Kostel svaté Kateřiny (Nové Město pod Smrkem)

Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské v Novém Městě pod Smrkem
Východní pohled (2012)
Východní pohled (2012)
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajLiberecký
OkresLiberec
ObecNové Město pod Smrkem
Souřadnice50°55′37,4″ s. š., 15°13′54,07″ v. d.
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátliberecký
FarnostNové Město pod Smrkem
Statusfarní kostel
Užíváníbližší informace:
o bohoslužbách
Současný majitelfarnost Nové Město pod Smrkem
ZasvěceníKateřina Alexandrijská
Architektonický popis
Výstavba1607
1821–1829
Specifikace
Délka43 m
Šířka18 m
Umístění oltářevýchod
Stavební materiálzdivo
Další informace
UliceRevoluční
Kód památky28965/5-4400 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské je sakrální stavba postavená v Novém Městě pod Smrkem ve Frýdlantském výběžku na severu Libereckého kraje České republiky. Objekt je kulturní památkou České republiky.[1]

Historie

Původní evangelický (protestantský) kostel v renesančním slohu byl založen majitelkou zdejšího panství Kateřinou z Redernu roku 1607. Po bitvě na Bílé hoře (1620) ovšem museli Redernové své zdejší majetky opustit a vlastníkem místního panství se stává Albrecht z Valdštejna a po něm Gallasové. Ti vyznávali katolickou víru a proto byl roku 1652 kostel římskokatolicky konsekrován.[2]

Na konci 17. století (1693) získala stavba hranolovou věž navrženou architektem italského původu Markem Antonínem Canevallem.[3][p 1] Protože ale objekt zchátral, byl roku 1821 z větší části stržen a do roku 1829 přestavěn.[2] V závěru téhož století (1890–1891) získal kostel vyšší věž a stavba prošla dalšími úpravami.[3]

Popis

Kostel je jednolodní stavbou s obdélníkovým půdorysem zakončeným polokruhovým presbytářem, která má navíc po stranách čtvercové sakristie. V patře objektu se nachází oratoř. Na západní straně kostela stojí hranolová věž. Strop presbytáře je tvořen konchou s lunetami, naopak loď kostela má strop plochý a kruchta, mající tři ramena, je podepírána pilíři a je podklenuta křížovou klenbou.[3]

V interiéru se nacházejí předměty především z 19. století. Na hlavním oltáři, pocházejícím ze třicátých let 19. století, je umístěn ústřední obraz z roku 1822 zachycující svatou Kateřinu. Jeho autorem je malíř Josef Führich. Kazatelna vpředu je vytvořena v období pozdního rokoka (1778) a křtitelnice pochází z roku 1821.[3]

Varhany

Interiér kostela

Pro kostel zbudoval roku 1724 varhanář Johan Christian Maywald malý přenosný pozitiv. Ještě před tím, v roce 1718 opravoval zdejší staré kostelní varhany Johann Jakub Josef Richter a roku 1750 J. H. Neumann. Ke konci 18. století (v roce 1798) postavili pro kostel nové dvoumanuálové varhany bratři Ambrož a Franz Tauchmanové, přičemž řezbářskou výzdobu nástroje svěřili Franzi Suskemu z Mimoně. Celková cena za nástroj se vyšplhala do výše 508 zlatých a 45 krejcarů.[6]

Roku 1825 byl nástroj pod vedením Johana Michaela Nasse ze Zákup přemístěny do nového novoměstského kostela. Zároveň o jednu oktávu snížil oba rejstříky Principal. Vlivem toho musel redukovat počet rejstříků z původních čtrnácti na dvanáct. Navíc naopak varhany obohatil o pedálovou spojku, jež se údajně stalo prvním zařízením svého druhu na území Čech.[6] V roce 1887 postavil pro kostel Emanuel Štěpán Petr nový mechanický nástroj vybavený kuželkovou vzdušnicí.[6]

Dispozice varhan:[6]

I. manuál:
1. Bourdon (16')
2. Principal (8')
3. Gedackt (8')
4. Flute harmonique (8')
5. Gamba (8')
6. Octav (4')
7. Flöte (4')
8. Mixtur (2 2/3')
9. Manual Koppel
II. manuál:
10. Geigenprincipal (8')
11. Lieblichgedackt (8')
12. Violino (8')
13. Salicional (8')
14. Vox coelestic (8')
15. Fugara (4')
Pedál:
16. Subbaß (16')
17. Violonbaß (16')
18. Octavbaß (8')
19. Pedal Koppel

Okolí

U kostela stojí dům číslo popisné 2, jenž je katolickou farou. Vybudován byl na přelomu 18. a 19. století. Stavba je patrová a má obdélníkový půdorys. Její okna jsou obdélníkového tvaru a nad vchodem se nachází stříšková římsa.[3]

Před kostelem stojí socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1770 a dále tepaný kříž na klasicistním podstavci pocházející z roku 1816.[3] Oba prvky jsou památkově chráněné.[7][8] Východně od kostela je umístěn obelisk, upomínající na Gottfrieda Menzela.[2] Severovýchodně od kostela navíc roste památný buk lesní (Fagus sylvatica) pojmenovaný „Buk u kostela svaté Kateřiny“.[9]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Canevalle v té době upravoval i ambit kostela Navštívení Panny Marie v blízkých Hejnicích[4] a navrhl i tamní klášter.[5]

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-09-08]. Identifikátor záznamu 140307 : Kostel svaté Kateřiny. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ a b c DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. Velká turistická encyklopedie – Liberecký kraj. 1. vyd. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2008. 316 s. ISBN 978-80-242-2326-1. Heslo Nové Město pod Smrkem, s. 195. 
  3. ↑ a b c d e f POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Díl 2 (K–O). Praha: Academia, 1978. 578 s. Heslo Nové Město pod Smrkem, s. 497. 
  4. ↑ DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. Velká turistická encyklopedie – Liberecký kraj. 1. vyd. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2008. 316 s. ISBN 978-80-242-2326-1. Kapitola Hejnice, s. 73. 
  5. ↑ DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 999 turistických zajímavostí České republiky. Praha: Kartografie, Knižní klub, Euromedia Group, Soukup & David, 1999. 392 s. ISBN 80-7011-656-0. Kapitola Hejnice, s. 70. 
  6. ↑ a b c d TOMŠÍ, Lubomír; TOMÍČEK, Jan. Varhany Liberecka. Chrastava: Společnost přátel historie města Chrastavy, 1995. 37 s. Kapitola Nové Město pod Smrkem – kostel svaté Kateřiny, s. 27. 
  7. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-09-08]. Identifikátor záznamu 157988 : Socha svatého Jana Nepomuckého. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 
  8. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-09-08]. Identifikátor záznamu 143798 : Krucifix. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [3]. 
  9. ↑ Buk u kostela svaté Kateřiny [online]. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [cit. 2015-09-08]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.