Klitoromegalie

Klitoromegalie
Klitoromegalie u 22leté ženy z Turecka
Klitoromegalie u 22leté ženy z Turecka
Základní údaje
Původcekongenitální adrenální hyperplázie, vystavení norethisteronu u matky při těhotenství, Fraserův syndrom, endokrinní hormonální nerovnováha, arhenoblastom, zneužívání lokálních kožních přípravků s obsahem testosteronu
Diagnózavizuální vyšetření
Symptomyzvětšená velikost klitorisu, zvýšené sexuální libido
Léčbakontroverzní chirurgické zmenšení
Komplikacepřed zákrokem bolestivý pohlavní styk a orální sex, po zákroku snížená citlivost a snížené libido

Klitoromegalie (anglicky Clitoromegaly, někdy také nazývaná jako Makroklitoris[1]) je abnormální zvětšení klitorisu. Původ zvětšení může být jak vrozený, tak získaný uměle, nebo v důsledku nemoci. Záměrné zvětšení klitorisu je formou tělesné modifikace, které se dosahuje užíváním anabolických steroidů, zejména testosteronu.[2][3][4][5] Může k tomu dojít v rámci změny pohlaví. Klitoromegalie se klinicky odlišuje od zvětšení klitorisu pozorovaného při pohlavním vzrušení.

Klasifikace klitoromegalie

Stupeň genitální nejednoznačnosti se běžně měří podle Praderovy klasifikace.[6] Klasifikaci tvoří šest vzestupných stupňů maskulinizace. První stupeň se popisuje jako „ženské vnější genitálie s klitoromegalií“. Druhý nejvyšší – pátý stupeň lze popsat jako „pseudopenis vypadající jako normální mužské vnější genitálie“.[7]

Příčiny

Klitoromegalie je vzácné onemocnění, které může být přítomno již od narození, nebo může být získáno později v životě. Pokud lékaři indikují klitoromegalii už při narození dítěte, může být jednou z příčin kongenitální adrenální hyperplázie, protože při tomto stavu nadledviny ženského plodu produkují další androgeny a novorozenec má nejednoznačné genitálie, které nelze jednoznačně popsat jako mužské nebo ženské. U těhotných žen, které během těhotenství dostávaly norethisteron, dochází k maskulinizaci plodu, což vede ke zvětšení klitorisu.[8] Tato příčina není dnes tolik častá kvůli využívání bezpečnějších progestogenů. Zvětšení může být také způsobené autozomálně recesivní vrozenou poruchou známou jako Fraserův syndrom.[9]

U získané klitoromegalie je hlavní příčinou endokrinní hormonální nerovnováha postihující dospělého člověka, včetně syndromu polycystických vaječníků[10] a hypertektózy.[11] Příčinou získané klitoromegalie mohou být také patologie postihující vaječníky a další endokrinní žlázy. Mezi tyto patologie mohou patřit virulentní nádory (např. arhenoblastom) a nádory, které postihují nervová vlákna.[12] V některých případech je příčinou cysta na klitorisu.[13] U některých případů nelze určit žádnou klinickou nebo hormonální příčinu.[14]

Bodybuilderky a atletky, které užívají androgeny především pro zvýšení svalového růstu, síly a vzhledu, mohou trpět zvětšením klitorisu a zvýšeným libidem.[15] U žen, které užívají testosteron z léčebných důvodů (léčba nízkého libida, prevence osteoporózy, jako součást antidepresivní léčby atd.), může dojít k určitému zvětšení klitorisu, ačkoli dávky oprávněné pro tyto stavy jsou mnohem nižší.

Možnosti léčby

Existují chirurgické i nechirurgické metody léčby zvětšeného klitorisu. Pro rozlišení nejvhodnějšího přístupu k léčbě je potřeba provotně popsat příčinu zvětšení klitorisu.

Chirurgické metody zmenšení klitorisu

Při chirurgickém zmenšení klitorisu se využívá tří typů operací – klitoroplastiky, klitoridektomie a techniky šetřící tělo, která je speciálním podtypem klitoroplastiky. Obecná klitoroplastika spočívá v částečné amputaci zevní části klitorisu, kdy je zachovaný pahýl o délce 0,5 cm. Žalud klitorisu je přišit ke zbytku klitorální houbovité tkáně.[16]

Anatomický popis stavu

V Atlas of Human Sex Anatomy, který napsal Robert Latou Dickinson v roce 1849, popsal Dickinson rozměry typického klitorisu na šířku mezi 3 až 4 mm. Na délku dosahuje klitoris velikosti 4 až 5 mm podle Dickinsona. Na druhou stranu v lékařské literatuře z oboru porodnictví a gynekologie je častou definicí klitoromegalie, pokud je klitorisový index (součin šířky a délky klitorisu) větší než 35 mm2. Takový povrch klitorisu je dvakrát větší než netypický klitoris.

Porušování lidských práv u pacientek

Částečné nebo úplné chirurgické zmenšení klitorisu je vysoce kontroverzní. Řada pacientek, které podstoupily zákrok, popisovaly ztrátu tělesného citu v oblasti genitálu a omezení osobnostní autonomie.[17] V posledních letech instituce zabývající se lidskými právy kritizovaly chirurgické řešení tohoto zvětšení. V roce 2013 bylo v lékařském časopise zveřejněno, že čtyři nejmenované elitní sportovkyně z rozvojových zemí musely podstoupit gonadektomii a částečné zmenšení klitorisu, pokud chtěly pokračovat ve sportovní kariéře. Ke kariérnímu ultimátu se elitní sportovkyně dostaly poté, co klinické testy na přítomnost testosteronu v krvi ukázaly nedostatek 5α-reduktázy 2.[18][19] V dubnu 2016 odsoudil zvláštní zpravodaj OSN pro zdraví Dainius Pūras tento zákrok u sportovkyň jako formu mrzačení ženských pohlavních orgánů, který se uskutečnil: „Při absenci symptomů nebo zdravotních problémů, které by tyto zákroky opravňovaly.“[20]

Reference

  1. DORLANDS. Dorlands Medical Dictionary. www.mercksource.com [online]. [cit. 2025-06-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2006-10-22. 
  2. COPCU, Eray; AKTAS, Alper; SIVRIOGLU, Nazan. Idiopathic isolated clitoromegaly: A report of two cases. Reproductive Health. 2004-10-04, roč. 1, čís. 1, s. 4. PMID: 15461813 PMCID: PMC523860. Dostupné online [cit. 2025-06-27]. ISSN 1742-4755. doi:10.1186/1742-4755-1-4. PMID 15461813. 
  3. SENAYLI, Atilla. Controversies on clitoroplasty. Therapeutic Advances in Urology. 2011-12, roč. 3, čís. 6, s. 273–277. PMID: 22164197 PMCID: PMC3229251. Dostupné online [cit. 2025-06-27]. ISSN 1756-2880. doi:10.1177/1756287211428165. PMID 22164197. 
  4. PEROVIC, S.v.; DJORDJEVIC, M.l. Metoidioplasty: a variant of phalloplasty in female transsexuals. BJU International. 2003, roč. 92, čís. 9, s. 981–985. Dostupné online [cit. 2025-06-27]. ISSN 1464-410X. doi:10.1111/j.1464-410X.2003.04524.x. (anglicky) 
  5. MEYER, Walter J.; WEBB, Alice; STUART, Charles A. Physical and hormonal evaluation of transsexual patients: A longitudinal study. Archives of Sexual Behavior. 1986-04-01, roč. 15, čís. 2, s. 121–138. Dostupné online [cit. 2025-06-27]. ISSN 1573-2800. doi:10.1007/BF01542220. (anglicky) 
  6. PRADER, A. [Genital findings in the female pseudo-hermaphroditism of the congenital adrenogenital syndrome; morphology, frequency, development and heredity of the different genital forms]. Helvetica Paediatrica Acta. 1954-07, roč. 9, čís. 3, s. 231–248. PMID: 13201003. Dostupné online [cit. 2025-06-27]. ISSN 0018-022X. PMID 13201003. 
  7. Child Physiology: Genital Development: Congenital Adrenal Hyperplasia (CAH), Prader scale. www.sickkids.ca [online]. [cit. 2025-06-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-05-09. 
  8. BEISCHER, Norman A.; COOKSON, Toni; SHEEDY, Mary. Norethisterone and Gestational Diabetes. Australian and New Zealand Journal of Obstetrics and Gynaecology. 1992, roč. 32, čís. 3, s. 233–238. Dostupné online [cit. 2025-06-27]. ISSN 1479-828X. doi:10.1111/j.1479-828X.1992.tb01954.x. (anglicky) 
  9. VAN HAELST, Mieke M.; SCAMBLER, Peter J.; GROUP, Fraser Syndrome Collaboration. Fraser syndrome: A clinical study of 59 cases and evaluation of diagnostic criteria. American Journal of Medical Genetics Part A. 2007, roč. 143A, čís. 24, s. 3194–3203. Dostupné online [cit. 2025-06-27]. ISSN 1552-4833. doi:10.1002/ajmg.a.31951. (anglicky) 
  10. Polycystic Ovarian Syndrome: Practice Essentials, Background, Etiology. emedicine.medscape.com. 2024-10-29. Dostupné online [cit. 2025-06-27]. 
  11. SPEISER, P. W.; SUSIN, M.; SASANO, H. Ovarian hyperthecosis in the setting of portal hypertension. The Journal of Clinical Endocrinology and Metabolism. 2000-02, roč. 85, čís. 2, s. 873–877. PMID: 10690904. Dostupné online [cit. 2025-06-27]. ISSN 0021-972X. doi:10.1210/jcem.85.2.6360. PMID 10690904. 
  12. HOŘEJŠÍ, Jan. Acquired Clitoral Enlargement Diagnosis and Treatment. Annals of the New York Academy of Sciences. 1997-06, roč. 816, čís. 1, s. 369–372. Dostupné online [cit. 2025-06-27]. ISSN 0077-8923. doi:10.1111/j.1749-6632.1997.tb52163.x. (anglicky) 
  13. LINCK, Danielle; HAYES, Maria F. Clitoral Cyst as a Cause of Ambiguous Genitalia. Obstetrics & Gynecology. 2002-05, roč. 99, čís. 5 Part 2, s. 963. Dostupné online [cit. 2025-06-27]. ISSN 0029-7844. (anglicky) 
  14. COPCU, Eray; AKTAS, Alper; SIVRIOGLU, Nazan. Idiopathic isolated clitoromegaly: A report of two cases. Reproductive Health. 2004-10-04, roč. 1, čís. 1. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-11-27. ISSN 1742-4755. doi:10.1186/1742-4755-1-4. (anglicky) 
  15. Anabolic Steroids - A Dangerous and Illegal Way to Seek Athletic Dominance and Better Appearance. www.deadiversion.usdoj.gov [online]. [cit. 2025-06-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2004-04-09. 
  16. JACOB, Felipe Lima; ALMEIDA, Nyara Rodrigues Conde DE; BENTES, Lívia Guerreiro DE Barros. Clitoroplasty in the correction of clitoral hypertrophy: description of a technique that spares neurovascular structures. Revista Do Colegio Brasileiro De Cirurgioes. 2024, roč. 51, s. e20243781. PMID: 39607185 PMCID: PMC11548869. Dostupné online [cit. 2025-07-11]. ISSN 1809-4546. doi:10.1590/0100-6991e-20243781-en. PMID 39607185. 
  17. Is Growing up in Silence Better Than Growing up Different? | Intersex Society of North America. isna.org [online]. [cit. 2025-06-27]. Dostupné online. 
  18. FÉNICHEL, Patrick; PARIS, Françoise; PHILIBERT, Pascal. Molecular Diagnosis of 5α-Reductase Deficiency in 4 Elite Young Female Athletes Through Hormonal Screening for Hyperandrogenism. The Journal of Clinical Endocrinology & Metabolism. 2013-06-01, roč. 98, čís. 6, s. E1055–E1059. Dostupné online [cit. 2025-06-27]. ISSN 0021-972X. doi:10.1210/jc.2012-3893. (anglicky) 
  19. JORDAN-YOUNG, Rebecca M.; SÖNKSEN, Peter H.; KARKAZIS, Katrina. Sex, health, and athletes. BMJ. 2014-04-28, roč. 348, s. g2926. PMID: 24776640. Dostupné online [cit. 2025-06-27]. ISSN 1756-1833. doi:10.1136/bmj.g2926. PMID 24776640. (anglicky) 
  20. Human Rights Documents. ap.ohchr.org [online]. [cit. 2025-06-27]. Dostupné online.