica sacra, 2022. ISMN 979-0-706548-05-0 (kolektiv autorů)
  • Varhanní preludia IX. Brno: Musica sacra, 2010. ISMN 979-0-66051-915-8 (kolektiv autorů)
  • Varhanní preludia X. Brno: Musica sacra, 2010. ISMN 979-0-66051-928-8 (kolektiv autorů)
  • Varhanní preludia XI. Brno: Musica sacra, 2011. ISMN 979-0-66051-939-4 (kolektiv autorů)
  • Varhanní preludia XII. Brno: Musica sacra, 2014. ISMN 979-0-66051-940-0 (kolektiv autorů)
  • Varhanní preludia XIII. Brno: Musica sacra, 2015. ISMN 979-0-706548-01-2 (kolektiv autorů)

Muzikolog

Jádro muzikologického zájmu představuje:

  1. Výzkum a dokumentace hudební tradice a edukace varhaníků na Moravě v 19. a 20. stol.
  2. Problematika vokálně-instrumentální hudby a její recepce 
  3. Cyrilismus, cecilianismus 
  4. Výzkum varhan a varhanářství na Moravě v 19. a 20. stol. 
  5. Evžen Zámečník a hudba 20. stol.

Publikoval velké množství statí a studií (výběr viz [1]). Pravidelně přispívá do Zpravodaje Musica sacra (Brno)[19] či Lazariánského Reunionu (Praha).

Členství a funkce ve vědeckých a společenských organizacích

  • 2019–dosud: Člen České společnosti pro hudební vědu
  • 2007–dosud: Člen dozorčí rady jednoty Musica sacra
  • 2002–dosud: člen Společnosti pro duchovní hudbu Praha

Odkazy

Reference

  1. ↑ SEHNAL, Jiří. Regionální Sborování 2014 – Šaratice. Zpravodaj Musica sacra, Brno: Musica sacra, 2014, roč. 22, č. 3, s. 6–7.
  2. ↑ FOJTÍKOVÁ, Lenka. Varhanická škola slaví třicátiny. Katolický týdeník, Diecézní zpravodajství. Praha: 1.–7. června 2021, roč. 32, čís. 23, s. 1. 
  3. ↑ LUKÁŠOVÁ, Lucie. Konzervatoř Brno. Sborník ke 100. výročí založení školy Leošem Janáčkem. Brno: [s.n.], 2019. ISBN 978-80-7354-208-5. S. 99. 
  4. ↑ ZOUHAR, Vít. Několik životů Zdeňka Zouhara na Janáčkově akademii múzických umění v Brně (původním názvem: Osobnosti Hudební fakulty JAMU II). Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, 2020. ISBN 978-80-7460-176-7. S. 286–319. 
  5. ↑ VESELÁ, Irena; ZOUHAR, Vít. Zdeněk Zouhar (1927-2011). Ohlédnutí k 90. výročí narození. Brno: Moravská zemská knihovna v Brně, 2017. ISBN 978-80-7051-241-8. S. 27. 
  6. ↑ Český hudební slovník. www.ceskyhudebnislovnik.cz [online]. [cit. 2019-02-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-02-07. 
  7. ↑ POLOLÁNÍK, Zdeněk. Světová premiéra skladby Divotvůrkyni Moravy. Věstník Historicko-vlastivědného kroužku v Žarošicích. Žarošice: 2015, čís. 24, s. 127. 
  8. ↑ BEJČEK, Jan, Martin. Varhany a duchovní hudba v jezuitském kostele Nanebevzetí Panny Marie v Brně. Brno: Nadační fond Campianus, 2019. S. 18. 
  9. ↑ SLÉHA, Miroslav. Vánoční koncert Collegium musicale bonum v Bučovicích. Cantus: čtvrtletník pro sborové umění. Praha: Unie českých pěveckých sborů, 2020, roč. XXXI, čís. 1, s. 53–54. ISSN 1210-7956. 
  10. ↑ PRCHAL, Ivo. Valná hromada jednoty Musica sacra. Zpravodaj Musica sacra. Brno: Musica sacra, 2016, roč. 24, čís. 2, s. 1–3. ISSN 2336-5374. 
  11. ↑ SEDLÁK, Zdeněk. Koncert duchovní hudby v Šaraticích. In: Cantus: čtvrtletník pro sborové umění, Praha: Unie českých pěveckých sborů, 2012, roč. 23, č. 1, s. 28. ISSN 1210-7956.
  12. ↑ VELECKÝ, Luboš. Nemusíte být kardiochirurgem, abyste měli srdce na dlani. Rozhovor s hudebníkem Brněnské komendy Karolem Frydrychem. Lazariánský Reunion. Praha: Vojenský a špitální řád sv. Lazara Jeruzalémského, 2023, roč. 18, čís. 3, s. 6–7. Dostupné online. ISSN 2571-0117. 
  13. ↑ KOLÁŘOVÁ, Blanka. Nemusíte být skvělí, abyste začali, ale musíte začít abyste byli skvělí. Psalterium. Praha: 2018, roč. 12, čís. 3, s. 5–7. Dostupné online. ISSN 1802–2774. 
  14. ↑ DŘÍMALOVÁ, Marcela. První školení varhaníků slavkovského děkanství. Zpravodaj Musica sacra. Brno: Musica sacra, 2019, roč. 27, čís. 2, s. 8–9. Dostupné online. ISSN 2336-5374. 
  15. ↑ HOLZÄPFELOVÁ, Blanka. Dosažené úspěchy cfr. Karola Frydrycha. Lazariánský Reunion. Praha: Vojenský a špitální řád sv. Lazara Jeruzalémského, 2024, roč. 19, čís. 2, s. 7. Dostupné online. ISSN 2571-0117. 
  16. ↑ REDAKCE. Rozhovor s varhaníky – spoluautory edice Varhanní preludia. Karol Frydrych. Zpravodaj Musica sacra. Brno: Musica sacra, 2022, roč. 30, čís. 1, s. 2–6. Dostupné online. ISSN 2336-5374. 
  17. ↑ ŠMÍD, Ondřej. Výsledky skladatelské soutěže SDH 2020. Psalterium. Praha: Společnost pro duchovní hudbu, 2021, roč. 15, čís. 3, s. 1, 4–6. Dostupné online. ISSN 1802-2774. 
  18. ↑ ŠMÍD, Ondřej. Výsledky skladatelské soutěže SDH 2023. Psalterium. Praha: Společnost pro duchovní hudbu, 2023, roč. 17, čís. 4, s. 16–18. Dostupné online. ISSN 1802-2774. 
  19. ↑ BARÁKOVÁ, Svatava. Černé na bílém – 20 let ve Zpravodaji Musica sacra. Zpravodaj Musica sacra. Zvláštní vydání k 20. výročí. Brno: Musica sacra, 2013, s. 49–58.
  20. ↑ POCHYLÝ, Patrik; POLOUČEK, Tomáš. I v dnešní době existují rytíři. Lazariánský Reunion. Praha: Vojenský a špitální řád sv. Lazara Jeruzalémského, 2024, roč. 19, čís. 2, s. 5. Dostupné online. ISSN 2571-0117. 

Literatura

  • BRANDOVÁ, Zuzana. Dirigent: Bez hudby nevydržím. 5 plus 2, Blanensko a Vyškovsko. 2. 11. 2018, roč. VII, č. 40, s. 1–2.
  • HOLZÄPFELOVÁ, Blanka. Umístění cfr. Karola Frydrycha ve skladatelské soutěži. Lazariánský Reunion, Praha: Vojenský a špitální řád sv. Lazara Jeruzalémského, 2025, roč. 20, č. 1, s. 5. ISSN 2571-0117
  • KUB, Jiří. Skladatelská soutěž Společnosti pro duchovní hudbu 2006. Věstník Historicko-vlastivědného kroužku v Žarošicích, Žarošice, 2007, roč. 16, č. 16, 15–16.
  • Redakce (LSTIBŮRKOVÁ, Jana – ŠAŇKOVÁ, Petra). Rozhovor s varhaníky Olgou a Karolem Frydrychovými. Urbánek, Slavkov u Brna, 2012, roč. XV., č. 3, s. 16–19.
  • TESAŘ, Stanislav. Předmluva. Ordinarium, Rosice u Brna: Gloria, 2007, s. 5. ISBN 978-80-86760-29-2.
  • TROJAN, Jan. Tři duchovní zpěvy. Věstník Historicko-vlastivědného kroužku v Žarošicích, Žarošice, 2005, č. 14, s. 40.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.