Konstantin Matezonský

Konstantin Matezonský
Rodné jménoKonstantyn Matezonskyj
Narození1794
Úmrtí28. prosinec 1858
Užhorod
Místo pohřbeníUžhorod
PseudonymBělorusín
Povolánídirigent pěveckého sboru
Tématacírkevní písně
Literární hnutíCírkevní křidlo rusínského národní obrození
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Konstantin Matezonský (rusínsky Константин Матезонскый, 1794 Ruské impérium – 28. prosinec 1858 Užhorod) byl zakladatel, dirigent a sbormistr pěveckého sboru Harmonie.[1] Jednalo se o první pěvecký sbor v Uherské Rusi, který založil společně s Vasylem Dovhovičem a podporou kapitulního vikáře mukačevské řeckokatolické eparchie Ivanem Čurhovičem.[1]

Život

Konstantin Matezonský se narodil v roce 1794 v Ruské impériu. Předpokládá se, že Konstantin byl člen děkabristského povstání z roku 1825, kvůli kterému musel později emigrovat do Rakouského císařství.[2][3] Do Užhorodu přišel v roce 1833 z Přemyšlu, kde byl zpěvákem katedrálního sboru pod pseudonymem Konstantin Bělorusín (rusínsky Бѣлорусин).[1][2] V Užhorodu přebýval nelegálně a měl nařízeno aby odešel do Přemyšlu, kde by si vyřídil žádost na pobyt v Užhorodu. Zakarpatská šlechta ho ale nepustila za hranice a tak přebýval u Vasyla Dovhoviče. Vasyl navrhl kapitulnímu vikáři mukačevské řeckokatolické eparchie Ivanovi Čurhovičovi, že by společně s Matezonským založil pevěcký sbor. V roce 1834 byl založen sbor Harmonie, kde Matezonský byl dirigentem a sbormistrem.[3]

O svém původu a totožnosti nic neprozradil. Když se jednou jeho přítel Alexander Duchnovič[2] pokusil odhalit toto tajemství tak, že svého společníka opil vínem, Matezonský se prudce ohradil proti otázce a dodal: „Vím, kam míříš – Rus je ten, kdo tajemství neprozradí!“

Zemřel 28. prosince 1858 na zánět jater. V posledních chvílích jeho života stáli u smrtelného lože jeho žáci Ivan Silvaj, Nikolaj Nagy, Andrej Medvedij a dirigent Harmonie Michal Lychvarčyk.[2] Byl pohřben na hřbitově u užhorodského hradu. Během likvidace hřbitova byl jeho náhrobek předán do sbírek muzea sídlícího v hradu.[3]

Pěvecký sbor

Pěvecký sbor vedený Matezonským nesl název Harmonie. V té době byl vícehlasý (polyfonní) zpěv novinkou nejen v Užhorodě, ale i v rámci celé Rakouské monarchie. Sbor pokračoval ve své činnosti i po smrti Matezonského a to déle než 100 let.[1][2] Repertoár sboru Harmonie tvořily liturgické skladby a duchovní koncerty Dmytra Bortňanského a Alexeje Verstkovského, ukrajinské a rusínské písně, např.: Země ruská, naše matko, Já Rusín byl, Na vojnu jdu, ale i ruské lidové písně a romance: Černý šátek a Vycházím sám na cestu.[2]

Od roku 1936 vystupoval sbor Harmonie také v éteru košického rozhlasu, a to s bohoslužbami, koledami, duchovními i lidovými písněmi. Posledním dirigentem sboru byl Nikifor Petraševyč, vysvěcený 23. března 1941 v Užhorodě, který v roce 1943 absolvoval konzervatoř v Budapešti.

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Константин Матезонскый na rusínské Wikipedii a Костянтин Матезонський na ukrajinské Wikipedii.

  1. ↑ a b c d POP, Ivan; ALMAŠIJ, Mychajlo. Enciklopedija Podkarpatskoj Rusi. 1.izd. vyd. Užgorod: Izdat. V. Padjaka 429 s. ISBN 978-966-7838-23-2. 
  2. ↑ a b c d e f Encyclopedia of Rusyn history and culture. Příprava vydání Paul R. Magocsi, I. I. Pop. Toronto: University of Toronto Press 520 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8020-3566-0. OCLC ocm49047693 OCLC: ocm49047693. 
  3. ↑ a b c Закарпатська Обласна Універсальна Наукова Бібліотека ім. Ф. Потушняка::Видатні закарпатці. www.biblioteka.uz.ua [online]. [cit. 2025-06-02]. Dostupné online. 

Literatura

  • Krajeznavčyj slovnyk rusyniv-ukrïnciv: prjašivščyna. Příprava vydání Fedir M. Kovač, Fedir M. Kovač, Sojuz Rusyniv-Ukraïnciv Slovac'koï Respubliky. 1. vyd. vyd. Prjašiv: Sojuz Rusyniv-Ukraïnciv Slovacʹkoï Respubliky 496 s. (Rusyny-Ukraïnci prjašivščyny). ISBN 978-80-85137-15-6. 
  • Encyclopedia of Rusyn history and culture. Příprava vydání Paul R. Magocsi, I. I. Pop. Toronto ; Buffalo: University of Toronto Press 520 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8020-3566-0. OCLC ocm49047693 OCLC: ocm49047693. 
  • POP, Ivan Ivanovič; ALMAŠIJ, Mychajlo. Encyklopedie Podkarpatské Rusi. 1. vyd. Užhorod: Vydavatelství Valerije Paďaka, 2001. 429 s. ISBN 978-966-7838-23-2. 

Související články

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.