Klenová (hrad)
| Klenová | |
|---|---|
.JPG) Letecký pohled | |
| Účel stavby | |
sídlo Galerie Klatovy - Klenová | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický novogotický |
| Výstavba | před rokem 1287 |
| Další majitelé | Stadionové Heintschel-Heinegg Vilma Vrbová-Kotrbová |
| Současný majitel | Plzeňský kraj (objekt spravuje Galerie Klatovy – Klenová) |
| Poslední majitel | Vilma Vrbová-Kotrbová do roku 1993 |
| Poloha | |
| Adresa | Klenová,  Česko |
| Souřadnice | 49°19′55,1″ s. š., 13°13′43,9″ v. d. |
  Klenová | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 22186/4-3045 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hrad a zámek Klenová se nachází na stejnojmenném kopci 13 km západně od města Klatovy, v Plzeňském kraji, asi 2 kilometry od Janovic nad Úhlavou. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.[1]Hrad, založený ve druhé polovině 13. století, je hodnocen jako jedna z nejvýznamnějších památek v regionu.[2]
Historie
První písemná zmínka o držitelích opevněného sídla Klenová pochází z roku 1291.[2] V té době hrad střežil obchodní stezku ze Železné Rudy do Bavorska. Z hradu pochází rod pánů z Klenové. Na přelomu 14. a 15. století, kdy hrad patřil Přibíkovi z Klenové, byl vybudován trojkřídlý hradní palác s velkým sálem a hradní kaplí, umístěnou v jižním křídle. Ve 14. a 15. století byl postaven gotický palác a před polovinou 15. století bylo rozšířeno opevnění, zesílené hranolovými a půlválcovými baštami.[2]
Roku 1564 se na hradě narodil Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Za Harantů z Polžic a Bezdružic byl v 16. století hrad renesančně přestavěn, fasády byly vyzdobeny sgrafity a byla upravena starší budova purkrabství.[2]
Od 17. století hrad chátral. Ve 30. letech 19. století hrabě Eduard Stadion z Tannhausenu nechal rozpadající se hrad upravit v romantickém duchu a přilehlé hospodářské budovy dal přebudovat do podoby pozdně romantického zámku.[2]
Ve 20. století, až do roku 1951, byla majitelkou hradu malířka Vilma Vrbová-Kotrbová. Poté se stal majetkem československého státu. V rámci restitucí byl zámek navrácen paní Vrbové-Kotrbové, která ho ve své poslední vůli v roce 1993 odkázala Galerii Klatovy-Klenová, která tuto nemovitost spravuje. Areál hradu a zámku je ve vlastnictví Plzeňského kraje, prostory zámku a jeho okolí jsou využívány jako umělecká galerie již od roku 1963.[zdroj?]
Popis
Hradní areál se rozkládá na vrcholu kopce Klenová a je ze všech stran obklopen příkrými svahy. Vnitřní hrad se skládá ze svou částí. Horní část hradu je ze tří stran ohraničena bývalými palácovými objekty. Nejzachovanější z těchto objektů je jižní palác s velkým sálem a přilehlou kaplí. Dolní části hradu, kde se nachází renesanční budova purkrabství a kočárovna, dominuje velká hranolová věž, romanticky upravená v 19. století. Na severovýchodní straně hradu se dochovalo unikátní pozdně gotické opevnění s valem a baštami[2]
Vně hradního opevnění se nachází lesopark.[2] Příjezdová cesta do hradu vede od severu a je lemována jak historickými sochami (sv. Jan Nepomucký dole u rozcesti, sv. Václav u druhé brány hradu), tak i novodobými uměleckými plastikami.[3]
Galerie
-
Pohled na hradní věž -
Areál hradu -
Hradní interiér -
Zámek Klenová
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-03-09]. Identifikátor záznamu 133121 : Hrad a zámek Klenová. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d e f g Památkový katalog: Hrad a zámek Klenová [online]. Národní památkový ústav: Praha [cit. 2025-05-08]. Dostupné online.
- ↑ Zřícenina hradu a zámek Klenová [online]. mapy.cz [cit. 2025-05-08]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Klenová na Wikimedia Commons
- Zámek Klenová – oficiální stránky
- Česká televize – Toulavá kamera
