Kostel svatého Jakuba Většího (Kounice)
| Kostel svatého Jakuba Většího v Kounicích | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Souřadnice | 50°6′28,88″ s. š., 14°51′20,7″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | katolická církev |
| Zasvěcení | Jakub Starší |
| Architektonický popis | |
| Architekt | Matyáš Čermák |
| Další informace | |
| Adresa | Kounice, Česko |
| Kód památky | 16034/2-1836 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Jakuba Většího v Kounicích je římskokatolický filiální kostel v centrální části středočeské obce Kounice v okrese Nymburk v blízkosti zdejšího zámku. Spravován je z českorodské farnosti, vikariátu Kolín.[1] Původně gotický kostel byl barokně upraven. Kostel je zapsán na seznamu kulturních památek pod číslem 16034/2–1836.[2]
Historie
Kostel v Kounicích existoval zřejmě již ve 12. století. Písemná zmínka o něm z roku 1350 je ve farním děkanátu v Kouřimi a v roce 1352 je doložen jako farní kostel a jako jeho patroni jsou uvedeni Zdeněk, Jan a Jiří z Kounic (z Konic)
Ze středověké podoby kostela se dochovala hranolová gotická věž v průčelí kostela, která sloužila jako obranná opevněná věž. V době třicetileté války je kostel uváděn jako filiální. Z doby vrcholného baroka se dochovaly některé cenné součásti mobiliáře z dílny Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa na zakázku hraběte Václava z Morzinu z 1. čtvrtiny 18. století.[3]
V době provádění barokních úprav roku 1769 byla věž snížena o jedno patro, pravděpodobně dřevěné. Pod barokní omítkou se původně nacházelo pískovcové kvádříkové zdivo ze středověké stavby, jak se ukázalo při rekonstrukci kostela v roce 1988.
V roce 1834 byla stržena původní gotická loď a nahrazena novou širší lodí v empírovém slohu zakončenou půlkruhovou apsidou v novorománském a podle návrhu Matyáše Čermáka, knížecího stavitele Lichtenštejnů. Roku 1836 byla stavba dokončená a vysvěcena českobrodským vikářem Antonínem Ettlem.
V kostele se nacházely dva zvony, připomínající majitele panství v 17. století, manžele de Suys.[4]
Varhany
V kostele se nacházejí původní varhany z roku 1907 od mistra Jindřicha Schiffnera ze Cvikova.[5]
Reference
- ↑ filiální kostel sv. Jakuba Staršího, Kounice :: Katalog AP - WWW. katalog.apha.cz [online]. [cit. 2022-06-29]. Dostupné online.
- ↑ kostel sv. Jakuba Většího - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-06-29]. Dostupné online.
- ↑ Cesty a památky. www.cestyapamatky.cz [online]. Start:2008- [cit. 2022-06-29]. Dostupné online.
- ↑ TRNKA, Václav. Kounice a Přerov v Čechách. Historicko-statistický přehled. [s.l.]: Kolar, 1873. Dostupné online. S. 112.
- ↑ Varhany a varhanáři v České republice. www.varhany.net [online]. [cit. 2022-06-30]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Jakuba Většího v Kounicích na Wikimedia Commons
- Kostel sv. Jakuba – Městys Kounice [online]. [cit. 2022-06-29]. Dostupné online.
- CIZEK, Hrady cz s r o Jiri. Kostel sv. Jakuba Většího - popis kostela, chrámu, historie. www.hrady.cz [online]. [cit. 2022-06-29]. Dostupné online.
Literatura
- TRNKA, V. Kounice a Přerov v Čechách. Praha: [s.n.], 1873. S. 24, 26.
- POCHE, Emanuel a kol. Umělecké památky Čech 2. Praha: nakladatelství ČSAV Academia, 1978. S. 120.
