Knurów
Knurów | |
---|---|
![]() Radnice v Knurówě | |
![]() znak ![]() vlajka | |
Poloha | |
Souřadnice | 50°13′18″ s. š., 18°40′14″ v. d. |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
Stát | ![]() |
Vojvodství | Slezské |
Okres | Hlivice |
Gmina | městská gmina |
![]() ![]() Knurów | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 33,95 km² |
Počet obyvatel | 35 899 (2022) |
Hustota zalidnění | 1 057,4 obyv./km² |
Etnické složení | Poláci a další |
Náboženské složení | římští katolíci, luteráni a další |
Správa | |
Starosta | Tomasz Rzepa |
Oficiální web | knurow |
Telefonní předvolba | (+48) 32 |
PSČ | 44-190 až 44-196 |
Označení vozidel | SGL |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Knurów ( [ˈknuruf]IPA, německy Knurow, řidčeji Knauersdorf) je město v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Hlivice. Leží na historickém území Horního Slezska na okraji katovické konurbace, jižně od Hlivic. V prosinci 2022 zde žilo 35 899 obyvatel,[1] a je tak čtvrtým největším městem v Polsku, které není sídlem okresu. Zároveň se jedná o jediné neokresní město v Polsku, jehož výkonným orgánem je starosta (a nikoli primátor).[1]
Historie
Jako vesnice byl Knurów založen během středověké velké kolonizace, první písemná zmínka pochází z roku 1305. V rámci Opolského knížectví tvořil součást Koruny království českého a Habsburské monarchie. Po slezských válkách připadl Prusku a v německém státě setrval do roku 1922, kdy byl při rozdělení Horního Slezska přičleněn k Polsku. V té době státní hranice vedla severním okrajem obce, přirozené administrativní a kulturní centrum v podobě města Hlivice patřilo k Německu až do konce druhé světové války.
Rozvoj původně zemědělské obce výrazně podnítilo objevení bohatých ložisek černého uhlí na konci 19. století a následné otevření dolu Knurów v roce 1903. V prvních dvou dekádách 20. století vyrostly vedle staré venkovské zástavby dělnické kolonie navržené cášským architektem a urbanistou Karlem Henricim. Zejména tzv. Třetí kolonie v oblasti kolem dnešních ulic Dworcowa a Słonimy, do níž se promítají ideje zahradního města, představuje významnou knurovskou památku.
V roce 1951 Knurów získal status města a zároveň k němu byly připojeny dosud samostatné obce Krywałd (Kriewald) a Szczygłowice (Scziglowitz). W Szczygłowicich byl roku 1961 zprovozněn další černouhelný důl Szczygłowice. Oba jsou dosud v provozu a roku 2009 byly spojeny do jednoho podniku s názvem KWK Knurów-Szczygłowice, který patří společnosti Jastrzębska Spółka Węglowa.
Doprava
Knurów je napojen na dálnici A1, nejvýznamnější polskou spojnici ve směru sever–jih. Od roku 2018 byl obnoven osobní provoz na železniční trati Hlivice – Rybnik přes Knurów. Městskou autobusovou dopravu zajišťují linky integrovaného systému katovické aglomerace (Zarząd Transportu Metropolitalnego, ZTM).
Odkazy
Reference
- ↑ a b GUS. Rocznik Demograficzny 2023. stat.gov.pl [online]. [cit. 2025-05-30]. Dostupné online. (polsky)
Externí odkazy
- Oficiální webové stránky města
Obrázky, zvuky či videa k tématu Knurów na Wikimedia Commons