Kostel svaté Máří Magdaleny (Malý Bor)
| Kostel svaté Máří Magdaleny | |
|---|---|
.JPG) Pohled na kostel ze hřbitova | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Plzeňský |
| Okres | Klatovy |
| Obec | Malý Bor |
| Souřadnice | 49°19′49,84″ s. š., 13°39′8,11″ v. d. |
  | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | českobudějovická |
| Vikariát | Sušice-Nepomuk |
| Farnost | Malý Bor |
| Status | farní kostel |
| Užívání | pravidelné |
| Zasvěcení | Marie Magdalena |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | románská architektura |
| Výstavba | 13. století |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | zdivo |
| Další informace | |
| Adresa | Malý Bor, Česko |
| Kód památky | 35709/4-3121 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svaté Máří Magdaleny se považuje za nejstarší stavbu nacházející se v dnešní vsi Malý Bor. Osada Malý Bor se objevuje v listině krále Václava I. z roku 1243, kdy je nazýván jen Bor. Jako stavebníci kostela jsou uváděni páni z Boru – Bohuslav a Dluhomil z Boru. Kostel je umístěn na výrazné vyvýšenině nad obcí, s přilehlou plochou bývalého hřbitova na jedné straně a navazující současný hřbitov na straně druhé.[1]
Stavební fáze
.JPG)
Původní části, tj. loď a věž kostela sv. Máří Magdaleny jsou datovány do období 1. poloviny 13. století (1230–1240; uváděno i 1200–1220). Písemně je poprvé kostel doložený rokem 1352, v tomto období nazván jako farní. Románské období zde dokládají dnes již zazděná okna v podkroví kaplí, zachovalé románské zdivo věže a sdružená románská okna po každé straně vrcholku věže. Dalším románským prvkem je místnost v 1. patře, původně sloužící jako tribuna, která v přízemí přechází do tribuny pavlačové.[2][3]
Stavební podoba
.JPG)
Kostel je konstituován jako jednolodní stavba s podlouhlou lodí, hranolovou věží, dvěma gotickými kaplemi umístěné na boku a presbytářem ze 16. století. Loď je klenuta dvěma poli křížové klenby bez žeber s mezi klenebním pasem a širokými oblouky oddělující vstup do věže a tribuny. Do půdního prostoru se vstupuje severní stranou přes půlkruhově zaklenutý průchod. Tribuna v těchto prostorech většinou sloužila jako čestné místo, kde při mši seděl vlastník panství.
Kaple, jež jsou na severní a jižní straně lodi, byly přistavěny v gotice. Barokními dostavbami jsou předsíň u západní stěny a kruchta s presbytářem. Kostel je oddělen zdí od nového areálu hřbitova s budovou márnice.
Původní lomové, granitové (žulové) zdivo kostela je překryté několika vrstvami omítek. Kostel, pro svou atypickou stavební dispozici hranolové věže, která stojí v koutu lodi (další takové příklady: Újezdec u Blatné, Čestice), je řazen do staveb strakonické huti.[4][5]
Odkazy
Reference
- ↑ Václav Choutka, Evidenční list Národního památkového ústavu, 1969. Dostupné: https://iispp.npu.cz/mis_public/searchDocument.htm [ve zdroji nenalezeno]
- ↑ Klára Benešová, Architektura románská, Praha 2001
- ↑ Vladimír Červenka – David Tuma, Sepulkrální památky v areálu kostela v Malém Boru na Horažďovicku, Památky západních Čech VI/VII – 2016/2017, Plzeň 2017
- ↑ Tomáš Koutek, Románské kostely Čech, Praha 2014
- ↑ Václav Mencl, Panské tribuny v naší románské architektuře, Umění XIII, 1965, č. 1
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svaté Maří Magdalény na Wikimedia Commons
