Kostel svatého Šebestiána (Třemešná)

Kostel svatého Šebestiána
v Třemešné
Kostel v roce 2014
Kostel v roce 2014
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajMoravskoslezský
OkresBruntál
ObecTřemešná
Souřadnice50°12′12,02″ s. š., 17°34′27,9″ v. d.
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciemoravská
Diecézeostravsko-opavská
DěkanátKrnov
FarnostTřemešná
Statusfarní kostel
Zasvěcenísvatý Šebestián
Architektonický popis
Stavební slohbaroko
Výstavba1730–1733
Specifikace
Délka30,3 m
Šířka12,36 m
Výška12 m
Další informace
AdresaTřemešná, ČeskoČesko Česko
Kód památky101005 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Šebestiána v obci Třemešná (okres Bruntál) je farní kostel, který byl postaven v letech 1730–1733 a je kulturní památka České republiky.[1]

Historie

První písemná zmínka o kostelu v Třeměšné, který měl údajně založit Helembert de Turri někdy mezi lety 1245 - 1256, pochází z roku 1256.

Snad v roce 1431 v důsledku husitského tažení na Opavsko a do Slezska byla celá Třemešná (a to včetně kostela a fary) zpustošena. - Obnovený dřevěný kostel zasvěcený sv. Floriánovi a sv. Šebestiánovi s nově v roce 1580 přistavěnou zděnou hranolovu věží představenou před osu západní zdi je zmiňován v 60. letech 15. století.[2]

V blíže neupřesněné době po roce 1580 a před rokem 1631 kostel v Třemešné ztratil statut farního kostela a stal se filiálkou fary v sousední Liptáni a pak k Vysoké. - Opětovnou samostatnost získala v roce 1784.

Středověký nekonsekrovaný a prostorově poměrně malý kostel v jehož okolí se nacházel hřbitov obehnaný kamennou hřbitovní zdí v polovině 17. století trpěl zanedbanou údržbou a statickými poruchami. - Nevíme přesně, jak rozsáhlé opravy tohoto kostela po roce 1681 realizoval P. Johann Ignatz Spiller - farář v Liptani a Vysoké, však kostel i nadále zůstával v očích svých uživatelů stavbou ze starých časů vyžadující časté opravy.[3]

K radikálnímu řešení se odhodlal P. Franz Joseph Schwäbischer - farář v Liptáni a Vysoké až roku 1725, kdy požádal o biskupskou konzistoř o souhlas s novostavbou kostela na níž zesnulý osadník Johann Merfort, odkázal 1.000 zlatých.[4] - Stav stávajícího kostela přitom vylíčil v chmurných barvách: "temný svatostánek hrozící zřícením, prkenný strop v lodi propadlý a i po opravách při bohoslužbách děravou střechou prší na kněze sloužícího u oltáře, a kdyby přišla vichřice, stavba jistě nevydrží."

Na místě původního dřevěného kostela byla zahájena v roce 1730 stavba nového zděného kostela (vytvořením projektu a následně provědením stavby byl pověřen Felix Anton Hammerschmied), který do západního průčelí integroval starší renesanční věž, a uzavřela ji dne 25. ledna 1733 benedikce vykonaná P. Josephem Pfaffenzellerem - děkanem v Osoblaze na základě konzistorního souhlasu ze dne 9. prosince 1732.[5]

V roce 1900 byla stará kostelní věž zbourána pro špatný stav a v roce 1902 postavena nová s novou střechou.

Kolem kostela je zděná ohradní zeď z 19. století s kaplemi křížové cesty.[6]

V roce 2015 byla zahájená oprava střechy kostela.[7] Opravy střechy a krovu probíhaly v roce 2016, náklady činily cca 150 500 Kč, provedení prací zabezpečila firma H&B delta s. r. o. Vsetín.[8]

Kostel svatého Šebestiána patří Římskokatolické farnosti Třemešná, Děkanát Krnov.[9]

Popis

Jednolodní podélná zděná barokní stavba. Osově přistavěna k průčelí hranolová věž.[10]

Zvony

Pro kostel sv. Šebestiána byly zhotoveny tři zvony. Na zvonech byly reliéfy svatých. Na největším zvonu z roku 1780, který měl průměr 110 cm a vážil 674 kg, . byl na koruně nápis: IGNÁC HILZER, VRCHNÍ DVORNÍ ZVONAŘ, VÍDEŇSKÉ NOVÉ MĚSTO. Uprostřed bylo gravirování z lučních květin a na opačné straně reliéf svatých Panny Marie a Jana Křtitele. Pod obrazem byl nápis: JOSEF KLEMENT-FARÁŘ, EMANUEL SOBALÍK-KOOPERÁTOR, ALBERT GROSS-STAROSTA A RYCHTÁŘ, FRANTIŠEK SCHWANKE, FRANTIŠEK HEINRICH a JOSEF GOEDEL RADNÍ OBCE TŘEMEŠNÍ 1870. Na druhém zvonu byl reliéf sv. Pavla a sv. Jana. Třetí nesl reliéf sv. Šebestiána, byl nejmenší o průměru  61 cm, vážil 163 kg a byl ulit olomouckým zvonařem Obletterem. Na koruně nesl nápis: FUSA ME VALERIUS OBLLETER OLOMUCI 1780. Na krku zvonu byl nápis: O, VY SVATÍ TRPITELÉ A PATRONI, ORODUJTE ZA MÁS I V POSLEDNÍ HODINĚ SMRTI, AMEN. Zvony byly rekvírovány v době první světové války. Zvon v sanktusníku (1784 až 1917) vážil 89 liber.[6]

Zvon z roku 1773 ulitý olomouckým zvonařem Valeriusem Obletterem má průměr 56 cm. Byl přenesen z kostela Pozdvižení svatého Kříže z Moravského Berouna (část Hausberg). Zvon nese nápis na krku: DIESE / GLOCKEN HAT / GEGOSSEN / VALERIUS / OBLETTER / IN OLMITZ / ANNO, na čepci: ECCE CRUCEM DOMINI O H: FL: B:F: VNS. Na věnci: SVB EXIM: D: PETRO: NEVGEBEVR PAROCH ORTS VORT S: HH: IOHA: GEOR: WENZL BVRG: M: FRIDER: BAYER STADTRICHTER/ ZUR EHE GOTTES HAT FLOR: LICHTBLAV FREIHIFFER DESSEN EHWIB: ANNA ELISABETHA VND IHR SOHN FERDI: DIESE GLOCKEN MACHEN LASSEN A 1773.[11]

Duchovní správci

faráři a administrátoři

  • od 1780 P. Joseph Winkler[12]
  • od 1784 P. Karl Gleissner[12] († 23. dubna 1809 Třemešná čp. 206 ve věku 66 let), prvofarář
  • od 1809 P. Franz Schmidt, administrátor[12]
  • od 1810 P. Gregor von Thalherr, OPraem[12]
  • od 1819 Franz Schmidt, administrátor[12]
  • od 1830 P. Karl Rupprecht[12] (* 1797 Dolní Dlouhá Loučka † 20. listopadu 1867 Třemešná čp. 295), administrátor, ord. 1823
  • od 1840 P. Anton Bracheli[12] († 31. ledna 1841 Třemešná čp. 3 ve věku 57 let)
  • od 1842 P. Ignatz Schäfer[12] († 15. dubna 1855 Třemešná čp. 295 ve věku 73 let)
  • od 1855 P. Karl Rupprecht[12]
  • P. Johann Schilder, administrátor
  • P. Joseph Schäfer (* 1817 Červená Voda), administrátor, ord. 1841
  • P. Anton Gebauer (* 1832 Koberno), administrátor, ord. 1859
  • P. Joseph Klement (* 1800 Krnov † 25. května 1880 Třemešná čp. 295), ord. 1824
  • P. Václav Gebauer (* 844 Bohučovice), administrátor, ord. 1869
  • P. Johann Brislinger (* 06.března 1827 Moravská Třebová † 15. září 1887 Třemešná čp. 295), ord. 1851
  • P. Johann Abendroth (* 1859 Lipník), adminstrátor, ord. 1885
  • P. Ignác Gross (* 29. června 1831 Janov), ord. 1856
  • P. Emanuel Škrobánek (* 1881 Holasovice † 12. října 1955), administrátor, ord. 1905
  • P. Karl Kotouček (* 25. dubna 1864 Ostrava - Přívoz), ord. 1888
  • P. Adalbert Richta (* 1870 Prostějov), konzistorní rada, ord. 1893
  • P. Ludvík Cäsar (* 10.října 1876 Řepová † 21. dubna 1962), ord. 05. července 1900

...

kooperátoři

...

  • 1830–1831 Carl Ruppert
  • 1831–1840 Johann Schilder
  • 1841–1842 Anton Böss (Boes) (* 1808 Litovel), ord. 1831
  • 1843–1846 Johann Schilder
  • 1846–1855 Josef Schäfer
  • 1855–1859 Franz Pleban (* 1827 Odry), ord. 1852
  • 1859–1869 Anton Gebauer (* 1832 Koberno), ord. 1859
  • 1867 Hermann Emmer (* 1841 Nový Jičín), II. kooperátor, ord. 1865
  • 1869–1871 Emanuel Sobalik (* 1841 Koloredov), ord. 1869
  • 1871–1879 Joseph Fischer (* 1847 Linhartice), ord. 1871
  • 1879–1881 Johann Hartenberg (* 1850 Glubczyce), ord. 1876
  • 1881–1883 Wenzel Gebauer (* 1844 Bohučovice), ord. 1869
  • 1881 Wilhelm, II. kooperátor
  • 1883–1884 Adalbert Srba (* 1855 Grossaviensis), ord. 1879
  • 1884–1885 Franz Hinkelmann (* 1858 Hoštice), ord. 1883
  • 1885–1887 Alois Demel (* 18. února 1860 Mošnov † 9. dubna 1936), ord. 1884; [pozn. 1]
  • 1888–1890 Franz Běhal (* Starnov)
  • 1890–1892 Mathias Vaněk (* 1868 Určice), ord. 1890
  • 1892–1893 Josef Václavek (* 1869 Lištna), ord. 1892
  • 1893–1896 Adalbert Richta (* 1870 Prostějov), ord. 1893
  • 1896–1899 Franz Kučera (* 1870 Prostějov), ord. 1893
  • 1899–1903 Oskar Malý (* 1876 Vídeň), ord. 1899
  • 1903–1907 Johann Lochmann (* 1879 Žalkovice), ord. 1902
  • 1907–1909 Rudolf Kužela (* 1881 Rokytnice), ord. 1905
  • 1909 Klemens Chzacha
  • 1909–1921 Heinrich Grygar (* Kamenec)

Rodáci

  • P. Alexandr Hein († 14. dubna 1830 Třemešná čp. 116 ve věku 86 let), osobní děkan a zátorský farář
  • P. Franz Jilke (* 29. října 1838 Třemešná čp. 189 † 1. listopadu 1923), ord. 1864, syn domkáře Petra Jilkeho (Jelkeho) a Josephy rozené Girlicha
  • P. Johann Bradel (* 24. května 1851 Třemešná čp. 119), ord. 1878, syn domkáře a krejčího Johanna Bradela a Josephy rozené Diringer

Zajímavosti

Podle určitých zpráv se v kostele sv. Šebestiána v Třemešné nacházejí ostatky sv. Benedikta z Nursie.[13]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ V roce 1887 byl povolán za prefekta do chlapeckého semináře v Kroměříži a o pět let později za spirituála kněžského semináře v Olomouci; v roce 1923 se stal sídelním kanovníkem metropolitní kolegiátní kapituly olomoucké a v roce 1933 byl jmenován infulovaným rektorem u sv. Anny v Olomouci.

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-04-15]. Identifikátor záznamu 101005 : Kostel sv. Šebestiána. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ PRIX, Dalibor. Barokní kostel sv. Šebestiána v Třemešné na Osoblažsku. Časopis Slezského zemského muzea. 2020, čís. 69, s. 95–114. Dostupné online. 
  3. ↑ ZA v Opavě, pobočka Olomouc, fond Arcibiskupství Olomouc, inv. č. 1941, sign. Ba 888, 4.389
  4. ↑ ZA v Opavě, pobočka Olomouc, fond ACO, kart. 4731, sign. G-1, č.j. 24/1725.
  5. ↑ ZA v Opavě, pobočka Olomouc, fond ACO, kart. 4731, sign. G-1, č.j. 24/1733.
  6. ↑ a b Třemešná obec. www.tremesna.cz [online]. [cit. 2017-04-15]. Dostupné online. 
  7. ↑ Jak hospodařilo biskupství. Bruntálský a krnovský deník. 2016-12-29. Dostupné online [cit. 2017-04-16]. 
  8. ↑ Oprava střechy a krovů přístavků kostela sv. Šebestiána v Třemešné l Nástroj pro veřejné zakázky. www.profilzadavatele.cz [online]. Národní agentura pro veřejné zakázky [cit. 2017-04-16]. Dostupné online. 
  9. ↑ Diecézní katalog. www.doo.cz [online]. [cit. 2017-04-14]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  10. ↑ Památkový katalog - 1000134124 - kostel sv. Šebestiána. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2017-04-15]. Dostupné online. 
  11. ↑ NĚMČÍKOVÁ, Pavlína, Epigrafické památky Osoblažska a Krnovska, 2006 [cit.2017-03.01] Dostupné online
  12. ↑ a b c d e f g h i RICHTER, Eduard. Zur Geschichte der Dörfer in der Enclave Hotzenplotz. Notizen-Blatt der historisch-statistischen Section der k.k. Mährisch-schlesischen Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde. Brünn: K.k. Mährisch-schlesische Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde, 1870-06, roč. 1870, čís. 6, s. 47. Dostupné online. (německy) 
  13. ↑ JINDŘICHOV, Obec. Blízké okolí - Oficiální stránky Obce Jindřichov. www.obecjindrichov.cz [online]. [cit. 2017-04-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-01-14. 

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedie. The text is available under Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 unless otherwise noted. Additional terms may apply for the media files.