Kateřina Habsburská (1533–1572)

Kateřina Habsburská
	královna polská a velkokněžna litevská
	Kateřina Habsburská kolem roku 1553, autor portrétu Lucas Cranach mladší
Doba vlády	1553–1572
Korunovace	20. srpna 1553
Tituly	vévodkyně Mantovská (1549–1550)
Narození	15. září 1533; Innsbruck
Úmrtí	28. února 1572 (ve věku 38 let); Linec
Pohřbena	klášter sv. Floriána u Lince
Předchůdce	Barbora Radziwiłłovna
Nástupce	Anna Habsburská
Manželé	I. František III. Gonzaga; II. Zikmund II. August
Dynastie	Habsburkové
Otec	Ferdinand I. Habsburský
Matka	Anna Jagellonská
Příbuzní	Alžběta Habsburská, Johana Habsburská, Markéta Habsburská, Helena Habsburská, Barbora Habsburská, Marie Habsburská, Eleonora Habsburská, Magdalena Habsburská, Anna Habsburská, Maxmilián II. Habsburský, Karel II. Štýrský, Ferdinand II. Tyrolský a Jan Habsburský (sourozenci)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kateřina Habsburská (polsky: Katarzyna Habsburżanka; litevsky: Kotryna Habsburgaitė; 15. září 1533, Innsbruck – 28. února 1572, Linec) byla jedním z patnácti dětí Ferdinanda I., císaře Svaté říše římské, a Anny Jagellonské, královny uherské a české. V roce 1553 se provdala za polského krále Zikmunda II. Augusta a stala se polskou královnou a litevskou velkovévodkyní. Jejich manželství nebylo šťastné a neměli spolu žádné děti. Po pravděpodobném potratu v roce 1554 a nemoci v roce 1558 se Zikmund od Kateřiny stále více odcizoval. Snažil se, ale neúspěšně, získat od papeže rozvod. V roce 1565 se Kateřina vrátila do Rakouska a žila v Linci až do své smrti. Zikmund zemřel jen několik měsíců po ní, čímž vymřela mužská linie dynastie Jagellonců. Dynastie však formálně pokračovala ještě jednu vládu – vládu Zikmundovy sestry Anny Jagellonské, která byla korunována mužským titulem Rex Poloniae (král Polska).

Mládí

Narodila se jako sedmé dítě a pátá dcera císaře Svaté říše řísmké, Ferdinanda I. a Anny Jagellonské, dědičky Čech, Uher a Chorvatska. Její otec s ní měl politické plány, protože byla dalším potomkem k rozmáhající se habsburské sňatkové politice. V roce 1539 byla spolu se starší sestrou Marií odvezena do Záhřebu, kde byla vychovaná v přísně katolickém duchu. Jejich výchova zahrnovala charitativní činnost, znalost jazyků a přípravu na budoucí královský sňatek.

Byla považována za krásku, která ovládala němčinu, francouzštinu, italštinu, chorvatštinu a latinu.

Roku 1546 se vdala starší sestra Marie za Viléma, vévodu z Jülichu a Kateřina se vrátila zpět do rakouského Innsbrucku.

První manželství

V roce 1548 se patnáctiletá Kateřina zasnoubila ve Vídni s mladičkým, stejně starým mantovským vévodou Františkem III. Gonzagou. O rok později, 22. října roku 1549 se v Mantově, hlavním městě vévodství, za vévodu provdala. Do manželství přispěla věnem 50 tisíc zlatých. Vztah obou mladých lidí byl harmonický a Mantova přijala mladou vévodkyni vřele. Záhy po svatbě Kateřina otěhotněla, ale po třech měsících dítě potratila. S vévodou se tehdy dost odcizili. Další měsíc (22. února 1550) zemřel vévoda na zápal plic.

Po pouhého půl roku trvajícím manželství byla pak mladá vdova vykázána z Mantovy zpět do Rakouska s pravidelným měsíčním důchodem 10 tisíc zlatých.

Druhé manželství

Po návratu do Vídně jí otec přidělil titul „Její královská Výsost, vévodkyně Kateřina Kraňská.“ Žila ve stálém zármutku nad smrtí manžela, již v roce 1553 ji však otec zasnoubil s polským králem Zikmundem II. Augustem, jehož první manželkou byla její starší sestra Alžběta (druhou pak litevská šlechtična Barbora Radziwiłłovna).

Přes její nesouhlas se 19. července roku 1553 v Krakově konala svatba a 20. srpna proběhla ve Wawelu její korunovace polskou královnou. Protože dvě předchozí Zikmundova manželství skončila bezdětná, očekával od ní král mužského potomka a dědice trůnu. Kateřina se po příchodu do Polska učila polsky a od počátku jejího příchodu na krakovský dvůr tvořila kontakty s důležitými osobnostmi polského politického života.

Na konci roku 1553 Kateřina otěhotněla. Dne 21. srpna 1554 při porodu málem přišla o život, děvčátko, které se narodilo, však ještě tentýž den zemřelo. Po porodu již nemohla mít další děti. Vztahy mezi ní a králem ochladly a na podzim roku 1559 Zikmund Kateřinu zapudil. Zahanbená odešla v roce 1566 zpět do Rakouska a usadila se v Linci. Z Polska jí byl posílán pravidelný měsíční důchod ve výši 6 tisíc zlatých.

Návrat do Rakouska

Další nabídky na sňatek již odmítala. Byla mecenáškou umění, milovala historii, malířství a tanec. Měla velice blízký vztah ke svému staršímu bratru Maxmiliánovi II. a všechen svůj majetek odkázala právě jemu. Zemřela ve 39 letech stejně jako její první manžel na zápal plic. Je pohřbena v klášteře svatého Floriana u Lince.