Kostel svatého Jakuba Staršího (Česká Třebová)

Děkanský kostel svatého Jakuba Staršího
Místo
Stát	Česko Česko
Kraj	Pardubický
Okres	Ústí nad Orlicí
Obec	Česká Třebová
Souřadnice	49°54′8,84″ s. š., 16°26′47,53″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Diecéze	královéhradecká
Vikariát	orlickoústecký
Farnost	děkanství Česká Třebová
Status	farní kostel
Užívání	užíván
Současný majitel	Farnost Česká Třebová
Zasvěcení	svatý Jakub Větší
Datum posvěcení	7. června 1815
Světitel	Alois Josef Krakovský z Kolovrat
Architektonický popis
Architekt	Josef Hardtmuth
Stavební sloh	klasicismus
Výstavba	1794–1801
Další informace
Adresa	Česká Třebová, Česko Česko
Ulice	Klácelova
Oficiální web	https://farnostct.cz/
Kód památky	24759/6-3831 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Jakuba Staršího je děkanským kostel děkanství Česká Třebová.^[1] Vystavěn byl v klasicistním stylu a od 6. května 1964 je chráněn jako kulturní památka České republiky.^[2]

První dřevěný kostel svatého Mikuláše stál v České Třebové už v roce 1335. Po požáru byl postaven kostel nový, zděný, roku 1636. Chrám byl propojen s farou lávkou, okolo něj vznikl hřbitov s kostnicí a zvonicí, od roku také 1708 kaplí Srdce Ježíšova. Ty vyhořely při požáru 1745. Další požár, způsobený bleskem, zničil roku 1793 i kostel. Téhož roku požádali zástupci města, v čele s purkmistrem, knížete Aloise z Lichtenštejna o novou stavbu. Kníže ji finančně zajistil a pověřil jí dvorního architekta Josefa Hardtmutha. Základní kámen byl položen 14. července 1794, do základů byla také uložena truhlička s pamětním spisem. Do základního kamene byly vytesány iniciály Františka Riedera (vrchního ředitele panství), Jakuba Müllera (vrchnostenského purkrabího), Bernarda Arzta (místního faráře) a Jana Kašpara (purkmistra). V roce 1796 byly plány doplněny o sanktusovou věž, pro kterou věnoval kníže zvon od vídeňského Kašpara Hoffbauera, a kazatelnu. Hrubá stavba byla dokončena roku 1798 a práce pokračovaly v interiéru. Po dokončení stavby byla na průčelí osazena deska s nápisem ALOYSIUS DUX PRINCEPS GUBERNATOR A LIECHTENSTEIN TEMPLUM HOC POSUIT DEO, IN QUO VIVIMUS MOVEMUR ET SUMUS. A. 1801, kterou si nechal napsat sám kníže Alois z Lichtenštejna. Slavnostní vysvěcení proběhlo 7. června 1815 královéhradeckým biskupem Aloisem Josefem Krakovským z Kolovrat.^[3] V roce 1884 byla opravována střecha. Při pracích ale vypukl požár, který zničil střechu, věž s hodinami a zvony. Opravený chrám byl znovu vysvěcen 23. září 1888. Roku 1913 vyslalo město deputaci ke knížeti Janu II. z Lichtenštejna s žádostí o opravu věže, která podle představitelů města neodpovídala původním plánům Hardtmutha.^[4] Po opravě báně firmou Rössler a Kudlík byla nakonec nová věž vyšší oproti původním plánům a nedošlo ani k obnově sanktusníku, zničenému při požáru 1884. Roku 1914 byl opravován i interiér kostela. V roce 1942 byly zvony kostela zrekvírovány. V roce 1968 bylo upravováno mezipatro věže s hodinovým strojem. V 90. letech 20. století byla opravena fasáda, a střecha byla pokryta měděným plechem.^[2]

Kostel je orientovaný, vystavěný na půdorysu pravidelného kříže. Vstupní dveře jsou umístěny v průčelí, okolo nich kamenné ostění s perlovcem, nahoře s girlandami. Nad nimi se nachází výše zmíněná deska s nápisem. Nad ní umístěno půlkruhově zaklenuté okno s šambránou. Ve štítě je profilovaná římsa s zubořezem, ve kterém je umístěn erb rodu Lichtenštejnů. Věž je umístěna nad štítem a je zakončena cibulovou bání s lucernou. Boční zdi kostela jsou na obou stranách totožné s umístěním půlkruhových, kruhových a obdélných oken. Na obou stranách také dva obdélné vchody. Střechy jsou sedlové, valbové.^[2]

Chrám je obklopen několika sochami světců: sv. Barbory, sv. Jana Nepomuckého, sousoší Kalvárie, sv. Václava, sv. Josefa a sv. Kateřiny.^[5]

Mobiliář kostel pochází z různých období. Nejstarší jsou podživotní dřevořezby Svatých apoštolů, které byly zachráněny z původního kostela a pocházejí z 1. poloviny 18. století. Hlavní oltář a kazatelna jsou z přelomu 18. a 19. století. Sochy na nich jsou z dílny brněnského sochaře Andrease Schweigla. Několik dřevořezeb z 20. století pak pochází z červenokostelecké dílny Břetislava Kafky. Obrazy jsou většinou z 19. století. Některé od letohradského malíře Jana Umlaufa z Kyšperka. Výmalby kostela vznikla většinově v roce 1914 rukou pražského malíře Antonína Häuslera. V letech 2001-2004 vytvořila firma Vladimír Grygar z Prostějova třímanuálové elektropneumatické kuželkové varhany. Ty vznikly na žádost o rekonstrukci a rozšíření varhanního nástroje, na které se výrazně finančně podílelo město Česká Třebová a řada dárců.^[6]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svatého Jakuba Staršího na Wikimedia Commons