Kostel svaté Máří Magdaleny (Krasíkov)
| Kostel svaté Máří Magdaleny v Krasíkově | |
|---|---|
 Kostel svaté Máří Magdaleny | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Plzeňský |
| Okres | Tachov |
| Obec | Kokašice |
| Lokalita | Krasíkov |
| Souřadnice | 49°52′37,74″ s. š., 12°55′55,77″ v. d. |
  Kostel svaté Máří Magdaleny | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | plzeňská |
| Farnost | Konstantinovy Lázně |
| Zasvěcení | Marie Magdalena |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | barokní |
| Výstavba | 1650 |
| Další informace | |
| Kód památky | 45531/4-1781 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Švamberk) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svaté Máří Magdaleny na hradním vrchu nad Krasíkovem u Kokašic je římskokatolický kostel ve farnosti Konstantinovy Lázně[1] v okrese Tachov. Spolu se zříceninou hradu Švamberk je chráněn jako kulturní památka.[2]
Historie
Zakladatelem kostela byl v roce 1650[3] Jan Bedřich ze Švamberka,[4] který jej po požáru hradu nechal postavit na základech gotické hradní kaple.[3] O dva roky později nechal pro kostel ulít nové zvony.[4] V letech 1707–1710 dali kostel rozšířit manželé Jan Josef z Vrtby a Zuzana Antonie z Heisenštejna. Součástí kostela byla rodová hrobka pánů ze Švamberka, kterou roku 1787 otevřel čelivský farář Jan Böhm a s pomocí úředníka z krasíkovského dvora z ní odnesl pozlacený kříž, šperky, cínové desky se jmény pohřbených a kovová pouzdra některých rakví. Získaný materiál prodal a z části nechal vyrobit zařízení pro čelivskou faru. Za svůj čin byl potrestán ročním vězením.[5]
Na konci devatenáctého století patřil hrad rodu Löwensteinů, kteří kostel v letech 1880 a 1891 opravili a upravili[6] v novorenesančním slohu.[3] V roce 1903 byla zkoumána hrobka, ve které bylo nalezeno třináct velkých a osm malých rakví, z nichž jedna patřila Marii Františce ze Švamberka († 7. října 1634), dceři Jana Bedřicha ze Švamberka.[6]
Ještě v roce 1956 byla opravena střecha kostela, ale brzy ji zničila větrná smršť. V následujících letech bylo zařízení kostela rozkradeno a poničeno. K jedné události došlo 4. prosince 1960, kdy zde šest mladíků způsobilo škodu ve výši 160 tisíc korun, za což byli potrestáni pokutou ve výši 25 000 korun. I přestože byl kostel zabezpečen, byla o tři roky později zdemolována hrobka a v dalších letech se ztratily varhany. Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let dvacátého století se zřítil kazetový strop. Menší rekonstrukční práce začaly až po roce 1987.[7]
Stavební podoba
Kostel je obdélná stavba s polygonálně ukončeným presbytářem,[3] jehož základem se stala pozdně gotická dělostřelecká bašta.[4] U jižní strany kostela stojí hranolová věž. Pod jedním z oken je zazděna špaleta renesančního okna se znaky pánů ze Švamberka.[3] Do západního průčelí je zasazen alianční znak Jana Josef z Vrtby a jeho manželky Zuzany Antonie z Heisenštejnu.[5]
Odkazy
Reference
- ↑ Římskokatolická farnost Konstantinovy Lázně [online]. Diecéze plzeňská [cit. 2020-03-22]. Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2020-03-22]. Identifikátor záznamu 157979 : Zřícenina hradu Krasíkov (Švamberk). Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d e Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek II. K/O. Praha: Academia, 1978. 580 s. Heslo Krasíkov, s. 138.
- ↑ a b c NOVOBILSKÝ, Milan; ROŽMBERSKÝ, Petr. Hrad Krasíkov neboli Švamberk. Plzeň: Nadace České hrady, 1997. 44 s. (Zapomenuté hrady, tvrze a místa; sv. 13). Dále jen Novobilský, Rožmberský (1997).
- ↑ a b Novobilský, Rožmberský (1997), s. 31.
- ↑ a b Novobilský, Rožmberský (1997), s. 32.
- ↑ Novobilský, Rožmberský (1997), s. 34.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel sv. Maří Magdaleny na Wikimedia Commons
