Kopřiva

Kopřiva
Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	růžotvaré (Rosales)
Čeleď	kopřivovité (Urticaceae)
Rod	kopřiva (Urtica) L., 1753
Druhy v ČR
kopřiva dvoudomá (U. dioica) kopřiva žahavka (U. urens) kopřiva lužní (U. kioviensis) další (viz text)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kopřiva (Urtica) je rod rostlin z čeledi kopřivovitých (Urticaceae). Mají žahavé chlupy, palisty a vstřícné listy s pilovitými, vzácně celokrajnými, okraji. Při dotyku se trichomy zabodnou do kůže a při následném pohybu způsobí její malé a nepatrné protrhnutí, což vede k bolesti a svědění.^[1] Nejznámějším druhem tohoto rodu je kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), původem z Evropy, Asie a Severní Ameriky. Používá se pro špenát a čaj.^[2]

Rod obsahuje mnoho druhů.^[3] Velké množství druhových jmen počítaných k němu ve starší literatuře se však nyní považuje za synonyma kopřivy dvoudomé. Některá z těchto jmen přežívají jako jména poddruhů.

V České republice se vyskytují tři druhy rodu kopřiva: kopřiva dvoudomá (hojná po celé ČR s výjimkou nejvyšších poloh Krkonoš, Jeseníků a Králického Sněžníku), kopřiva žahavka (běžná v teplejších krajích, jinde vzácná) a kopřiva lužní (vzácně na jižní Moravě, byla považována za vyhynulou). Z nepůvodních druhů se u nás mohou vyskytnout zplanělé středomořské kopřivy kopřiva Dodartova a kopřiva kulkonosná.

• Urtica atrovirens

• Urtica angustifolia – Čína, Japonsko, Korea
• Urtica cannabina – kopřiva konopovitá – západní Asie od Sibiře po Írán
• Urtica dioica L. – kopřiva dvoudomá – Evropa, Asie, Severní Amerika
• Urtica dodartii L. – kopřiva Dodartova
• Urtica ferox – Nový Zéland
• Urtica hyperborea – Himálaj od Pákistánu po Bhútán, Mongolsko a Tibet, vysoké nadmořské výšky.
• Urtica incisa – Austrálie
• Urtica kioviensis Rogow. – kopřiva lužní
• Urtica laetivirens – Japonsko, Mandžusko
• Urtica parviflora – Himálaj (nižší nadmořské výšky)
• Urtica pilulifera L. – kopřiva kulkonosná – Evropa
• Urtica platyphylla – Čína, Japonsko
• Urtica thunbergiana – Japonsko
• Urtica urens L. – kopřiva žahavka – Evropa, Severní Amerika
• Urtica membranacea – kopřiva vrtkavá – Evropa
• Urtica morifolia – kopřiva morušolistá – Kanárské ostrovy

Kopřiva se používá při nemocech kloubů, při krvácení z dásní, chudokrevnosti (anémie). Dá se také používat v kuchyni jako špenát. Kopřiva neobsahuje kyselinu šťavelovou, pro kterou je špenát při některých onemocněních a poruchách nevhodný. Nejvhodnější pro využití v kuchyni jsou mladé rostliny sbírané brzy na jaře. Dále se kopřiva dvoudomá může používat při onemocnění bronchitidou, cukrovkou, akné, nežitech a vyrážce. Kopřiva dvoudomá též podporuje tvorbu mateřského mléka.

Využívány jsou hlavně listy, nicméně uplatnění nachází i nať či oddenek, ve kterých jsou obsaženy flavonoidy, fenolkarbonové kyseliny, a velké množství minerálních látek. Ideální období jejich sběru představuje jaro do konce května.^[4]

Rod kopřiva nachází v průmyslu několikeré využití. Jako např. několikaletá kultura ke zpracování v krmivářství, v produkci biomasy, v textilním průmyslu, v potravinářství, v kuchyni, ve farmacii a kosmetice. Informace pro laickou i odbornou veřejnost propojuje a zveřejňuje na svých kanálech v několika jazycích neformální hub, který byl založen v České republice ^[5][6].

• 
  Kopřiva žahavka
• 
  Kopřiva dvoudomá
• 
  Kopřiva kulkonosná
• 
  Kopřiva konopovitá
• 
  Kopřiva lužní

• Obrázky, zvuky či videa k tématu kopřiva na Wikimedia Commons
• Téma Kopřiva ve Wikicitátech
• Slovníkové heslo kopřiva ve Wikislovníku