Kojetín (Petrovice)

Kojetín
Pohled na Kojetín z bývalé cesty na Mašov
Pohled na Kojetín z bývalé cesty na Mašov
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecPetrovice
OkresPříbram
KrajStředočeský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°32′36″ s. š., 14°20′45″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel104 (2021)[1]
Katastrální územíKojetín u Petrovic (2,92 km²)
PSČ262 55
Počet domů43 (2021)[2]
Kojetín
Kojetín
Další údaje
Kód části obce119857
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kojetín je malá vesnice, část obce Petrovice v okrese Příbram ve Středočeském kraji. Nachází se asi 1,5 kilometru jihovýchodně od Petrovic. Vesnicí protéká Brzina. Vesnicí prochází silnice II/105. Kojetín byl v roce 2005 vyhlášen vesnickou památkovou zónou. Kojetín leží v katastrálním území Kojetín u Petrovic o rozloze 2,92 km².

Název

Jméno vesnice je odvozeno od jména Kojata.[3]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1220, kdy Vítek (III.) z Prčice prodal zděděnou ves milevskému klášteru.[4] Kojetín patřil pod kovářovskou rychtu a později po jejím rozdělení i pod hrazanskou rychtu. Zprvu pod panství zvíkovské a posléze pod panství orlické.[3]

Dříve zde byla soustředěná kamenická výroba.

Sbor dobrovolných hasičů byl založený roku 1892.[3]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[5][6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 173 165 158 158 128 126 132 143 135 146 111 87 91 89 104
Počet domů 18 20 20 19 21 21 23 33 33 30 31 35 36 37 43

Obecní správa

Při sčítání lidu v letech 1850–1954 Kojetín byl osadou obce Hrazany v okrese Milevsko. V letech 1954–1960 byl samostatnou obcí, se kterým patřil nejprve do okresu Milevsko, ale od roku 1960 v okrese Příbram. Od 1. července 1960 je částí obce Petrovice v okrese Příbram. V letech 1954–1960 k obci patřily Mašov a Porešín.[7]

Pamětihodnosti

  • Usedlost čp. 4
  • Uprostřed vesnice se nachází kaple se zvonicí. Nad vchodem do kaple je datace 1889.
  • U bývalé cesty směrem na Mašov se nachází dřevěný Kortanův kříž z roku 1724. Břevno i ramena kříže byla několikrát opravena.[3] V současnosti zde od roku 2009 stojí dřevěná replika tohoto kříže.
  • Před vesnicí by se měly nacházet dva kříže a oba z roku 1888. Blíž ke vsi se nacházel Benešův kříž.[3] V současné době je u nepoužívané staré cesty na Mašov zřejmě jen jeden kříž.
  • Na konci vesnice, u bývalé cesty do Petrovic se nachází barokní kaple zasvěcená svaté Trojici. [3] Kaple byla dlouho neudržovaná a špatně přístupná. V současnosti (2019) probíhá její oprava.
  • Kříž v ohrádce z roku 1868 se nachází u komunikace z vesnice směrem na Petrovice. Datace je uvedena na spodní části vysokého kamenného podstavce, který je reliéfně zdobený motivem kalicha. V oválném štítku je tento nápis: CHVÁLA KRISTU
  • Poblíž obce u cesty z Petrovic do Milevska se nachází smírčí kříž. Přesná lokalita kříže není záměrně uvedena. O tomto kříži se zmiňuje tento zdroj v roce 1940 jako o nizounkém, z jednoho kusu kamene vytesaném a zpola zasypaném. Kříž byl pravděpodobně znovu obnoven. K tomuto kříži se vztahuje pověst o náhlém úmrtí panského truhláře z Petrovic, který na tomto místě zahynul.[8]

Pověsti

První pověst se vztahuje ke Kortanovu kříži. Zde na tomto místě došlo ke zranění. Z nedalekého Mašova jela svatba do Petrovic a družba vystřelil a nešťastnou náhodou zasáhl ženicha.[3]

Další pověst se vztahuje k dvěma křížům před obcí. V nedalekých Petrovicích podvodně využívala žena důvěřivé bohaté zákazníky. Měly se jí zjevovat duše zemřelých, měla s nimi rozprávět, měly ji prosit o pomoc. Aby jim vyhověla, chodívala na poutní místo, na Svatou Horu, kde nechávala sloužit mše za tyto duše. Patřičný obnos poté požadovala po pozůstalých v rodině. Aby jí bylo uvěřeno, tajně chodívala do petrovického kostela a rozsvěcela světla. Když byla podvodnice přistižena místním kaplanem Eduardem Šittlerem, bylo jí uloženo, aby jako pokání nechala postavit dva kříže u vesnice.[3]

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. a b c d e f g h KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj. Turistika, památky, historie. Milevsko: Nákladem odboru klubu českých turistů, 1940. S. 139. 
  4. Kytka, str. 141.
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  6. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  7. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 239, 325, 444. 
  8. Kytka, str. 142.

Externí odkazy