Kostel svatého Štěpána (Kvilda)
| Kostel svatého Štěpána ve Kvildě | |
|---|---|
 Kostel svatého Štěpána ve Kvildě (2008) | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Jihočeský |
| Okres | Prachatice |
| Obec | Kvilda |
| Souřadnice | 49°1′9″ s. š., 13°34′47″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | českobudějovická |
| Vikariát | prachatický |
| Farnost | Vimperk |
| Status | filiální kostel |
| Užívání | pravidelné |
| Zasvěcení | svatý Štěpán |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | novogotika |
| Typ stavby | trojlodní kostel |
| Výstavba | 1765 (stavba se nedochovala) |
| Další informace | |
| Adresa | Kvilda |
| Kód památky | 26717/3-3616 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Štěpána se nachází v centru obce Kvilda, v nadmořské výšce 1065 m a jedná se tak o nejvýše položený kostel v Česku. Byl farním kostelem kvildské farnosti, po jejím zrušení se stal filiálním kostelem farnosti Vimperk.[1]
Dějiny kostela
Na místě současného kostela původně stával dřevěný jednolodní kostel z roku 1765, zasvěcený sv. Štěpánovi, který byl postaven na náklady Arnošta Viléma Malovce, majitele zdíkovského panství.
Součástí stavby kostela byla hranolová věž s cibulovitou bání. Tento kostel byl zničen při požáru, který v roce 1889 zachvátil obec.
V roce 1892 byla na místě původního kostela zahájena výstavba kamenného kostela Janem Štěrbíkem. Prostředky na výstavbu poskytl kníže František Thun von Hohenstein. Stavba kostela z období let 1892 až 1893 byla v roce 1894 završena jeho vysvěcením (biskupem ThDr. Martinem Říhou). V letech 1994 až 1999 byl kostel renovován, včetně zvonu, varhan a to za finanční podpory bývalých německých a současných obyvatel obce.
Hřbitov
Již u původního kostela byl založen hřbitov. Až do konce války zde byli pohřbíváni hlavně německy mluvící obyvatelé Kvildy. Za hřbitovem stávala márnice.[2] V roce 1978 byl kvildský hřbitov nešetrně zlikvidován armádou. Náhrobky byly poničeny a odvezeny, kovové a litinové kříže skončily ve sběrných surovinách.[3]
Na jaře roku 2004 byly náhrobky symbolicky vráceny na kvildský hřbitov.[3] V roce 2008 zde vzniklo pietní místo a byl zde instalován pomník.[4] Již několik let usilují obyvatelé Kvildy o obnovení hřbitova.[2]
-
Rozhodnutí o zrušení hřbitova ve Kvildě v roce 1976 -
Pohled na hřbitov, v popředí hrob šumavského podnikatele Josefa Strunze (1823-1907), někdejšího majitele Strunzovy pily -
Pomník instalovaný na hřbitov v roce 2008 -
Kvildský hřbitov v roce 2025
Umrlčí prkna
Vpravo od vchodu do kostela u dřevěného plotu je možné vidět tzv. umrlčí prkna. Bývali na ně (hlavně v zimních měsících) umisťováni nebožtíci do doby, než počasí dovolilo zemřelého pohřbít.[5]
- Objekty před kostelem
-
Dřevěná socha „Šumava“ od Jiřího Nekoly (srpen 2020) -
.jpg)
Vlevo u stromu vrátka vedoucí na hřbitov, vpravo u plotu viditelná umrlčí prkna -
Umrlčí prkna u kostela -
Detail umrlčích prken u kostela
Smrk před kostelem
Smrk, který rostl před kostelem, byl do roku 2013 nejvyšším živým vánočním stromem v Česku.[6] (výška 26,5 m[7]) (V roce 2013 byl tento rekord připsán smrku v Mladkově.[8]) Poté, co byl smrk před kvildským kostelem napaden kůrovcem a uschl, byl koncem července 2019 skácen. V červenci roku 2020 na místě smrku (z jeho cca 3 metry vysokého zbytku) vyřezal výtvarník Jiří Nekola sochu „Šumava“, která byla slavnostně odhalena dne 1. srpna 2020. Socha symbolizuje šumavské pohoří - znázorňuje mladou ženu bezstarostně kráčející přírodou.[9]
-
V létě (pohled z parku, 2009) -
Kostel v prosinci 2019 (s již pokáceným stromem) -
Kostel v lednu 2022
Fotogalerie
- Kostel svatého Štěpána ve Kvildě (exteriér)
-
Na kabinetce M. Kopeckého (kolem roku 1885) -
.jpg)
V létě (pohled od infocentra, 2009) -
Kostelní věž (červenec 2009) -
V zimě (pohled z parku, leden 2020) -
Pohled od hřbitova (květen 2025)
- Kostel svatého Štěpána ve Kvildě (interiér)
-
Interiér kostela s betlémem (leden 2020) -
Oltář (rok 2021) -
Zákristie (rok 2025) -
Pohled do kostelní lodi z kůru (rok 2025)
- Varhany v kostele svatého Štěpána ve Kvildě
-
Pohled na varhany z přízemí kostela -
Varhanní prospekt s kovovými píšťalami -
Hrací stůl varhan -
Předni část varhanní skříně s hracím stolem -
Zadní část varhanní skříně
- Zvony a hodiny ve věži kostela
-
Větší ze dvou zvonů -
Dvojice zvonů -
Závaží hodinového stroje -
Hodinový stroj ve skříni -
Detail hodinového stroje
Odkazy
Reference
- ↑ Katolické bohoslužby v České republice. bohosluzby.cirkev.cz [online]. [cit. 2024-07-30]. Dostupné online.
- ↑ a b VANDLÍČKOVÁ, Jana. VIDEO: Historické náhrobky jsou zpět, hřbitov stále čeká na obnovení. Prachatický deník. 2022-09-09. Dostupné online [cit. 2025-05-04].
- ↑ a b Kostel sv. Štěpána a hřbitov | KVILDA A OKOLÍ. www.sumava.net [online]. [cit. 2025-05-04]. Dostupné online.
- ↑ Pamětní místa na komunistický režim [online]. [cit. 2025-05-04]. Dostupné online.
- ↑ Poznatsvět | Umrlčí prkna podél cest nahánějí hrůzu. Jde o krásný starý šumavský zvyk vyjadřující úctu k zemřelým. www.poznatsvet.cz [online]. [cit. 2025-05-09]. Dostupné online.
- ↑ PECHOUŠEK, Pavel. Kvilda už má připravený nejvyšší vánoční strom v České republice. Možná i na světě!. npsumava.cz [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-13.
- ↑ redakce. Kvilda: Nejvýše ležící obec je také ta nejchladnější. prachaticky.denik.cz [online]. Dostupné online.
- ↑ (tz, miš). Rekordní smrk roste v Mladkově. denik.cz [online]. 2013-12-03. Dostupné online.
- ↑ NEBOR, David. Napadl ho kůrovec, a tak je z nejvyššího vánočního stromu v Kvildě socha. iDNES.cz [online]. 2020-08-10 [cit. 2025-05-04]. Dostupné online.
Související články
- Římskokatolická farnost Kvilda
- Kvilda
- Hřbitov Kvilda
- Josef Strunz
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Štěpána na Wikimedia Commons
- Kostel sv. Štěpána ve Kvildě na hrady.cz
- Kostel sv. Štěpána a hřbitov na sumava.net/kvilda
- Varhany a varhanáři - KVILDA (AUSSERGEFILD), kostel sv. Štěpána