Korfantów
Korfantów | |
---|---|
![]() Náměstí v Korfantowě | |
![]() znak ![]() vlajka | |
Poloha | |
Souřadnice | 50°29′13″ s. š., 17°35′38″ v. d. |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
Stát | ![]() |
Vojvodství | Opolské |
Okres | Nisa |
Gmina | Korfantów |
![]() ![]() Korfantów | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 10,23 km² |
Počet obyvatel | 1 689 (2024) |
Hustota zalidnění | 165,1 obyv./km² |
Etnické složení | Poláci, Slezané, Němci |
Náboženské složení | římští katolíci a další |
Správa | |
Status | město |
Starosta | Janusz Wójcik |
Vznik | 13./14. století |
Oficiální web | korfantow |
Telefonní předvolba | (+48) 77 |
PSČ | 48-317 |
Označení vozidel | ONY |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
.jpg)
Korfantów (polsky dříve Fyrląd, Frydląd nebo Fryląd, německy Friedland in Oberschlesien) je město v jižním Polsku v Opolském vojvodství v okrese Nisa, sídlo městsko-vesenické gminy Korfantów. Leží na historickém území Horního Slezska na řece Ścinawa Niemodlińska 18 km východně od Nisy. V roce 2024 zde žilo 1 689 obyvatel.[1]
Historie
Původní německý název města je Friedland, což odpovídá českému Frýdlant a do polštiny se před druhou světovou válkou převádělo nejčastěji v podobě Fyrląd, Frydląd nebo Fryląd. První písemná zmínka pochází z roku 1323. Bylo součástí Opolského knížectví a s ním Zemí Koruny české do roku 1742, kdy po první slezské válce připadlo spolu s většinou Slezska Prusku.
Na friedlandském panství se od poloviny 15. století vystřídala řada šlechtických rodů, z nichž patří mezi nejvýznamnější Schaffgotschové (1535–1594), kteří do kraje zavedli luteránství, rod von Nowagk, jenž zahájil v roce 1629 rekatolizaci, a Burghaussové vládnoucí v letech 1670 až 1885.
Po připojení k Prusku ztratil Friedland, čítající pouhých několik stovek obyvatel, status města a získal jej zpět až v roce 1867 spojením trhového městečka (Markt Friedland) a sousední vsi (Dorf Friedland). V té době spadal pod okres Falkenberg ve vládním obvodu Opolí. V roce 1900 dosáhl počet obyvatel historického maxima: 2 078.[2]
Po druhé světové válce byl Friedland připojen k socialistickému Polsku a v roce 1946 došlo k jeho přejmenování na Korfantów – na počest Wojciecha Korfantyho, lídra hnutí za připojení Horního Slezska k Polsku po první světové válce. Obci, jejíž počet obyvatel klesl v důsledku vysídlení Němců (byť ještě v roce 2002 se 6,89 % obyvatel gminy hlásilo k německé národnosti)[3] pod tisíc, byl opět odňat městský status. Potřetí v dějinách se Friedland/Korfantów stal městem v roce 1993.
Během povodní v roce 2024 bylo město částečně zatopeno.[4]
Památky
- Zámek – uvádí se v roce 1616, mnohokrát přestavovaný, nyní sídlo Opolského rehabilitačního centra (Opolskie Centrum Rehabilitacji)
- Farní kostel Nejsvětější Trojice, v nynější podobě převážně barokní, s pozdně románským portálem a hrobkou Heinricha Wenzela von Nowagk z roku 1692
- Novogotická hasičská zbrojnice z roku 1910
- Měšťanské domy z 19. století obklopující náměstí (Rynek)
Partnerská města
17. srpna 1996 uzavřel Korfantów partnerské smlouvy s devíti městy ve střední Evropě, jejichž německý název zní také Friedland:
Debrzno, Polsko (Preussisch Friedland)
Frýdlant nad Ostravicí, Česko (Friedland an der Ostrawitza)
Frýdlant, Česko (Friedland in Böhmen)
Friedlant (Dolní Lužice), Německo
Friedlant (Dolní Sasko), Německo
Friedlant (Meklenbursko-Přední Pomořansko), Německo
Mieroszów, Polsko (Preussisch Friedland)
Mirosławiec, Polsko (Preussisch Friedland)
Pravdinsk, Rusko (Friedland in Ostpreussen)
Dále jsou partnerskými městy Korfantówa od roku 2009 ukrajinský Bolechiv a od roku 2013 francouzské Boulleret.
Osobnosti
- Judy Winterová (* 1944) – německá herečka, narozená v Korfantówě
Odkazy
Reference
- ↑ GUS. Powierzchnia i ludność w przekroju terytorialnym w 2024 roku. stat.gov.pl [online]. [cit. 2025-06-17]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ Meyers Grosses Konversations-Lexikon. 6. Auflage, Band 6, Leipzig/Wien 1906
- ↑ ŁUKANISZYN, Katarzyna. Rola organizacji mniejszości niemieckiej w rozwoju społeczno-gospodarczym i integracji społeczeństwa województwa opolskiego. Studia Politicae Universitatis Silesiensis. 2012, čís. 9, s. 215. Dostupné online.
- ↑ OPOLE, Radio. Dwie fale powodziowe w Korfantowie. Straty są poważne. Dwie fale powodziowe w Korfantowie. Straty są poważne [online]. 2024-09-15 [cit. 2025-06-17]. Dostupné online. (polsky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Korfantów na Wikimedia Commons
- Oficiální webové stránky