Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Staré Sedlo)
| Kostel Nanebevzetí Panny Marie | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Plzeňský |
| Okres | Tachov |
| Obec | Staré Sedlo |
| Souřadnice | 49°39′52,8″ s. š., 12°51′50,4″ v. d. |
  | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | plzeňská |
| Vikariát | tachovský |
| Farnost | Stříbro |
| Status | filiální kostel |
| Zasvěcení | Nanebevzetí Panny Marie |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | zdivo |
| Další informace | |
| Adresa | Staré Sedlo, Česko |
| Kód památky | 22160/4-1906 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel Nanebevzetí Panny Marie je dominantou, umístěnou ve středu obce Staré Sedlo. Do objektu je přístup možný vchodem, který je umístěn blízko od položené silnice. Kostel s přilehlým hřbitovem je vystavěn ve Starém Sedle. Ves připadla pod správu kladrubského kláštera v roce 1250. Východně od kostela se ve 14. století údajně nacházela rezidence, která byla sídlem stříbrských magdalenitek. V 15. století sídlo i s kostelem patřilo do majetku jedné z větví mocného pohraničního rodu Švamberků.[1]
Stavební fáze
Kolem roku 1300 nechal klášter Kladruby postavit kostel Nanebevzetí Panny Marie ve vesnici Staré Sedlo. Šlo o jednolodní kostel s presbytářem, k němuž byla brzy připojena sakristie, která nejprve sloužila jako boční kaple. K této části kostela byla později dostavěna i jižní věž. Dále vznikla gotická přístavba na severu, kde byla postavena kaple sv. Kateřiny se švamberskou pohřební hrobkou. Kostel následně prošel barokními přestavbami, které se mimo jiné týkaly prodloužení presbytáře a pravděpodobně i prodloužení kostelní lodi.[2]
Stavební podoba
Jedná se o jednolodní kostel s presbytářem zaklenutým křížovou žebrovou klenbou a polygonálním závěrem, kde byla použita paprsčitá žebrová klenba. Nacházela se zde gotická okna, která jsou dnes zazděná. Na samotný presbytář navazuje barokně přestavěná loď kostela s konvexně zvlněnými emporami a kruchtou, ze které dále ústí čtvercová vstupní předsíň. Po severní straně presbyteria se rozkládá kaple sv. Kateřiny, která je také zaklenuta křížovou žebrovou klenbou, ale tato žebra jsou o poznání subtilnější než v presbytáři. Na jižní stranu presbyteria navazuje sakristie a hranolovitá věž. Podélný prostor sakristie byl rozvržením zaklenut podobně jako v presbytáři, ale navíc byl mezi tato pole vložen klenební pás, který kromě nosné funkce navazuje a vyvádí obvodovou zeď. Tato zeď následně obíhá kolem kostelního hřbitova. I zde v sakristijním závěru se nacházejí původní gotická okna, která jsou zazděná.[3][4]
Odkazy
Reference
- ↑ Jiří Fajt (editor), Gotika v západních Čechách (1230-1530): k 700. výročí založení města Plzně, svazek 1, Praha 1995, s. 350–351 (autor hesla Dobroslav Líbal).
- ↑ Dobroslav Líbal, Katalog gotické architektury v České republice do husitských válek, Praha 2001
- ↑ Emanuel Poche (ed.), Umělecké památky Čech 3, Praha 1980, s. 415–416
- ↑ Jan Kaigl, Z výzkumu staveb a architektury středověkých vesnických kostelů v horšovském arcijáhenství, in: Památky západních Čech V., Plzeň 2015
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Nanebevzetí Panny Marie na Wikimedia Commons
