Konstantin von Pott

Konstantin von Pott
Ředitel Hydrografického úřadu v Pule
Ve funkci: 1898 – 1905
Předchůdce	Alexander von Kalmár
Nástupce	Hans Richard Dreger
Vojenská služba
Služba	Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Hodnost	viceadmirál (1905), kontradmirál (1901), kapitán řadové lodi (1896), fregatní kapitán (1893), korvetní kapitán (1890)
Ocenění	Řád železné koruny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Konstantin von Pott (německy Constantin Friedrich Peter Edler von Pott) (23. září 1842 Oldenburg – 1. listopadu 1908 Štýrský Hradec) byl rakousko-uherský admirál. U c. k. námořnictva sloužil od roku 1862, zúčastnil se několika válek, působil také jako pedagog a absoloval dvě cesty kolem světa. Kariéru završil jako ředitel Hydrografického úřadu v Pule a v roce 1905 byl penzionován v hodnosti viceadmirála. Jeho bratr-dvojče Paul von Pott (1842–1903) byl také vysokým důstojníkem rakousko-uherského námořnictva.^{[pozn. 1]}

Byl synem Augusta Potta (1806–1883), houslového virtuosa a dvorního kapelníka v Oldenburgu, matka Aloisie, rozená Winklerová von Forazest (1815–1882), proslula jako klavíristka a hudební skladatelka. Konstantin spolu se svým dvojčetem Paulem studoval na městské škole v Hannoveru, poté pokračovali na hannoverské Polytechnice (1858–1862). Po krátké službě v oldenburské armádě vstoupili v roce 1862 do služeb rakouského námřnictva. Konstantin v roce 1862 absolvoval cestu do Řecka a v roce 1864 na fregatě SMS Novara doprovázel císaře Maxmiliána I. do Mexika. Během války s Itálií v roce 1866 se zúčastnil bitvy u Visu. Spolu s bratrem byl v letech 1867–1869 zaměstnán u Vojenského zeměpisného ústavu ve Vídni a věnoval se geodetickému zpracování jižní Moravy a Dolního Rakouska. V roce 1869 získal hodnost praporčíka^[1] a téhož roku doprovázel arcivévodu Rainera na cestě do Rudého moře při příležitosti slavnostního otevření Suezského průplavu. Krátce byl poté přidělen k říční dopravě v Budapešti a v roce 1874 přeložen k oblastnímu námořnímu velitelství v Terstu. V letech 1876–1878 působil u Hydrografického úřadu v Pule.^[2]

V roce 1878 byl povýšen na poručíka II. třídy^[3] a byl navigačním důstojníkem na fregatě SMS Habsburg. V letech 1881–1882 na korvetě SMS Erzherzog Friedrich absolvoval cestu do Afriky a Ameriky, v roce 1881 byl povýšen na poručíka I. třídy. V letech 1884–1887 znovu působil u říční lodní dopravy v Budapešti^[4] a od roku 1887 byl pedagogem na C. k. námořní akademii v Rijece. V roce 1890 byl povýšen na korvetního kapitána^[5] a na lodi SMS Radetzky byl šéfem štábu výcvikové eskadry. V roce 1893 získal hodnost fregatního kapitána^[6] a v letech 1894–1895 na lodi SMS Aurora vykonal další cestu do Ameriky.^[7]

Ke dni 1. května 1896 byl povýšen na kapitána řadové lodi^[8] a jako velitel bitevní lodi SMS Wien^[9] se v letech 1897–1898 zúčastnil mezinárodní blokády Kréty (Řecko-turecká válka (1897)|řecko-turecká válka).^[10] V roce 1898 byl přidělen k námořnímu sborovému velitelství v Pule a nakonec v letech 1898–1905 zastával funkci ředitele Hydrografického úřadu v Pule.^[11][12] K datu 1. května 1901 byl povýšen na kontradmirála^[13] a při odchodu do výslužby získal hodnost viceadmirála (1. října 1905).^[14]

Na penzi žil ve Štýrském Hradci, kde také zemřel a je pohřben v evangelické části hřbitova St Peter.

V roce 1894 byl spolu s bratrem Paulem povýšen do šlechtického stavu s titulem Edler von. Během služby u námořnictva se stal nositelem několika vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.^[15]

• Válečná medaile (1873)
• Služební odznak pro důstojníky III. třídy (1886)
• Jubilejní pamětní medaile (1898)
• Řád železné koruny III. třídy (1898)
• Služební odznak pro důstojníky II. třídy (1902)

• Řád pruské koruny II. třídy (1894, Německo)
• Řád Medžidie II. třídy (1900, Osmanská říše)

• SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die Österreichischen Admirale, díl II. 1896–1914; Biblio Verlag Osnabrück, 2000; s. 98–103 (heslo Konstantin von Pott) ISBN 3-7648-2519-7